Kristýna I. Švédská , druhá dcera švédského krále Gustava II. Adolfa a jeho manželky Marie Eleonory Braniborské . Byla švédskou královnou v letech 1632 až 1654. Po své abdikaci odešla ze Švédska a konvertovala ke katolismu.
Královna Kristýna byla jistě výstřední panovnicí i ženou. Je popisována jako nežensky vyhlížející, štíhlé postavy a malého vzrůstu, dorostla výšky pouhých 150 cm a svůj malý vzrůst ještě zvýrazňovala nošením bot s nízkou podrážkou. Následkem úrazu v dětství u ní došlo k deformaci trupu a vychýlení ramene. Mluvila hlubokým hlasem, potrpěla si na drsné žerty a její oblíbenou zábavou byly lov a také vojenské strategie, stejně jako umění a kultura.
Snažila se o rozvoj Švédského království, měla mnoho plánů, které však nikdy nedovedla ke zdárnému konci. Např. mluvila o založení univerzity po vzoru francouzské univerzity kardinála Richelieu, proto zvala do Švédska umělce i vzdělance, jako byl René Descartes. Byla také zodpovědná za uloupení a odvezení cenných částí uměleckých sbírek císaře Rudolfa II. z Pražského hradu po krátkém obsazení Prahy švédskými vojsky v roce 1648.
„Hodina smrti je hodinou pravdy.“
Originál: (de) Die Stunde des Todes ist die Stunde der Wahrheit.
Zdroj: [Behn, Irene, 1957, Der Philosoph und die Königin, K. Alber, 103, němčina]
Zdroj: [Budil, Ivo T., 2017, Dějiny Skandinávie, Triton, 268, 978-80-7558-228-2]
