„Hledáme pouze člověka. Nepotřebujeme jiné světy. Potřebujeme zrcadla. Nevíme, co si počít s jinými světy. Stačí nám jediný svět, ten náš, ale nedokážeme ho přijmout takový, jaký je. Hledáme ideální obraz našeho vlastního světa: vydáváme se hledat planetu, civilizaci nadřazenou té naší, ale vyvinutou na základě prototypu naší prapůvodní minulosti. Zároveň je v nás něco, čemu se neradi stavíme čelem, před čím se snažíme chránit, ale co přesto zůstává, protože Zemi neopouštíme ve stavu prvotní nevinnosti. Přicházíme sem takoví, jací jsme ve skutečnosti, a když se obrátí karta a tato skutečnost se nám odhalí - ta část naší reality, kterou bychom nejraději přešli mlčením -, pak už se nám to nelíbí.“