Citáty o životě a lidech

„Čím déle jsem sám, pak jsem o to více překvapený, co jsou lidi zač…“

„Neustále lidem opakuji, že není podstatné, co se o nás říká, ale kdo to říká! Sama však na to občas zapomínám…“

„Když se věci stanou samozřejmostí, přestávají si toho lidé vážit a už jen zvyšují své požadavky…“

„Buď říkáme co si myslíme, o čem jsme přesvědčeni, veřejně, ostentativně, rezolutně a nahlas, nebo jako lidé za moc nestojíme.“

„Lidé nějak nabyli dojmu, že aby mohli žít úspěšný, dobrý a správný život, musí odmítat a ovládat své lidské pudy, lidské instinkty, lidské touhy, biologii člověka, fyziologii člověka, lidské potřeby, lidské limity, lidské myšlenky, lidské emoce. To je život v neustálém sebezapření a odmítání sebe sama.“

„Vztahy jsou hlavní a také nejtěžší částí našich životů, a přesto nás ve škole učí alespoň 13 let matematiku a vědy, zeměpis a dějepis, ale o vztazích a jejich fungování nás neučí nic.“

„Buďme dostatečně moudří, abychom uznali každý okamžik života jako dar.“

„Je snazší lidi oklamat, než je přesvědčit, že byli oklamáni.“

„Od chvíle, kdy ses narodil, je smrt tvým přirozeným vlastnictvím. Lidé, kteří mají pocit, že je stále dost času připravit se na zítřek, a nedbají na blížící se okamžik smrti, nemají rozum. Nyní máš možnost výběru vydat se nahoru či dolů. Pošetilí jsou lidé, kteří se nevěnují praxi dharmy, jež přináší vysvobození! Putování samsárou nemá konce, proto lidé, kteří šálí sami sebe, nemají rozum!“

„Celý život musíte snít, musíte mít sny. A musíte udělat maximum pro to, abyste ty sny naplnily.“

„Lidé si neuvědomují, že někdo musí vyvinout neuvěřitelnou energii na to být normální. Trénovat úsměv před zrcadlem, dokud na té tváři nezůstane napořád. Styl, kterým zvedají jejich obočí a pohybují s oči. Chůze, to jak se prezentují. Divadlo… Lháři. Tihle lidi nejsou špatní, jenom se vybočují od „normální společnosti“, od jejich norem. A aby alespoň trochu byli normální, roztrhají svou duši, kterou mají v sobě. Potom už nejsou schopni lásky, navázání lidských vztahů,…“

„Proč se se mnou život vláčí, jako kdybych měl upadnout a už se neprobudit? Proč mám takové nutkání skrčit se u rohu místnosti a plakat? Proč se cítím tak mizerně, i když jsem udělal všechno správně? Proč je to vždy moje chyba? Proč musím přemýšlet, proč nemůžu spát? Proč někoho vůbec miluji? Proč si je pouštím vůbec k srdci? Proč jsem okolo lidí tak zranitelný a ukazuji jim své emoce a slabiny, kterých nakonec využijí?“

„Jsou dva typy lidí a já jsem ten třetí.“

„Jsem hloupá, ale ostatní jsou ještě hloupější. #hlubokycitat #citatozivote“

„Mariánský příkop je hluboký, ale někteří lidé se propadnou ještě hlouběji.“

„Hloupost je jako stín – neviditelná, dokud na ni nevrhneš světlo.“

„Kdyby se život opakoval jako metrix nebo by se vracel čas, tak by se vše událo vždycky stejně, protože v tu dobu jsme měli zkušenost, podle které se to stalo a podle toho se odvijí další a podle toho další…
Proto nic není náhoda ani štěstí, je to vše osud nebo taky příběh, který se odehraje tak jak má a jen my to vidíme z hlavní role.“

„Až mi život skončí, stále tu budu.“

„Jsou lidi, kteří myslí a nebo lidi, kteří ví.“