Immanuel Kant: Populární citáty

Populární citáty Immanuel Kant · Přečtěte si nejnovější citáty

Immanuel Kant: 268 citátů3868 lajků

„To je pak manželství, to jest spojení dvou osob rozličného pohlaví k celoživotním vzájemnému vlastnění svých sexuálních vlastností.“

„Lenost a zbabělost jsou příčiny, proč tolik lidí - ačkoli je příroda dávno uvolnila z cizího vedení (naturaliter maiorennes) - přece zůstávají po celý život nedospělí, a proč se jiní tak snadno stávají jejich vůdci. Je tak pohodlné být nedospělý.“

Zdroj: Co je osvícenství? AA VIII.35.

„Člověk se může stát člověkem jen pomocí výchovy. Není ničím, jen tím, čím ho výchova učiní.“

„Milovat bližního znamená s radostí plnit všechny povinnosti, které vůči němu mám.“

„S přibývajícím věkem ubývá soudnosti a geniality.“

„Odvaž se používat vlastní rozum!“

„Rozmyslu vytyčuji meze, abych uvolnil prostor víře.“

Nedoložené

„Čiň druhým jen to, co chceš, aby každý činil každému.“

Základy k metafyzice mravů (1797)

„Filosofie zahrnuje principy rozumového poznání věcí prostřednictvím pojmů.“

Zdroj: Kritika soudnosti, Úvod, AA V.171.

„Nedospělost je neschopnost užívat svého rozumu bez cizího vedení.“

„Nejlepší ústava je ta, kde moc není v rukou lidí, nýbrž zákonů..“

Zdroj: Metafysika mravů, AA VI.355.

„(Právo je) souhrn podmínek, za nichž lze libovůli jednoho spojit s libovůlí druhého pod obecným zákonem svobody.
Metafysika mravů, AA VI.230.“

„Nelze očekávat, že by králové filosofovali, nebo že by se filosofové stali králi, a nelze to ani považovat za žádoucí, protože držba moci nevyhnutelně kazí svobodný úsudek rozumu.“

„Chovej se k osobě druhého jako k účelu, ne jako k prostředku.“

„Bez entuziasmu se ve světě nic velkého nevykonalo.“

„Rozum není udělán k tomu, aby se izoloval, nýbrž aby vstupoval do společenství.
Reflexionen zur Anthropologie, Nr. 897, AA XV.392.“

„Umění se odlišuje od přírody jako tvoření od činnosti, a produkt nebo důsledek umění jakožto dílo od produktu přírody jakožto účinku. Přísně vzato bychom měli nazývat uměním jen vytváření ze svobody; tj. z libovůle, která vychází z rozumu. Neboť, ačkoliv produkt včel nazýváme uměleckým dílem, děje se to jen kvůli analogii s ním; jakmile si totiž uvědomíme, že svou práci nezakládají na žádné vlastní rozumové úvaze, řekneme hned, že je to produkt jejich přirozenosti a jako umění je to připisováno jen jejímu tvůrci. Když při prohlídce bažiny, jak se to tu a tam stane, narazíme na kus osekaného dřeva, neřekneme, že je to produkt přírody, nýbrž umění; jeho vytvářející příčina si myslela nějaký účel, kterému tento kus dřeva vděčí za svou formu. Jinak vidíme umění snad také ve všem, co je uzpůsobeno tak, že představa toho musela v jeho příčině předcházet před jeho skutečností, aniž by však touto příčinou mohl být její účinek myšlen; nazveme-li však něco vůbec uměleckým dílem, abychom je odlišili od nějakého přírodního účinku, rozumíme tím vždy dílo člověka.“

„Bible je mým nejvzácnějším pokladem, bez něhož by ze mne byl ubožák.“

„Rozvažování znamená působení v temnotách; nevědomí je porodní bábou myšlenek.“

„Ženy jsou jako španělské domy: mají mnoho dveří a málo oken. Je snažší uniknout do jejich srdcí, než do nich nahlédnout.“