Václav Klaus: Citáty o lidech

„Demokracie není zárukou, ale dokonce ani příslibem dokonalého řešení věcí veřejných, nicméně je zárukou a příslibem uznání a respektování plurality názorů a postojů milionů lidí. Je současně prostorem, kde mají tyto velmi rozmanité názory a postoje občanů ústavně garantovaný nárok na existenci a na svou veřejnou prezentaci.
Jakkoli je tato vlastnost demokracie klíčová, sama o sobě ještě nezajišťuje, že ve volné soutěži, která ji provází, vždy vítězí názory a postoje nejsprávnější, že jsou vždy a na každém zodpovědném místě ti nejlepší z nás, ani to, že je každý menšinový názor vždy a všude vyslyšen. Demokracie neznamená, že krátkodobě nemohou vítězit ti pouze nejhlasitější a nejprůbojnější, což vůbec nemusí být ti nejlepší a nejvěrohodnější. Demokracie také není jistotou, že na její bázi koncipovaný systém státu dovidí na každého, že potrestá úplně každého, kdo se proviní, nebo že pomůže úplně každému, kdo to potřebuje a kdo by si to zasloužil. Demokracie je lidské dílo, a proto má mnoho chyb.
Lepší politický systém než parlamentní demokracie – založená na existenci a konkurenci politických stran – však zatím vymyšlen a s úspěchem vyzkoušen nikdy a nikde nebyl.“

„Měníme systém, ne lidi.“

„Davos jistě nic z těchto věcí definitivně nevyřešil, ale jasná a ostrá výměna názorů velmi důležité skupiny lidí je v každém případě přínosem. Přínosem je i nezbytné vzájemné naslouchání si, stejně jako objevování nových tváří, nových osobností světové politiky, byznysu, vědy a kultury. Člověk si rád popovídá se „starými“ davoskými známými – namátkou zmíním Šimona Pereze z Izraele, polského prezidenta Kwasniewského, amerického ministra financí L. Summerse, Grigorije Javlinského z Ruska, loňského nositele Nobelovy ceny za ekonomii prof. Mundella či mexického guvernéra centrální banky Ortize, ale i s neúnavným a nestárnoucím panem Baťou – a uvidí Umberto Eca a Billa Gatese.“

„Veřejnost by se měla hlouběji podívat na pohádku o sametové revoluci, která zde strašnou dobu přetrvává“…„Rozdělování lidí na disent a ne disent považuji za hluboký omyl. Slovo disent bych já sám skoro nikdy nevyslovil, protože to je pro mne nedefinovaná entita,“…“Trvám na tom, že rozkližování komunistického režimu probíhalo na více paralelních frontách"…"Diskutujme například o mých seminářích, které shromažďovaly minimálně tak velký počet lidí jako jakékoliv aktivity takzvaného disentu."“

„Kniha je lidské dílo, které má nějakou hodnotu a proto má tržní cenu, podle které se lidé orientují, často i rozhodují, jestli si tu knihu koupí. To je nesporný fakt. Jestliže i tuto banalitu, tuto trivialitu, někdo nechce přijmout, musí počítat s tím, že s ním budu zásadně polemizovat. Tak bych charakterizoval spor o kulturu.“

„Hluk je neodstranitelnou součástí životního prostředí člověka, protože je důsledkem aktivního a produktivního života lidí. Snaha hluk beze zbytku odstranit (nebo jej totálně plánovat a regulovat) je neslučitelná se samotnou podstatou svobodné společnosti.“

„Více takových Kožených je jiná úvaha. Nevím, a nechci nyní analyzovat, jak se vše v této věci otočilo, jakým způsobem byl on dotlačen k odcházení z této země a podobně, ale myslím si, že obrovskou vinu na této změně jeho chování má česká závist, závist lidí vůči komukoliv, kdo o něco usiluje a kdo v něčem získá nějaký úspěch. Takže trivializovat tuto věc já považuji za velmi, velmi nešťastné. Schůze Poslanecké sněmovny PČR, 3. dubna 1997“

„Chci ostře odmítnout tezi, že je jistá odlišnost mezi pohledem obyčejného člověka, který je podle této hypotézy plytký a málo o věcech uvažuje, a postojem lidí “neobyčejných”, kteří jsou o něco více než my ostatní a všechno vidí daleko hlouběji. Myslím, že žádný rozdíl mezi obyčejnými lidmi není, mimo jiné proto, že žádní takoví lidé mezi námi nejsou.
V. K. Narovinu“

„Když jsou otřeseny základní hodnoty, jako se to stalo během nouzového stavu, lidé začínají zmatkovat.“

„Digitální svět nás ničí a je to jedna z hrozeb civilizace. Je to součást fragmentace a atomizace společnosti. Odděluje nás, parceluje, vylučuje kontakt a setkávání lidí, upřednostňuje žití ve svých světech.“

„To, že část lidí dnes nemá dát komu hlas ve volbách, je dáno tím, že politici nevystupují s jasnými programy a nabídkou, aby se k nim člověk mohl přidat.“

„Bát se covidu je srabácké, žijeme v bláznivé době, bojíme se víc lidí než virů.“

„Apriorní předpoklad o výhodách nebo přednostech žen v politice nesdílím. Myslím, že do politiky mají vstupovat lidé, kteří k tomu mají elementární dispozice, schopnosti, pohledy a nedělil bych to na ženy a muže. Takže v samotném příchodu žen do politiky nic pozitivního nevidím.“

„O věcech veřejných by měl rozhodovat někdo, na koho volič „dovidí“. Měl by o nich rozhodovat člověk, který „dovidí“ až k tomu, jak jeho rozhodnutí působí „dole“, na jednotlivé lidi. Měl by rozhodovat člověk, který je v kontaktu se svými voliči, který je jedním z nich, který žije jejich problémy a který je spolu s nimi sdílí. Měl by to být člověk zblízka, nikoli zdaleka. Problémů velkých, tzv. evropských, je strašně málo. I když nám evropeisté tvrdí opak. Drtivá většina lidských problémů je domácích, lokálních, regionálních, národních, nikoli evropských.
Evropská unie má zájem a pohled úplně jiný. Proto musí předstírat, že jde hlavně o celoevropské problémy. Nejsou-li, musí je vytvářet. Nebo i vymýšlet.“