Citáty na téma kolektivnost

Sbírka citátů na téma kolektivnost, lidé, nevědomí, svět.

Citáty na téma kolektivnost

„Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého.“

Sigmund Freud (1856–1939) rakouský lékař, psychoanalytik a psycholog

O náboženství, O dospělosti

„Historie je kolektivní hovno předků lidské rasy, obrovská a stále vyšší hromada sraček“

Stephen King (1947) americký spisovatel

Lunapark

O historii

„Za kolektivní zločiny není odpovědný nikdo.“

Napoleon Bonaparte (1769–1821) francouzský panovník, vojenský a politický vůdce

„Buňka je mj. kolektivní inteligence makromolekul.“

Sebastián Wortys (1994) umělec a spisovatel

Zdroj: kniha Vtiposcifilo-z/s-ofie
Kontext: Tento citát souvisí i s jiným citátem Sebastiána Wortyse: Wesmír je mj. kolektivní inteligence částic.

O inteligenci

„Wesmír je mj. kolektivní inteligence částic.“

Sebastián Wortys (1994) umělec a spisovatel

Zdroj: kniha Vtiposcifilo-z/s-ofie

O inteligenci

„Až dojde k transformaci kolektivního vědomí lidstva, ovlivní to přírodu i zvířecí království, protože všechny světy jsou vzájemně propojeny.“

Eckhart Tolle (1948) německý spisovatel

O přírodě, O světě

„O knihách
Knihy mají za prvotní účel zabránit kolektivní sebevraždě. Jejich role je společenská. Stává se občas, že někdo spáchá sebevraždu poté, co si přečetl knihu; v tom případě jde o nehodu. Velká většina čtenářů sebevraždu nespáchá, neboť je jim jasné, že jejich touha se vším skoncovat je sdílena všemi jen trochu myslícími čtenáři. Skýtá to jistou úlevu a podporuje vědomí solidarity: to jim přece nemůžu udělat, mým druhům v neštěstí, mým bratřím v utrpení.“

Patrik Ouředník (1957) český archivář, básník, literární teoretik, překladatel a romanopisec

Zdroj: Konec světa se prý nekonal. Praha, Torst, 2018.

O knihách, O štěstí, O utrpení, O sebevraždě

„Jednou možná bude kolektivní inteligence lidstva tak vyspělá, že si internet sám, v závislosti na všech uživatelích (např. hledáním podobností názorů jednotlivců), bude volit svůj světonázor.“

Sebastián Wortys (1994) umělec a spisovatel

Zdroj: kniha Vtiposcifilo-z/s-ofie

O inteligenci, O závislosti, O hledání

„Každá osoba si vždycky vybírá nějakou jinou skupinu ubožáků, aby si na nich kolektivně vybíjela nahromaděnou zášť.“

Stefan Zweig (1881–1942) rakouský básník, překladatel a romanopisec

„Nápad není nikdy kolektivní, jako nikdy žádný kolektiv nenapíše báseň.“

Otto Wichterle (1913–1998) český člen České Národní Rady, československý politik, akademik, inženýr chemie, profesor a vynálezce

„Kolektivní vědomí má ale obvykle krátkou paměť. Jsme vrtkavé, pošetilé bytosti s výjimečným darem ničit samy sebe.“

Suzanne Collins (1962) americký televizní spisovatel a romanopisec

Hunger Games: Síla vzdoru

„Částice fungují podobně jako neurony, takže realita je kolektivní inteligence částic, resp. evoluční výpočet.“

Sebastián Wortys (1994) umělec a spisovatel

O realitě, O inteligenci

„Existuje pět základních vlastností, které dělají každý tým skvělý: komunikace, důvěra, kolektivní odpovědnost, starostlivost a hrdost. Rád si představuji každou z nich jako oddělený prst na pěsti.“

Mike Krzyzewski (1947) americký basketbalový hráč a trenér

O důvěře, O komunikaci

„Je možný jediný způsob sdružování kolektivního, lépe řečeno pluralistního cítění: výchova jedince k jeho vlastní důstojnosti.“

