„Pojďme všichni kreslit srdíčka a říkat si zlatíčka.“

„PĚKNÁ KOMPOZICE. SRDÍČKO A PŘÍZE CO BY NÁM MOHLO POVĚDĚT. OPATRUJTE SVÁ SRDCE. Příze není silná. A SRDÍČKO JE velmi KŘEHKÉ. JE JAKO KVĚTINA.“

jarka jaroslava stlukova

„No já to ale říkám proto, že k lidskému srdíčku se chirurg musí chovat opravdu něžně. Je to filigránská práce. Cévy, které na něm opravujeme, mají jeden až dva milimetry. Kost můžete násilím třeba natahovat a nic se nestane, ale k srdíčku se hrubě chovat nesmíte.“

Jan Pirk (1948) český kardiolog a vysokoškolský pedagog

Zdroj: Muž se srdcem na dlani https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/muz-se-srdcem-na-dlani.A080627_114946_ln_rozhovory_fho

„K životu potřebujeme srdíčko, které tluče, ale i srdce, které hladí.“

Patricie Holečková (1950) česká spisovatelka

„Dát někomu své srdíčko a nemilovat, to je jako půjčit si peníze a nesplácet je.“

N. Jarošová

„Každá jedna jizva na srdíčku,je jeden prožitý příběh.“

rosa._.floreciente

„Ta dobrá srdíčka, která se chlubí, jak jsou citlivá, se často zadáví nepatrným soustečkem užitku.“

François de La Rochefoucauld (1613–1680) francouzský autor monografií

„Katie: Mami, nesnáším kluky.
Rosie: Blahopřeju, zlatíčko. Vítej do klubu. Průkazku dostaneš poštou. Na tenhle okamžik jsem nesmírně pyšná a jenom lituju, že si tě nemůžu vyfotografovat.“

Cecelia Ahern (1981) irská spisovatelka

Kde končí duha / S láskou, Rosie

„Pohled a prociteni srdíčka, duse, dopředu, je jako odraz stinu od slunce. Zneni života, v souladu mysleni a vzájemného porozumneni, musime najit v odrazu svetla, stinu, tepla a mrazu. Nejde to, obejit. Zdenek Pich.“

ZdenekPich

Zdenek Pich

Tento citát čeká na kontrolu.

„Každý má něco svého oblíbeného. Každý má třeba oblíbené číslo, i když ani neví proč. No… a já si to svoje hezké číslo někdy kroužkuju v kalendáři. Vedle něj třeba nakreslím malé srdíčko. Je to den, kdy si možná konečně naplánuju sebevraždu.
Memento Mori, Vive et noli nocere - pamatuj, že můžeš kdykoliv zemřít… a tak ten život nezraňuj. Ani sobě, ani druhým.“

Welo Writer

„Copak živočich nemůže být hodný nekonečné lásky, a přitom postrádat rozum a užitečnost? Já věřím, že může. Vím, že takový skutečně je. A kdokoliv, kdo kdy ze země zvedl kotě, štěně či ptáče a ucítil v dlani, jak živoucí jsou, porozumí, co mám na mysli, pokud sám není zvířečtější než všechna zvířata. Měkká, hřejivá, načechraná kulička z předoucího kožíšku, která si s rozkoší protahuje sametové tlapky, zatím co její hluboké modrozelené oči vyzařují důvěru v přítele, jenž si ji odnáší domů; stvoření radostně vrtící ocasem a olizující vaši ruku, jakmile pocítí, že je máte rádi; opeřené tělíčko s třepotajícími se křidélky a vyděšeným srdíčkem, které cítíte tlouci mezi prsty; a všichni ostatní tvorové na zemi, divocí či krotcí – jsou hodni lásky sami o sobě, aniž by nutně museli být rozumní či užiteční. Jsou hodni lásky prostě proto, že žijí.“

Sávitrí Déví Mukherdží (1905–1982)

Zdroj: Obžaloba člověka