François de La Rochefoucauld: Populární citáty (strana 22)

„Chtít vždy a nade všechny vyniknout rozumem je holý nerozum.“

„Málokdo umí být starý.“

„Vychování, jež obvykle dáme mladým lidem, je jenom druhá sebeláska, kterou v nich vzbudíme.“

„Člověk nebývá ani dobrý ani zlý až do krajnosti.“

„Svůj talent prosadíš za své peníze.“

„Ochotně promíjíme svým přátelům chyby, které se nás netýkají.“

„Když nás opouštějí neřesti, utěšujeme se vírou, že je opouštíme my.“

„Jen po nemnohém bychom prahli, kdybychom dokonale znali to, co si přejeme.“

„Naděje a obava jsou nerozlučné.“

„Ze zpupnosti nechceme být dlužní a z povznesenosti nechceme splácet.“

„Rady dávat smíte, ale nikomu nevnucujte postupy.“

„Jak mizerný by byl život, kdybychom se občas nepochválili.“

„Ctnost sama by nedošla daleko, kdyby ji nepodpírala samolibost.“

„Žárlivost obvykle nejvíc dolehne na ty, kdo se jí sami hledí vyvarovat.“

„Nedůvěřovat přátelům zahanbuje víc, než být jimi klamán.“

„Často bychom se styděli za své nejušlechtilejší skutky, kdyby bylo vidět pohnutky.“

„Největší ctižádost je taková, která se ani v nejmenším neprojeví, dokud je nemožné dosáhnout cíle.“

„Přátele hodnotíme podle toho, jak se k nám mají.“

„Věhlas těch nahoře by se měl vždycky měřit prostředky, kterými ho dosáhli.“