„Řkouce Světlo kdysi nepovstala hlína! Jak velicí kdysi bývali, maje poslání jako nikdo. Však život nyní zralý výsměch člověku si přichystal: tu-post tupců valí sobě kámen, jež zove se posměchem věčnosti, zápas mozku s podbřiškem, kdy stádo domestikovaných zvířat slyší a poslouchá jen toho psa, jenž křičí dosti. Příšerná to doba, kdy summum bonum lidstva stojí na čtyřech nochách a kravském zvonu“

Témata

psi , hlína , zralost , lidstvo , val , post , kámen , výsměch , doba , stádo , mozek , poslání , světlo , posměch , zvon , zvířata , život , zápas