Robert Fulghum: Populární citáty

„Když si zlomíte vaz, když nemáte co jíst, když vám hoří dům, pak máte problém. Všechno ostatní jsou jen nepříjemnosti.“

„Když jsou hodní lidé, které máme rádi, je v tom stejně vždycky očekávání a naděje na opětovanou lásku. Ale cizí lidi tím nic nezískají, jen ve světě narůstá celkové množství lásky. A za tuhle lásku jsem vděčná.“

„Předělovou zkušenost pochopíme teprve časem, když posbíráme informace o zážitcích ostatních a vše si dokážeme dát do souvislostí celého života.“

„Nějak se protloukáme a jakž takž to jde. A nakonec vlastně ani nejsme tak sami, jak si myslíme.“

„Když tomu věnujeme patřičnou pozornost, může se z každé činnosti stát okno do vesmíru a dveře k porozumění.“

„Jen to, že zrovna neklečíte v kostele nebo nedřepíte nehnutě celí zdřevěnělí, přece ještě neznamená, že nemůžete rozmlouvat s Bohem.“

„Nemyslím si, že smysl života je nějaká hádanka, kterou je třeba vyřešit. Život prostě je. Já jsem. Stát se může cokoliv. Zato si myslím, že mohu svůj život obdařit smyslem. Nejistota je vlastně požehnání.“

„Když na vás přijdou pochybnosti, věřte těm, které milujete. Všem.“

„Kdyby mi bylo všechno úplně jasné, trávil bych život v hrozných úzkostech a bál bych se, že se ztratím, ale protože všechno a cokoliv je vždycky možné, zázrak nikdy není daleko a divy stále přicházejí“

„Člověk se vlastně nikdy úplně nedoví, jaký byl rodič, ani jestli to dělal dobře nebo špatně.“

„Opravdu mohla Sněhurka už napořád šťastně žít, jestliže princ věděl, že nějakou dobu sdílela domácnost se sedmi velmi malými muži? Ani náhodou. Při každé rodinné hádce by jí to určitě připomněl.“

„A já vám říkám, že hlavně záleží na dárku samém. Vlastně spíš, lidé, kteří mají ty správné pohnutky, dávají správné dárky. Mělo by to být takové pravidlo.“

„Všichni se rodíme pro hřbitov.“

„Základní otázka každé lásky: "Jestliže mě pořád miluješ, budeš mě milovat i když odejdu?"“

„Všichni jsme trochu divní. A život je trochu divný.
A když najdeme někoho, jehož podivnost je kompatibilní s naší, spojíme se s ním a dostaneme se do vzájemné uspokojující podivnosti a té se říká láska… pravá láska.“

„Čím jsem starší, tím méně si všímám, co lidé říkají, myslí si a v co doufají. Všímám si toho, co dělají, jak žijí a o co usilují.“

„Je velký rozdíl mezi první láskou a okamžikem, kdy na lásce poprvé záleží.“

„Netrapte se tím, že vás děti nikdy neposlouchají, ale tím, že vás stále pozorují.“

„Nejvíce lásku obvykle potřebujeme ve chvíli, kdy nás nikdo mít rád ani nemůže.“