Emil Filla (1882–1953) český malíř a sochař

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Duše moderního člověka

O myšlenkách, O lhostejnosti, O rozumu, O vlcích

„Člověk se přirozeně nemůže od dětství osvobodit, aniž by se jím podrobně nezabýval, jak již dlouho víme z Freudových výzkumů. Čistě intelektuálním věděním přitom nelze ničeho dosáhnout. Účinné je pouze rozpomenutí se, které je zároveň znovuprožitím. Mnohé zůstane nevyřešené díky rychlému plynutí let a přemáhajícímu proudu věmů z právě odhalovaného světa. Od toho se člověk neosvobodil, nýbrž jenom vzdálil. Vrátí-li se tedy z pozdějších let zpátky k dětským vzpomínkám, nalezne tam ještě živé části vlastní osobnosti, které se ho pevně chytí, připojí se k němu a prosytí jej znovu pocitem dřívějších let. Tyto části jsou ale dosud ve stavu dětství, a proto silné a bezprostřední. Pouze jsou-li opět spojeny s dospělým vědomím, mohou pozbýt svůj infantilní apekt a mohou být upraveny. Vždy musí být nejprve prozkoumáno toto "osobní nevědomí", to znamená musí dojít k jeho uvědomění, jinak nelze otevřít vstup ke kolektivnímu nevědomí.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla V. - Snové symboly individuačního procesu

O vzpomínkách, O světě, O dětství, O dospělosti

„Ti, jejichž narcismus se upíná k nějaké skupině, jsou právě tak citliví jako individuální narcisté a zuřivě reagují na každou skutečnou nebo domnělou urážku, způsobenou jejich skupině. Jejich reakce jsou ještě intenzivnější a zcela jistě uvědomělejší. Jednotlivec, není-li vážně duševně nemocný, bude mít aspoň občas pochybnosti o svém vlastním narcistickém obrazu. Příslušník skupiny takové pochybnosti nezná, protože většina lidí v jeho okolí sdílí jeho narcismus. V případě konfliktu mezi skupinami, které vzájemně útočí na svůj kolektivní narcismus, propukne na obou stranách intenzivní nepřátelství. Narcistický obraz vlastní skupiny se vystupňuje, zatímco nepřátelská skupina se zase co nejvíc snižuje. Vlastní skupina se stává obráncem lidské důstojnosti, pořádku, morálky a práva. Druhé skupině se přiřknou ty nejhorší vlastnosti: je podvodná, bez skrupulí, krutá a od základu nelidská.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

The Anatomy of Human Destructiveness

O nepřátelství, O lidech, O pochybnosti

„Bojujme za právo každého člověka na kolektivní život a individuální smrt.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

O životě, O smrti

„Válka vede k trestné činnosti, k upuštění od obvyklých norem, k neuvěřitelné brutalitě a sadismu. Ale je to vždy kolektivní násilí, šílenství skupiny jako celku, nikoli šílenství jednoho člověka, jako Anders Breivik v Norsku. Vždycky existuje systém v zabíjení, administrativní organizace smrti.“

Jonathan Littell (1967) romanopisec

Originál: (en) War leads to crime, to the abandonment of the usual norms, to incredible brutality and sadism. But it's always collective violence, the madness of a group as a whole, not the insanity of one individual such as Anders Breivik in Norway. There's always a system at work behind the killing, an administrative organization of death.
Zdroj: [Author Jonathan Littell on Syria: 'I'm Fundamentally a Pessimist', spiegel.de, 2012/07/13, 2013/03/18, http://www.spiegel.de/international/zeitgeist/author-jonathan-littell-on-the-syrian-massacre-in-homs-a-844063.html]

O smrti, O šílenství, O válce

„Přišel jsem na to, že všechna náboženství vycházejí z lidského nitra, z duchovna člověka, z našeho kolektivního nevědomí. Vnímám je jako majestátní a monumentální sny lidstva a tak je reflektuji i ve své tvorbě.“

Hermann Nitsch (1938) rakouský výtvarník

Zdroj: [Opoldusová, Jena, Hermann Nitsch: Mojím náboženstvom je tvorba, kultura.pravda.sk, 2014-12-04, 2015-01-25, http://kultura.pravda.sk/galeria/clanok/338258-hermann-nitsch-mojim-nabozenstvom-je-tvorba/]

