„O náboženské situaci v Praze po její návštěvě roku 1502: V náboženství je tu nesmírná rozháranost. I když pomíjím viklefisty a pikarty, jsou tu ještě takoví, kteří božství našeho Vykupitele popírají, kterým duše s tělem umírá, kteří se domnívají, že jakákoliv víra je dobrá a stačí k spasení, ani i takoví, kteří i peklo mají za bajku. Těchto doměnek přidržuje se jednotlivců bezpočtu; nejen tajně, nýbrž i veřejně se to hlásá. Starci, chlapci, muži i ženy se hádají o věcech víry, vykládají si Písmo sv. tak, jako se neučilo. Každá sekta má tu své přátele, tak veliká je touha po novotách.“

Témata

přítel , božství , veřejnost , náboženství , bajka , sekt , písmo , situace , peklo , jednotlivec , touha , spasení , chlapec , vír , pec , muži , rok , návštěva , tělo , víra , tajnost , ženy , přátelství , duše , věc