Barbora Káňová

„Na životě miluju zejména tu rozmanitost - každý den mne nasere někdo jiný.“

„Každý z nás dluží přírodě svoji smrt.“

„Příroda kolem mne opsala kruh, který nemohu překročit. Sedím v něm a učím se milovat život aspoň pro jiné, když ne pro sebe.“

„Kde blb, tam nebezpečno.“

„Láska začíná doma; láska žije v domovech, a proto je dnes ve světě tolik utrpení a tolik chybí štěstí… Každý dnes vypadá hrozně uspěchaný, ustaraný kvůli lepšímu blahobytu a většímu bohatství a tak dále, takže děti mají velmi málo času pro své rodiče. Rodiče mají velmi málo času na sebe navzájem, a tak doma se začíná ničit světový mír.“

„Naše planeta nepotřebuje víc úspěšných lidí. Zoufale potřebuje ty, kteří tvoří mír, léčí, obnovují, vyprávějí příběhy a milují vše živé.“

„Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“

„I ta nejžhavější náruč jednou zchladne, i to nejvěrnější srdce jednou zradí, nejsladší vzpomínka jednou zhořkne a nezbude nic, jen věčně neukojená touha a žal. Nevěřte lidem, zklame vás každý. Stulte se v náruč přírody a nechtějte nic od člověka.“

„Falešný přítel je horší, než nepřítel, protože nepříteli se vyhýbáš, kdežto příteli věříš.“

„Opradový milenec je takový muž, který tě dokáže vzrušit polibkem na čelo, pohledem do očí nebo klidně jen tím, že zírá do blba.“

„Za pravdu se vždycky platí kopancem, to je mezinárodně uznávaná valuta.“

„Někdo má to štěstí, že má schopnost být přítelem.“

„Přátelství je součást lidského štěstí.“

„Dětská lež nemusí být vždycky vadou, může být také příznakem fantazie.“

„Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.“

„Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.“

„Říkáš: miluji déšť, když však prší, jdeš se schovat, abys nezmokl. Říkáš: miluji slunce, když však svítí, jdeš se schovat do stínu. Mám strach, že mi jednoho dne řekneš: miluji tě.“

„Láskyplný člověk raději sám prožívá bolest, než by ji jiným působil.“

„Láska je štěstí, které si vzájemně dáváme.“