O náboženství, O snech

„Vlastenectví je živý smysl pro kolektivní zodpovědnost. Nacionalismus je hloupý kohout kokrhající na vlastním hnojišti.“

Richard Aldington (1892–1962) anglický spisovatel a básník

Originál: (en) Patriotism is a lively sense of collective responsibility. Nationalism is a silly cock crowing on its own dunghill.
Zdroj: [Aldington, Richard, 1931, The Colonel's Daughter, Chatto and Windus, angličtina]

O hlouposti

„Naše Galaxie je vyřízená! Nařídíme čestnou kolektivní sebevraždu. Ale předtím zastřelte toho debilního vědátora.“

Alejandro Jodorowsky (1929) chilský spisovatel knih a komiksů, režisér

Oda, prabába

O sebevraždě

„Válečná agrese, válka, která neznamená obranu své země, je kolektivní zločin.“

Carlos Saavedra Lamas (1878–1959)

Originál: (en) War of aggression, war which does not imply defense of one's country, is a collective crime.
Zdroj: [Lamas, Carlos Saavedra, Radio Adrress, Nobel Lectures in Peace, Frederick W. Haberman - World Scientific, 1999, 226, 9789810234157]

O válce

„Vadila mi kolektivní vina, že se na mě nahlíželo stejně jako na lidi, kteří dělali nepořádek. Nebo jako na teroristy, kteří něco spáchali. Nechápala jsem, proč bych měla nést zodpovědnost za něco, co jsem neudělala. Nezbývalo mi nic jiného, než začít od sebe.“

Eman Ghalebová (1998) česká muslimská aktivistka z Teplic

https://plus.rozhlas.cz/satek-je-pro-me-symbol-identity-i-svobody-rika-ceska-muslimka-ghalebova-souverce-8151094

O lidech

„Křičet s křičícími, toť jedna z největších kolektivních slastí.“

Vladimír Neff (1909–1983) český překladatel, romanopisec a spisovatel

„TOP 09 vyčórovala základní věci z našich stanov: nechceme kolektivní tendence, nechceme socialismus, chceme, aby trh pracoval sám, nechceme se plést lidem do života a regulovat jejich život, tak jak se to někdy snaží dělat i naši starostové, když zakazují lidem tu sekání trávy v neděli, tu pití alkoholu na veřejnosti.“

Jaroslav Kubera (1947–2020) český senátor českého Parlamentu

Parlamentní listy 19. 6. 2010 <br class="br">Zdroj: Senátor Kubera nezklamal. Zařídil úlet kongresu, Parlamentní listy 19.6.2010 http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Senator-Kubera-nezklamal-Zaridil-ulet-kongresu-168442

O lidech, O pití, O alkoholu, O životě

„Člověk by neměl zapomínat, že devadesát procent sudetských Němců hlasovalo pro pomahače Hitlera. Oceňuji, že zbývajících deset procent – socialisté, komunisté a další – bylo proti Hitlerovi. Benešovy dekrety neobsahují princip kolektivní viny, protože odhadovaných deset procent bylo vyjmuto z odsunu.“

Miloš Zeman (1944) prezident České republiky

Zdroj: [Luboš, Palata, Zeman: Sudetští Němci mohou být za odsun rádi, mohli dostat trest smrti, iDNES.cz, http://zpravy.idnes.cz/rakousko-zeman-sudetsti-nemci-deq-/zahranicni.aspx?c=A130423_154317_zahranicni_pul, MAFRA, a. s., 2013-04-23, 2018-02-01]

„Já prostě nesnesu žádný kolektiv, natož aby mně někdo říkal, co mám psát a jak mám psát. Někdo prostě potřebuje smečku, já jsem si vždycky stačil sám. Nedokážu hrát ty kolektivní hry, vypracovávat domácí úkoly. Jsem osamělý surrealista.“

Pavel Řezníček (1942–2018) český básník

Zdroj: Pavel Řezníček na pwf.cz http://www.pwf.cz/archivy/texty/rozhovory/rozhovor-s-pavlem-reznickem_1544.html

O osamělosti, O hře

„Strašně podceňujeme odpovědnost jednotlivce za jeho činy a pořád se domáháme jakéhosi kolektivního, společného života v bublině, kde na tom budeme všichni tak nějak zhruba stejně.“

Adéla Elbel (1981) česká nederlandistka, překladatelka, zpěvačka, performerka, textařka, herečka a komička.

