„Starý oceáne, jsi symbolem identity: vždy vyrovnaný sám se sebou. Ve své podstatě se nikdy neměníš, a pokud jsou tvé vlny někde rozzuřené, dál odtud, na jiném místě, jsou v naprostém klidu. Nejsi jako člověk - který se zastaví na ulici, aby viděl, jak se dva buldoci navzájem koušou do zátylku, ale nepočká, až skončí pohřeb. Muž, který je ráno přístupný a večer nepříčetný. Který se dnes směje a další den pláče. Zdravím tě, starý oceán!“