Albert Einstein: Populární citáty (strana 12)

„Když je řešení jednoduché, Bůh odpovídá.“

„Jsem natolik umělcem, abych mohl volně čerpat ze své představivosti. Představivost je důležitější než znalosti. Znalosti jsou omezené. Představivost obklopuje svět.“

„Kdybychom věděli, co jsme dělali, bylo by to nazýváno výzkumem?“

„Kdo v malých záležitostech neopatrně zachází s pravdou, tomu nemůže být důvěřováno v důležitým záležitostech.“

„Představivost je důležitější než znalosti. Zatímco vědomosti definují vše, co v současné době známe a čemu rozumíme, představivost ukazuje na vše, co bychom ještě mohli objevit a vytvořit.“

„Cenu má pouze život, který žijeme pro druhé.“

„Hodně čtení po určitém věku odvádí mysl od jeho tvůrčích snah. Každý člověk, který čte příliš mnoho a používá svůj vlastní mozek příliš málo, spadá do líných zvyků myšlení.“

„Zbožnění osobnosti je v mých očích vždycky špatné.“

„Pouze ti, kdo se pokoušejí o absurdní, mohou dosáhnout nemožného.“

„Kdybych měl hodinu na vyřešení problému, strávil bych 55 minut přemýšlením o problému a 5 minut přemýšlením o jeho řešení.“

„Za úspěšného člověka platí každý, kdo od svých bližních dostává víc, než odpovídá jeho službám.“

„Všechno musí být co nejjednodušší. Ale ne jednodušší.“

„Ústřední úloha socialistické společnosti spočívá v překonání predátorské fáze lidské evoluce“

„Pokud fakta neodpovídají teorii, změňte fakta.“

„Věda bez náboženství je chromá, náboženství bez vědy je slepé.“

„Člověk má málo štěstí.“

„Bůh je těžko postřehnutelný. Ale ne zlomyslný.“

„Mluvení o víře je způsob, jak maskovat, že Židy necharakterizuje jejich víra, nýbrž příslušnost k židovské národnosti. Musíme se znovu naučit být hrdí na naši minulost a znova se dopracovat k vědomí, že jsme národ s přirozeným kulturním posláním; jen tak v sobě zase upevníme pocit vzájemné pospolitosti.“

„Představujete si možná, že se dívám zpátky na své životní dílo s klidným zadostiučiněním. Ale když se na to podíváme blíž, vlastně na něm nic není. Neobsahuje jedinou koncepci, jediné pojetí, o kterém bych byl přesvědčen, že přetrvá, a já se sám sebe ptám, jestli jsem vůbec na správné cestě. Jenže současníci ve mně vidí zároveň kacíře a zároveň zpátečníka, který, abych tak řekl, přežil sám sebe.“