Zdroj: Časopis Reflex č. 53, 2020, str. 50 - 53

O životě

„Jsme v kleštích kolektivní hysterie a spoléháme na zázrak. Tím se stáváme obětí budoucích manipulací.“

Bohumil Pečinka (1967) český politický spisovatel a publicista

Zdroj: Časopis Reflex č. 2, 2021, str. 14

„Spravedlnost neexistuje. Proto je potřeba individuální morálka, která v kolektivním pohledu způsobí, že budeme potřebovat co nejméně právních úprav těch či oněch událostí a skutečností.“

Monika Opatrná

O spravedlnosti

„Ačkoli si to málo lidí uvědomuje, kolektivní vědomí je velmi mocné; a když si nedáš pozor, může ovládnout tvé individuální vědomí. Chceš-li, aby byl tvůj život na této planetě harmonický, musíš se všude, kam přijdeš, snažit vytvořit kolektivní vědomí.“

Neale Donald Walsch (1943) americký spisovatel

Zdroj: Hovory s Bohem II. – Neobvyklý dialog

O životě, O lidech

„Ne vždy se podaří dosáhnout cíle! Ne že by jste to nedokázali, nedokázali jste to, protože to díky jiným nešlo. To jsou kolektivní cíle, kde i když vy uděláte vše, ostatní mohou selhal!

Ale pokud cíl závisí jen na Vás, je jen Vaše selhání pokud cílů nedosáhnete.“

James Quick

„Uzdravení kolektivního lidského vědomí závisí na tom, zda dokážeme vytvořit společnost, ve které je prostor pro bolest. Momentálně žijeme ve světě, ve kterém jsou přijatelné pouze pozitivní věci, jako jsou pozitivní emoce, úspěch a uzdravení. Tento svět vidí cokoliv jiného jako selhání. A to brání lidem v uzdravení. To brání lidem přiznat si, kde se zrovna nacházejí, a podniknout i neintuitivní kroky, které jsou pro uzdravení nutné. Je v pořádku nebýt v pořádku.“

Teal Swan (1984) americká duchovní učitelka

O bolesti, O lidech, O světě, O úspěchu

„Každé štěstí v izolaci je jenom částečné štěstí. Neboť jsme skutečně tvorové kolektivní.“

Jan Procházka (1929–1971) český scénárista a spisovatel

O štěstí

„Při plnění kolektivních úkolů jsou mnohem výkonnější přátelé než známí.“

Jonas Ridderstrale (1966) švédský obchodní teoretik

O přátelství

„Kolektivnost v práci neznamená, že všichni dělají všechno.“

Jarmil Sekera

„Moje zřejmá angažovanost vyústila do možnosti pomoci poníženému lidstvu a protože technické schopnosti poskytují výhled na řešení, snad právě to je otázka: komu lze pomoci rozřešit bezvýchodnou situaci a to jak na úrovni sociologické či politické, tak individuální i kolektivní a tím zabránit destrukci. V tom nemůže být má víra jiná než bojovná.“

André Glucksmann (1937–2015) francouzský filozof

Zdroj: [André Glucksmann převzal cenu Osvětimské nadace z rukou Benedikta XVI., radiovaticana.cz, 2009-12-10, 2012-05-05, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=12148]

O pomoci, O víře

„Česká republika a Slovenská republika se neměly vůbec stát členy unie, pokud součástí jejich právního řádu je zákon vycházející ze zásady kolektivní viny.“

