„Vždy je těžší vztahy urovnat, nežli je poničit.“
zápis z deníku, 9. února 1942
Zdroj: Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 121
Chana Senešová byla židovská básnířka, sionistka a účastnice protinacistického odboje. V Izraeli je považována za národní hrdinku.
Pocházela ze známé maďarské židovské rodiny z Budapešti. Pro své sionistické nadšení a také kvůli stále sílícímu antisemitismu odešla v září 1939 ve svých osmnácti letech do britské mandátní Palestiny. Po studiu v dívčí zemědělské škole v Nahalalu se usadila v kibucu Sdot Jam. Druhá světová válka, zprávy o osudu evropského židovstva, ale hlavně strach o matku, která zůstala v Budapešti, ji přiměly k rozhodnutí vrátit se zpět do Maďarska a pomoci tamním Židům. Vstoupila do řad židovské vojenské organizace Hagana, konkrétně do jejích jednotek Palmach, a přihlásila se jako dobrovolnice do tajné výsadkářské mise v Evropě. Podstoupila výcvik vedený britskou armádou a zpravodajskou službou Special Operations Executive a získala hodnost v britském královském letectvu. Mise, které se zúčastnilo 37 židovských dobrovolníků, měla za cíl jednak pomoci Britům v jejich válečném úsilí, ale rovněž tak pomoci místnímu židovskému odboji, židovským komunitám a sionistickým hnutím.
V březnu 1944 seskočila nad Jugoslávií a po necelých třech měsících strávených s Titovými partyzány tajně 9. června překročila maďarské hranice za doprovodu tří protinacistických odbojářů. Po několika dnech však byla zatčena, mučena a převezena do věznice v Budapešti, kde byla opětovně krutě mučena, aby prozradila kódy k rádiovému vysílači, ale nepromluvila ani pod hrozbou zabití její matky. V říjnu 1944 byla souzena pro vlastizradu a poté, co odmítla požádat o milost, byla 7. listopadu 1944, navzdory absenci rozsudku, ve věku dvaceti tří let popravena zastřelením. V roce 1950 byly její ostatky převezeny do Izraele, kde byly s nejvyššími státními poctami pohřbeny na národním hřbitově na Herzlově hoře v Jeruzalémě.
V poválečném období byly publikovány její básně a deník, který si vedla téměř deset let. Dvě z jejích básní byly zhudebněny a staly se součástí izraelského národního folklóru. V Izraeli se z Chany Senešové stala národní hrdinka a symbol celé výsadkářské operace. Postupně kolem ní vznikl až určitý mýtus a kult osobnosti. Na její počest byla pojmenována řada míst po celém Izraeli i ve světě. Její jméno je připomínáno při vzpomínkových shromážděních a ceremoniích a její životní příběh byl ztvárněn v literatuře, divadelních hrách a filmových dokumentech a pronikl i do školních osnov.
Wikipedia
„Vždy je těžší vztahy urovnat, nežli je poničit.“
zápis z deníku, 9. února 1942
Zdroj: Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 121
nedatováno
Zdroj: [Katz, Yossi, A Voice Called: Stories of Jewish Heroism, Gefen Publishing House, Jeruzalém, 2010, 978-9652294807, 74, 234, http://books.google.cz/books?id=gKSLDHiWlZoC&printsec=frontcover&hl=cs, anglicky]
zápis z deníku, 8. ledna 1943
Zdroj: Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 124-125
zápis z deníku, 5.–26. června 1940
Zdroj: Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 92
zápis z deníku, 23. dubna 1941
Zdroj: Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 102
„Teprve teď začínám chápat, co to skutečně znamená býti Židem v křesťanské společnosti.“
zápis z deníku, 15. června 1937
Zdroj: [Senesh, Hannah, DAFNE, Reuven; PALGI, Yoel; SENESH, Catherine, Hannah Senesh: Her Life and Diary, Sphere, Londýn, 1973, Dále jen: Hannah Senesh: Her Life and Diary, 36-37, 254, anglicky]
zápis z deníku, 6. února 1939
Zdroj: Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 71
zápis z deníku, 27. října 1938
Zdroj: Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 65-66
v dopise bratrovi, 25. prosince 1943
Zdroj: Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 130
Will I succeed? Will I be able to fulfil God's command?
SENESH, Hannah, DAFNE, Reuven; PALGI, Yoel; SENESH, Catherine. Hannah Senesh: Her Life and Diary. London : Sphere, 1973. p. 92.