Erich Maria Remarque: Populární citáty (strana 2)

„Nepodceňujte moudrost církve! Je to jediná diktatura, která nebyla po dva tisíce let svržena.“

„Žena, po které touží někdo jiný, hned stoupne v ceně.“

„Čím víc toho jeden o druhém ví, tím méně si rozumějí. A čím důkladněji se lidé znají, tím jsou si cizejší.“

„Ženám láska oči otevírá, mužům zavírá.“

„Smrt jednoho člověka je smrtí, zatímco smrt dvou milionů lidí je pouhá statistika.“

„Cokoli, co lze vyřešit penězi, je laciné.“

„Máme toho tolik co říct, ale nikdy to neřekneme.“

„Dobrá paměť je základem přátelství a zkázou lásky.“

„Miluji tě tak, že žárlím i na postel, v níž ležíš. Měla bys ležet ve mně, v mém srdci, v mé krvi.“

„Láska v člověku začíná, ale nikdy v něm nekončí.“

„Jsi u mě a já u tebe a všechna ta špína jíž nás honí se nás netýká. Jsme sami a jsme mladí a náš spánek je čistý, ty má milovaná holčičko z dalekých kvetoucích polí.“

„Naším neštěstím je, že věříme, že máme právo na život. Ale nemáme je. Když tohle člověk pochopí, opravdu pochopí, pak mnoho hořkého medu rázem zesládne.“

„Člověk se prosadí, když dělá to, co se nejméně očekává.“

„Se psem se člověk nikdy necítí sám.“

„Připijme na všechno, co je na světě krásné - to je nezničitelné!“

„Když je člověk v nebezpečí, jeho smysly nabudou na ostražitosti.“

„Čím déle zná měšťák nějakou ženu, tím je k ní nepozornější. Kavalír naproti tomu pozornější.“

„To je druhá noc, ta bývá nebezpečná. Kouzlo neznámého pominulo a kouzlo důvěry tu ještě není.“

„Člověka ztrácíme teprve tehdy, když je mrtev.“