László Kövér (1959) maďarský politik

Zdroj: [Že ČR nepatří do EU? Šéf maďarského parlamentu měl asi špatný den, reagoval Chovanec, novinky.cz, 2015-11-13, 2015-12-17, http://www.novinky.cz/domaci/389119-ze-cr-nepatri-do-eu-sef-madarskeho-parlamentu-mel-asi-spatny-den-reagoval-chovanec.html]

O zákonech

„Byli jsme jako právníci bezmocní. Stále nám opakovali, že musíme věřit straně, která je kolektivní moudrostí. Vždyť my byli oklamáni stejně jako ti odsouzení! Komu se mám jít omluvit? Všem, anebo nikomu?“

Jan Vaněk (1895–1968) český československý politik a novinář

Zdroj: [Bártíková, Heda, Literatura je protivníkem zla, literarky.cz, 2011-07-19, 2011-06-10, http://www.literarky.cz/rozhovory/2669-literatura-je-protivnikem-zla]

O moudrosti

„V naší poněkud nepřehledné době chci šířit optimismus, sebedůvěru, víru ve vlastní síly jednotlivce i v naší "kolektivní" schopnost nalézt východisko, nalézt pozitivní řešení. Nemám rád katastrofické scénáře“

Václav Klaus (1941) politik, bývalý prezident České republiky

O optimismu, O víře, O síle

„Svět, který chce opravdu respektovat náboženskou svobodu musí jít za pouhou toleranci. Všichni mají právo praktikovat svoji víru individuálně nebo kolektivně, veřejně a v soukromí a nebo své náboženské vyznání změnit.“

Bernardito Auza (1959) katolický biskup

Zdroj: [Mons. Auza na půdě OSN, radiovaticana.cz, 2014-10-30, 2014-11-01, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=21017]

O víře, O svobodě, O světě

„Myslím si, že hromadná vina neexistuje. Jsou viny jenom individuální. Ale ve smyslu morálním a politickém existuje jakási kolektivní zodpovědnost, ne vina, ale morální a politická zodpovědnost.“

Slavenka Drakulićová (1949) chorvatská spisovatelka

Zdroj: Slavenka Drakulić na pwf.cz http://www.pwf.cz/archivy/texty/rozhovory/rozhovor-se-slavenkou-drakulic_667.html

„…my nemáme dosud vypracovaný jasný a přesný systém, kterej by přesně určil tu odpovědnost toho člověka. Toho za to, toho za to, toho za to. Vždycky se tam točí desítky lidí, prostě, který kolem chodili. A někdy i určitý kolektivní znásilnění, který se ukázalo jako falešný. Tak ty věci jsou složitější prostě, velice složitější, než někde u nějakýho kapitalisty, velice složitý. A říkám znovu, nějaký takový to řešení na ulici, skandalizování a tak dál, ničemu nepřispívá…“

Miloš Jakeš (1922–2020) československý politik

O lidech, O falešnosti

„Moře je symbolem kolektivního nevědomí, neboť pod zrcadlící se hladinou skrývá netušené hlubiny. Ti, kteří stojí za ním, stínové personifikace nevědomí, vpadli jako záplava na pevninu (terra firma) vědomí. Takové vpády jsou nepříjemné, protože iracionální a pro postiženého nevysvětlitelné. Znamenají závažnou alteraci osobnosti, protože okamžitě tvoří trýznivé osobní tajemství, které postiženého odcizuje od jeho okolí a zcela jej od něho izoluje. Je to něco, "co nelze nikomu říci". Člověk se totiž obává, že bude podezírán z duševní abnormity; s určitým oprávněním, vždyť u duševně nemocných se děje něco podobného. Nicméně od intuitivně chápaného vpádu až k patologickému přemožení je ještě dlouhá cesta; to ale laik neví.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla V. - Snové symboly individuačního procesu

