William Shakespeare: Citáty o lásce (strana 2)

„Milovaná dívka neví nic, pokud neví, že muži cení nedosaženou věc víc, než má ceny.“

„Láska je jako děcko, touží po všem, co má na očích.“

„Co když je láska plamenem, jenž vyšlehává z překvapení? Až shoří vše, co bylo v něm, zhasne a bude po plameni, jenž vyšlehával z překvapení a byl jen pouhým plamenem.“

„Jeho cit je slepý, a slepá láska po temnotě prahne.“

„Pravé jméno lásky je zajetí.“

„Milujte všechny, věřte jen někomu, neubližujte nikomu.“

„Láska se ve mně rozlévá jak moře, tak velká je a hluboká. Čím víc jí dám, tím víc jí mám. Je nekonečná.“

„Má láska tváří tolik,že vlastně není nic než karneval.“

„Průběh skutečné lásky nikdy neproběhl hladce.“

„Proč omlouváš své hříchy slovem láska?“

„Ó, jak jsi mocná, lásko! Skrz tebe hovado si vede jako člověk a člověk jako hovado. Taky labuť jsi ze sebe dělal Jupitere, když jsi za Ledou chodil… Když už i bohové jsou tak zhůvěřilí, co mají dělat ubozí lidé?“

„Pochybuj, že hvězdy jsou oheň;
Pochybuji, že se slunce pohne;
Pochybnost je lhář;
Ale nikdy nepochybuji o lásce.“

„Má láska umí noc v den proměnit.“

„Neplýtvej svou lásku na někom, kdo jí není hoden.“

„[Julie když zjistila, že Romeo je Montek] Já k tomu lásku, k němuž mít odpor mám. Byl příliš záhy spatřen, pozdě znán.“

„Nicméně abych pravdu řek', rozum a láska táhnou dnes zřídkakdy za jeden provaz.“

„Že miloval jsem dosud? Jak se klamu!
Dnes vidím teprv pravou krásu samu.“

„Takové smršti lásky hrozí ztroskotání, v největším vzletu zprudka končívají, jako když střelný prach a oheň vzplanou v ničivém polibku.“

„Láska není cit, který se mění, když narazí na překážky nebo se poddá sotva, že změnu tuší.“