Aurelius Augustinus: Populární citáty (strana 4)

„Bůh se stal člověkem; a čímpak se stane člověk, stal-li se Bůh člověkem kvůli němu?“

„Pane, konej se mnou, co umíš a chceš; vím totiž, že jsi milující.“

„Je jasné, že není možné vinit nějakou věc, protože jí někdo špatně užívá, ale jen toho, kdo jí špatně užívá.“

„Všecko prý, co se stává, osudem se stává. Tomu-li však místa dáme, nic více není v moci naší a veta jest po svobodné vůli. K tomu však kdo by přivolil, všecken lidský zvrátil by život. Na darmotě dávání zákonů, na darmo kázeň, pochvala, hana a napomenutí, aniž jest jaké spravedlnosti, dobrým odměnu, zlým pokuty přisuzující.“

„S prodejnými ženami je to stejné jako se záchody v palácích. Jsou nepříjemné, ale jestliže je člověk odstraní, rozšíří se zápach a špína.“

„Co prospěje dobře žít tomu, komu není dáno žít věčně?“

„Patři na nebesa, na zemi, na moře; na vše, co září v nich či nad nimi; na všechno, co se plazí, létá či plave; všechno má tvary, protože všechno má čísla. Odejmi jim číslo, a nebudou ničím… Ptej se, co se ti líbí na tanci, a číslo odpoví: Hle, já to jsem.“

„Tak často slyšíme, jak lidé říkají: Zlé časy, svízelná doba.“

„Řekni mi, kdo z tehdejších spravedlivých si nárokoval oltář pro sebe?“

„Nespravedlivý zákon není žádným zákonem.“