„Náš nejlepší přítel je osud.
Náš největší nepřítel je čas.
Oba šeptají totéž: smrt.

Smrt je život.
A život se žije srdcem.
Srdce je dar osudu.

A i když nám osud někdy přinese největší smůlu,
myslel to dobře.
Věděl, že přemýšlíme.
A právě proto má největší štěstí hloupák –
ten, kdo nemyslí.“

„Naším největším nepřítelem je čas.“

„Čas, je nejlepší lék ale taky náš největší nepřítel…“

„Rozmary naší mysli jsou ještě podivnější než rozmary osudu.“

„Srdce dobře připravené na nepřízeň osudu ve zlých časech doufá a v dobrých časech se obává změny osudu.“

„Smrt je největší dar přírody.“
PRAECIPUUM NATURAE BONUM MORS

„Co je většího či statečnějšího než čelit zlému osudu?“

„Někdy se náš osud podobá ovocnému stromu v zimě. Kdo by si myslel, že se ty větve znovu zazelenají a rozkvetou, ale my v to doufáme, my to víme.“

„Každý si ale čas od času myslíme, že náš žal je větší než smutek těch ostatních.“

„Kde je život strašnější než smrt, je největší odvahou odvážit se žít.“