Václav Klaus: Politika

„Hrdinové dnešní etapy nebudou politici, ale podnikatelé.“

„Davos jistě nic z těchto věcí definitivně nevyřešil, ale jasná a ostrá výměna názorů velmi důležité skupiny lidí je v každém případě přínosem. Přínosem je i nezbytné vzájemné naslouchání si, stejně jako objevování nových tváří, nových osobností světové politiky, byznysu, vědy a kultury. Člověk si rád popovídá se „starými“ davoskými známými – namátkou zmíním Šimona Pereze z Izraele, polského prezidenta Kwasniewského, amerického ministra financí L. Summerse, Grigorije Javlinského z Ruska, loňského nositele Nobelovy ceny za ekonomii prof. Mundella či mexického guvernéra centrální banky Ortize, ale i s neúnavným a nestárnoucím panem Baťou – a uvidí Umberto Eca a Billa Gatese.“

„Občanská společnost je polemika se svobodnou společností a je povinností každého demokrata ze všech svých sil do konce svých věků proti ní bojovat.
(na semináři "o nebezpečí hrozícím obyvatelům Česka ze strany nevládních organizací a vůbec o občanské společnosti" v Centru pro ekonomiku a politiku v Praze, červenec 2005)
(z článku Nešťastný debakl zeleného osamělce, Právo, 14. 7. 2005)
(výrok Zelená perla roku 2005)<“

„Obecně si myslím, že to je další pokus do našeho demokratického politického standardního systému instalovat nestandardní - a v tomto smyslu protisystémový - prvek, který je celá léta znám pod pojmem nepolitická politika.“

„Hra na politické šachovnici je pro někoho snad vzrušující, ale vážnost doby, v níž žijeme, a úkoly, které jsou před námi, vyžadují spíše kvalitní politický program a politiky, které ho budou umět realizovat než vynalézavou politickou taktiku (i když připouštíme, že se bez nich politika také neobejde).“

„Nedejme si vnutit představu, že někde daleko za našimi hranicemi sedí tisíce nadnárodních úředníků a politiků, kteří přemýšlejí jen o tom, jak nám pomoci, abychom se mohli mít lépe, krásněji a bezstarostněji. Co neuděláme, o co se nepostaráme, co si s dostatečnou mírou sebevědomí nevyjednáme či nevybojujeme, to mít nebudeme.“

„Slovo subsidiarita bylo eurofanatiky a eurofily používáno jako útočná zbraň. Bojovalo se s tímto slovem. Ale toto slovo postrádá jakýkoliv obsah. Nic neznamená. Nedefinuje nic. Je z hlediska obsahu prázdné. Můžete pod tento pojem shromáždit všechny možné myšlenky a postoje. Máme mít společnou zahraniční politiku nebo ne? Obhájci subsidiarity budou aplaudovat oběma pozicím. Kdo používá slovo subsidiarita, říká nesmysly. Já už to raději vůbec neposlouchám.“

„To, že část lidí dnes nemá dát komu hlas ve volbách, je dáno tím, že politici nevystupují s jasnými programy a nabídkou, aby se k nim člověk mohl přidat.“

„Racionální politikou malé země, jako je Česká republika, je mít dobré vztahy s velmocemi, předcházet mezinárodním konfliktům a neupadnout do vazalského vztahu vůči nikomu, ani spojencům. To vše s cílem zajistit prosperitu a současně udržet naši suverenitu, územní integritu a národní identitu.“

„Apriorní předpoklad o výhodách nebo přednostech žen v politice nesdílím. Myslím, že do politiky mají vstupovat lidé, kteří k tomu mají elementární dispozice, schopnosti, pohledy a nedělil bych to na ženy a muže. Takže v samotném příchodu žen do politiky nic pozitivního nevidím.“

„Levicovost komunismu byla tak strašná, že bylo po listopadu 1989 snadné proti levici bojovat a argumentovat. Komunismus byl však rychle zapomenut a stejně nebezpečná levicovost většiny našich dnešních politických stran není hodnocena tak ostře, jak by si zasloužila. Být levicový je naopak módní. Za pravicovost se politici většinou stydí. …
Nemusím snad připomínat, že dnešní pravicovostí není boj s tehdejší zrůdností našeho komunistického režimu. Tak to bohužel mnozí dnešní pravičáci chápou. Na tom nic pravicového není. Skutečná pravicovost musí být odmítáním dnešního progresivismu, multikulturalismu, genderismu, globalismu a v neposlední řadě environmentalismu, neboli zelené ideologie poschovávané v nejrůzněji pojmenovaných politických stranách dneška.“