Salomeja Nerisová, vlastním jménem Salomeja Bačinskaite-Bučieneová byla litevská básnířka. Psala emotivní lyriku, užívala velmi zpěvného verše, inspirovala se litevskými lidovými písněmi a litevskými národními pohádkami .
Vystudovala litevštinu a němčinu na univerzitě ve Vilniusu. Poté pracovala jako učitelka v Lazdijai, Kaunasu a Panevėžysu. První sbírku básní vydala roku 1927.
Ve 20. letech přispívala do nacionalistických a katolických časopisů, ovšem na studijním pobytu ve Vídni roku 1929 se zamilovala do litevského studenta medicíny Broniuse Zubrickase, který byl komunistou, a pod jeho vlivem se přiklonila ke komunismu také.
Za kontroverzní je v Litvě dnes považováno její angažování se po sovětské okupaci v roce 1939. Zasedla v tzv. lidovém shromáždění, které kolaborovalo se Sověty, a stala se posléze i členkou Nejvyššího sovětu Sovětského svazu. Napsala též oslavnou báseň na Stalina, za niž roku 1947 posmrtně dostala Stalinovu cenu.
Pseudonym si zvolila podle druhé největší litevské řeky Neris.