O tajemství, O moři, O cestě, O osobnosti

„Dogma není svévolným výmyslem ani jedinečným zázrakem, jak bývá líčeno za zřejmým účelem jeho vyzvednutí z přírodních souvislostí. Ústřední křesťanské představy tkví svými kořeny v oné gnostické filosofii, která se podle psychologických zákonů musela vyvinout právě v době, kdy se klasická náboženství stávala obsolentními. Gnóze se zakládá na vnímání symbolů nevědomého procesu individuace, který nastupuje vždy, jakmile se nejvyšší kolektivní představy ovládající lidský život začnou rozpadat. V takové době se nutně objevuje celá řada jedinců, kteří jsou vyšší měrou uchváceni numinózními archetypy, jež se tlačí na povrch, aby vytvořili novou dominantu. Uchvácení se projevuje takřka bez výjimky ve skutečnosti, že lidé jimi zasažení se s jejich obsahy identifikují. Roli, která jim byla vnucena, nechápou jako působení nových obsahů, které je třeba ještě rozpoznat, ale svým životem je vzorově znázorní a stávají se tak proroky a reformátory. Pokud archetypický obsah křesťanského dramatu byl s to uspokojivě vyjádřit zneklidněné a dotírající nevědomí mnoha lidí, povýšila ho "shoda všech" (consensus omnium) na všeobecně závaznou pravdu, ovšem nikoli nějakým úsudkovým aktem, ale daleko účinnější iracionálnější uchváceností.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla V. - Snové symboly individuačního procesu

O náboženství, O lidech, O pravdě, O zákonech

„Velikost historických osobností nikdy nespočívala v jejich absolutním podrobení konvenci, ale tkvěla naopak v jejich osvobození od konvence a ve spásné svobodě. Vyčnívaly jako vrcholky hor z masy, která setrvávala v zajetí kolektivních úzkostí, přesvědčení, zákonů a kolektivních metod, a volily si vlastní cestu. A obyčejnému člověku vždycky připadalo podivné, že někdo před vyšlapanou cestou a známými cíli dává přednost strmé a úzké stezce vedoucí do neznáma. Proto se také vždycky mělo za to, že pokud takový člověk není šílený, jistě v něm sídlí démon nebo bůh; neboť ten zázrak, že by to někdo mohl dělat jinak, než jak to lidstvo odedávna dělalo, se dal vysvětlit jen nadáním démonickou silou nebo božským duchem.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Duše moderního člověka

O horách, O bohu, O cestě, O svobodě

„Celá kultura „cesty vzhůru“ do Izraele, alija, předpokládala přetnutí všech spojnic a zájmů směrem k diaspoře. Předáci mládežnického hnutí velmi dobře věděli, že pokud teenager setrvá v Anglii či Francii i po dobu univerzitního studia, je nejspíš pro Izrael navždycky ztracený. Oficiální postoj byl proto takový, že kandidáti univerzitního studia se mají evropských přijetí vzdát, zapojit se několik let v kibucu při sklizni pomerančů, řízení traktorů nebo třídění banánů a pak, pokud to okolnosti dovolí, se komunitě nabídnout pro možnost vyššího vzdělání – přičemž se předpokládá, že kibuc kolektivně rozhodne, jaká studia (pokud vůbec nějaká) mají absolvovat, a hlavním kritériem při tom byl jejich budoucí užitek pro kolektiv.“

Tony Judt (1948–2010) britský historik

Thinking the Twentieth Century

O studiu, O vzdělání, O cestě

„Nemůže existovat rozdíl mezi individuálním a kolektivním léčením. Pokud se ve světě děje válka, je ve vás válka.“

