„Naproti tomu řada sociologů si všimla společenské funkce náboženství a z tohoto hlediska v nich vidí mnoho společného. Émile Durkheim pokládal náboženství za výraz kolektivní identity skupiny, která si teprve v posvátném uvědomuje sebe samu. Psychologové objevili obdobnou roli náboženství při integraci lidské osoby, pro vznik vztahů důvěry, jako oporu společné morálky a podobně. Jiní autoři – například Rudolf Otto – naproti tomu hledají společné prvky nebo vrstvy různých náboženství: pro R. Otta je to posvátná bázeň, pro M. Foessela „výraz toho, zač dlužíme bytosti-základu“ a pro J. Sokola „lidská odpověď na fakt života a existence, který se v náboženství chápe jako dar.“

Témata

vznik , morálka , prvek , sociolog , autor , řada , řad , náboženství , bytost , integrace , vrstva , opora , skupina , podobnost , sokol , osoba , základ , identita , existence , fakt , faktum , odpověď , vztahy , různost , funkce , role , dar , společenskost , výraz , objev , důvěra , hledisko , psycholog , posvátnost , život , kolektivnost , společnost , lidskost