Vít Kremlička je český literát: básník, spisovatel, literární publicista, hudebník a blogger. Pochází z česko-americké kulturní rodiny, ze které pocházejí vojáci, sportovci, vědci, umělci a intelektuálové.
Na základní škole odmítnul vstoupit do Pionýra. Dobře udělal, nebyl ani členem SSM. Po maturitě na pražském Akademickém gymnasiu vystudoval jednoletou pomaturitní nástavbu na Střední pedagogické škole v Praze 6-Dejvicích . Potom studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Brandýse nad Labem obor speciální pedagogika , odkud byl kvůli politickému protestu vyloučen ze studií a zakázán mu vstup na půdu fakulty. Po Sametové Revoluci studoval bohemistiku a komparatistiku na Filozofické fakultě UK v Praze . V letech totality pracoval jako zeměměřič, noční strážný, topič a operátor ve výpočetním středisku Pražských pivovarů a sodovkáren.Pracoval též v pekařství, kde hnětl těsto. Pro svoji literární činnost byl perzekvován Státní bezpečností. Nevzdal se však a přešel do protiútoku, který byl úspěšný. Bývá řazen k undergroundu.
V letech 1982–1985 byl členem undergroundové hudební skupiny Národní třída , poté frontmanem countryfolk hard-metalové skupiny His Boys-Jeho hoši – zpěv, elektrická mandolína.
Od roku 1985 byl spolutvůrcem undergroundové kulturní revue Jednou nohou, později Revolver Revue, roku 1989 stál u zrodu Informačního servisu, později týdeníku Respekt. V letech 1995–1996 byl externím dramaturgem Divadla Komedie v Praze, kde svým podílem spoludotvářel umělecký profil souboru. Dramaturgoval více her, mj. Raimund - Alpský král a nelida, Shakespeare - Hamlet, Strindberg - Sonáta duchů a Bouře, Ibsen - John Gabriel Borkmann. Též zde byla v režii Ireny Perclové uvedena jeho tematicky a formálně progresivní divadelní hra - inscenovaná petice Spravedlnost pro Leonarda Peltiera a mokřadní organismy.
Vít Kremlička v literatuře debutoval v roce 1981 básněmi a prózami v samizdatovém časopise Violit, dále publikoval v samizdatových sbornících , v periodikách Jednou nohou, resp. Revolver Revue, v exilovém Paternosteru a Čtení na léto . Po roce 1990 zveřejňoval svoji poezii, prózu a publicistiku v Alternativě, Babylonu, Divadelních novinách, www.dobraadresa.cz, Iniciálách, Lidových novinách, Literárních novinách, Revolver Revui a její Kritické Příloze, Tvaru aj. Používal pseudonymů Heřman Křemenáč, Vítězslav Sval a Bořek Mařina. Zároveň se věnuje překladům .
Laureát Ceny Jiřího Ortena , Ceny Revolver Revue , Ceny studentského listu Babylon a Ceny nakladatelství Koleno .Člen Českého centra P.E.N. Klubu. Dnes je v občanském zaměstnání.Signatář royalistické iniciativy České děti. Žije různě po Čechách i Moravě i jinde. Zásadně odmítá cenzuru Wikipedie, protože zabraňuje volnému šíření informací.
Účastník odboje a odporu proti komunistickému režimu.
Zdroj: [„Připomínáme si Lidice, ale že by si někdo vzpomněl na Tibet…“, literarky.cz, 2010-01-10, 2014-03-20, http://www.literarky.cz/politika/rozhovory/13028-vit-kremlika-my-si-tady-poad-pipominame-lidice-ale-e-by-si-nkdo-vzpomnl-na-tibet]