Teal Swan (1984) americká duchovní učitelka

Zdroj: Facebook

O válce, O světě

„Stvořitel nám dal Strom Života a přáním Všemohoucího je, abychom si toho daru svobodně užívali. Tento dar se udržuje praktikováním Jednoho Zákona, podle něhož každá část musí sloužit Celku. To umožňuje, aby semínko bylo ve stromě a strom v semínku. Jinými slovy, v Těle nebo Říši Stvořitele není oddělení nebo plot, protože Jeden Zákon, ZMĚNA, všechny části harmonizuje. Proto hranice či ploty, které používáme, protože si nárokujeme vlastnictví na základě sekundárních zákonů (anti-změny), umožňují vytvářet konflikty mezi oddělenými částmi. To, co se plot snaží chránit, je představa vlastnění založená na sekundárních zákonech, které musí být svými tvůrci vynucovány. Potom, pokud spolu jednotlivá srdce nejsou propojena, se tyto zákony začnou používat jako zbraně, což nakonec udělá ze zbraní zákon. Všechny války a jakákoli forma terorismu jsou založeny na vynucování vymyšlených, konvencí dohodnutých zákonů. Takže k vytvoření základů Světového Míru je třeba STRHNOUT plot kolem Země a nastolit Zákon Stvořitele jako PRIMÁRNÍ zákon na Zemi. Zatím se však stále častěji musí používat výjimečný stav jako důsledek tvrdošíjného uskutečňování tzv. „amerického snu“, kdy se díky KONZUMNÍMU životnímu stylu stal „Amerikou“ celý svět. Pak přišlo „několik vyvolených“, kteří kolem Stromu Života postavili plot. A tak je tomu dodnes. Těch „několik vyvolených“ vyhlásilo vlastní zákony a každý, kdo si dovolí řídit se Zákonem Stvořitele a svobodně užívat darů Stromu, je „kriminální živel“. Těch „několik vyvolených“ vytvořilo dva systémy, s jejichž pomocí lze polaritu mezi tvořením a konzumováním kontrolovat politicky. Těmito systémy jsou komunismus a kapitalismus. V komunismu jsou lidé nuceni tvořit „kolektivně“ a kapitalismus komerčním způsobem vnucuje konzumní životní styl. S takovou je nezákonné postavit si nezávisle na úřadech vlastní dům, protože je třeba opodstatnit existenci „stavebních úřadů“, nebo pěstovat na svém pozemku potraviny na prodej bez oficiálního povolení.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O válce, O srdci, O pomoci, O závislosti

„Mějte na paměti, že Cílem života je Seberealizace. Navíc, Seberealizace na kolektivní úrovni.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O životě

„Bohužel však musíme konstatovat, že v době, kdy se ukrajinský a polský národ snaží překlenout historické křivdy, vy káráte Ukrajince za hříchy minulosti, přičemž sám relativizujete zabíjení a vyhánění na základě kolektivní viny, jaké se po válce odehrálo v Československu.“

Michael Romancov (1969)

Otevřený dopis ukrajinistů a historiků, včetně Michaela Romancova, který vyzval prezidenta Miloše Zemana ke zdrženlivosti při hodnocení ukrajinských nacionalistických vůdců Romana Šuchevyče a Stepana Bandery. Dopis zveřejnil 13. ledna 2015 server Lidovky. cz
Zdroj: [Ukrajinisté kritizují Zemana. Bandera nevraždil Poláky a Šuchevyč Židy, Hospodářské noviny, 13. ledna 2015, https://domaci.ihned.cz/c1-63374190-ukrajiniste-kritizuji-zemana-bandera-nevrazdil-polaky-a-suchevyc-zidy]

O minulosti, O válce

„Éra je vždy víc než politický systém. Éra je duchovní řád, svého druhu převažující nálada, snad dokonce vkus – forma postoje. Éra je determinována kulturními trendy, kolektivními názory a společenskými tradicemi. To je úkol, před nímž teď stojíme: zakotvit politický systém v kulturní éře. Proto právě v oblasti kulturní politiky sledujeme explozi nejintenzivnější debaty.“

Viktor Orbán (1963) maďarský politik, předseda strany Fidesz

Z velkého projevu na letní akademii, kde Orbán mj. ohlásil přechod od systému k éře. Băile Tușnad, Rumunsko, konec července 2018
Zdroj: [Koubek, Jiří, Jak pozvednout národ?, Darke Vojinovic, Zahraničí, A2, 2018, srpen, 29, XIV, 18, 25, online verze pro předplatitele a přihlášené uživatele, http://www.advojka.cz/archiv/2018/18/jak-pozvednout-narod, 2018-08-31, 1801-4542]

