„Vy sice můžete tak trochu vytušit, že tahle kompozice sice nebude tak akorát, podle foršriftu, ale vono to třeba dělá celek. To se vám stane, když se tím budete dýl zabejvat. Pochopitelně.“Josef Sudek
„Možná, že to říkám trochu nesrozumitelně, ale prostor ve fotografii je omezen formátem. Ten se naučíte, když to uvidíte na matnici. Poměr formátu je dvě ku třem. Vy to vidíte jináč, když se díváte okem, a vidíte to potom jinak na určitý ploše, v určitý velikosti. Ta vám napoví, jestli ten motiv je správnej, nebo není správnej. Ovšem nesmíte při tom bejt slepej a hluchej. To potom neuvidíte nic!“Josef Sudek
„Kompozice, to je takovej vořech. Kdybyste přečetli všechny knížky, které o tom jsou, tak se jich, když se tak trochu koukáte, nemůžete moc držet. To je jenom předpis. Vy musíte vycítit tu svoji kompozici! Postupně. Ono to nejde najednou. Ovšem ty základní prvky, ty tam vždycky trochu musí bejt! Určitě jo.“Josef Sudek
„Světlo ve fotografii, v černobílý fotografii, to je tak trochu, neříkám nevyzpytatelný, ale podivný kouzlo. Když jsem byl mladej, tak jsem byl mladej, tak jsem bez slunce nefotografoval. Myslel jsem si naivně, že to bez něj nejde. Samozřejmě že jsem později přišel na to, že to tak jednostranné bejt nemůže. Vono difúzní světlo vám navodí víc atmosféry, než to sluneční. Ve slunci to je efekt, který někdy může vyjít a jindy nemusí. Ale v difúzním světle se vám věci projeví asi tak, jako byste si na ně mohli máknout. Takže třeba takovej deštivej den, to je bašta! Dřív, když byl deštivej den, tak jsem od toho odešel. Řekl jsem si, že se to dělat nedá. Víte, světlo vás to naučí. Když to nebudete lámat přes koleno. Heleďte, slunce někdy tý fotografii prospívá. A někdy prospívá třeba déšť! Vona tam hraje velkou úlohu ta atmosféra toho světla.“Josef Sudek Zdroj: Fotografie magazín březen, 1996
„Když se tím zabýváte dýl, potom si začnete kompozici měnit podle svýho. Ovšem vzhůru nohama to zase postavit nemůžete, to by bylo trochu zoufalý. A vyšlo by to špatně.“Josef Sudek
„Heleďte, kompozice, to je jako kdybyste čet knihu, a když ji budete číst s velkejma pauzama, tak vždycky ten celek bude rozházenej. Tak je to i s kompozicí! Jakmile se do toho pustíte, tak musíte pořád tak trochu navazovat. Když to odložíte, tak najednou to, co se vám líbilo, se vám už líbit nebude!“Josef Sudek