Albert Einstein: Populární citáty (strana 8)

„Je málo takových, kteří se dívají vlastníma očima a cítí vlastním srdcem. Na jejich síle bude záležet, zda lidi znovu klesnou do otupělosti, kterou oslepené davy zjevně dnes považují za cíl.“

„Političtí vůdcové i vlády vděčí za své postavení zčásti prostě moci, zčásti tomu, že si je lidé zvolili. Nelze je považovat za představitele duchovně a morálně výše postavené části národa.“

„Pokud to neumíš vysvětlit jednoduše, nerozumíš tomu dostatečně dobře.“

„Dějiny vědeckých a technických vynálezů nás učí, že lidé právě neoplývají samotnými nápady a tvůrčí fantazií. I když třeba dávno existují jak vnější, tak i vědecké předpoklady, aby se zrodila nějaká myšlenka, většinou je zapotřebí nějakého vnějšího podnětu, aby přišla na svět; člověk musí takříkajíc do něčeho narazit čumákem, aby ho napadla nějaká ta myšlenka.“

„Čím víc se člověk pokouší vyhnout utrpení, tím víc trpí, protože ho začínají mučit nepodstatné nebo bezvýznamné věci.“

„Člověka lze hodnotit podle toho, co dává, nikoli podle toho, co může získat.“

„Teorie relativity může platit tisíc let a o den později může být vyvrácena.“

„Ačkoli může vzácně existovat pravá láska, je to méně než skutečné přátelství.“

„Láska by měla být sportem, omezujícím se přísně na dva jedince. Ale kolik dnešních žen a mužů ji dovede chápat jen v celém mužstvu.“

„Kdo už se nedokáže divit, kdo nedokáže žasnout, je mrtvý.“

„Není to tím, že jsem chytřejší, ale tím, že se problémy zabývám déle.“

„Objevuji tak, že přemýšlím, přemýšlím, přemýšlím. Devětadevadesátkrát se mýlím. Po sté trefím do černého.“

„Nikde neleží pravda na povrchu.“

„Skutečná hodnota člověka je v prvé řadě určována tím, nakolik a v jakém smyslu se dokázal osvobodit od svého já.“

„Nedělejte si starosti ohledně vašich potíží v matematice. Můžu vás ujistit, že ty moje jsou stále větší.“

„Večírek, na němž jsou všichni zajedno, je ztracený večer.“

„Fantazie je důležitější než informace.“

„Lidé, staňte se už dospělými.“

„Učení má být takové, aby to, co se jim předkládá, chápali jako cenný dar a ne jako cosi povinného, co jim zkazit dobrou náladu.“