O náladě

„Naproti tomu řada sociologů si všimla společenské funkce náboženství a z tohoto hlediska v nich vidí mnoho společného. Émile Durkheim pokládal náboženství za výraz kolektivní identity skupiny, která si teprve v posvátném uvědomuje sebe samu. Psychologové objevili obdobnou roli náboženství při integraci lidské osoby, pro vznik vztahů důvěry, jako oporu společné morálky a podobně. Jiní autoři – například Rudolf Otto – naproti tomu hledají společné prvky nebo vrstvy různých náboženství: pro R. Otta je to posvátná bázeň, pro M. Foessela „výraz toho, zač dlužíme bytosti-základu“ a pro J. Sokola „lidská odpověď na fakt života a existence, který se v náboženství chápe jako dar.“

Martin Mars

O náboženství, O vztazích, O důvěře, O životě

„Pro mě je lyžování kolektivní sport.“

Franz Klammer (1953) rakouský lyžař

Časopis Reflex, č. 9 2020, str. 46-48

O sportu

„Uzdravení kolektivního lidského vědomí závisí na tom, abychom vytvořili společnost, kde můžeme vytvořit prostor pro bolest. V současné době žijete ve světě, který přinesl pouze pozitivní věci, jako jsou pozitivní emoce a úspěch a být vyléčen, přijatelné. To je svět, který vidí něco méně než toto jako selhání. To brání lidem v uzdravení. Zabraňuje lidem v tom, aby se přiznali, kde jsou a podnikli někdy kontraintuitivní kroky, které musí udělat, aby se uzdravili. Je v pořádku nebýt v pořádku.“

Teal Swan (1984) americká duchovní učitelka

O lidech, O světě, O úspěchu, O bolesti

„Chápu revoluční disciplínu jako sebedisciplínu jednotlivce, zasazenou do kontextu jasně charakterizované kolektivní aktivity, stejně závazné pro všechny.“

Nestor Machno (1888–1934) ukrajinský anarchista

Zdroj: O revoluční disciplíně

„Ještě před třiceti lety vládly politice velké osobnosti - nyní zůstávají jen vybledlé stíny, nejobyčejnější byrokraté, jakási kolektivní stvoření bez individuálních vlastností.“

Vladislav Bajac (1954)

Originál: (sl) Še pred tridesetimi leti so v politiki vladale velike osebnosti - zdaj ostajajo le še zbledele sence, najnavadnejši birokrati, nekakšna kolektivna bitja brez individualnih lastnosti.
Zdroj: [Srbski pisatelj Vladislav Bajac: "Srbsko se je učil celo Sulejman Veličastni", rtvslo, 2012-09-27, 2023-08-05, https://www.rtvslo.si/kultura/knjige/srbski-pisatelj-vladislav-bajac-srbsko-se-je-ucil-celo-sulejman-velicastni/292373]

O osobnosti

„Je to právě Teologie Separace, kvůli níž dnešní svět funguje tak, jak funguje: je místem, jež bolestně postrádá mír - a také schopnost ho dosáhnout. Nejde jen o mír mezi lidmi, ale také v lidských srdcích. Což je samozřejmě místo, kde musí mír vznikat; kde se musí rodit. Chování je dítětem víry a víra je přísně střežena v srdci. Uvěříme-li celým srdcem, že JSME VŠICHNI JEDNOU BYTOSTÍ, pak se všechno změní. Všechno. Naším úkolem je nalézt způsob, jak přimět lidi, aby jednali kolektivně, protože téměř vždycky jednají individuálně. Individuálně jednáme v nejlepším zájmu těch, jež milujeme. Zůstává tedy otázkou, koho milujeme. Naším úkolem je, stručně řečeno, dosáhnout kolektivního vědomí.“

Neale Donald Walsch (1943) americký spisovatel

Zdroj: kniha Co si Bůh přeje

O chování, O dětech, O lidech, O světě

„Svět je místo, kde jsou idealisté považováni za blázny a cynici za realisty: přitom je to jen odraz naší kolektivní frustrace.“

Janecko1

O světě, O bláznech

„Svět je jedno tělo a zločiny jsou zprostředkované sebemrskačství s kolektivními důsledky.“

Sebastián Wortys (1994) umělec a spisovatel

O světě

„Reflexe absurdnosti vlastních strachů je individuální prevence kolektivní totality.“

Sebastián Wortys (1994) umělec a spisovatel

O strachu