„Musíme si uvědomit, že když někomu zbývají tři měsíce života, tak je mu jedno, jestli si nějaká regulační agentura myslí, že by za deset let mohl mít díky naší terapii nějakou šanci na léčbu. On chce zkusit cokoliv a pro vědu by to mohl být také obrovský přínos.“

— Eva Syková

Zdroj: Leoš Kyša: Já, mozek.Magazín Víkend, páteční příloha Hospodářských novin č. 12, 25. III. 2011, str. 18-27.

Převzato z Wikiquote. Poslední aktualizace 21. května 2020. Historie

Pomozte nám doplnit zdroj, originální znění a další informace

Máte bližší detaily o citátu "Musíme si uvědomit, že když někomu zbývají tři měsíce života, tak je mu jedno, jestli si nějaká regulační agentura mysl…" — Eva Syková?

Témata

šance , dík , věda , let , život , agentura , měsíc , přínos , léčba , terapie

Eva Syková 1

česká senátorka českého Parlamentu, lékařka, profesorka a v… 1944

Podobné citáty

„Nemyslím si, že smysl života je nějaká hádanka, kterou je třeba vyřešit. Život prostě je. Já jsem. Stát se může cokoliv. Zato si myslím, že mohu svůj život obdařit smyslem. Nejistota je vlastně požehnání.“

Robert Fulghum (1937) americký spisovatel, pastor a učitel

„Čekáš na někoho, kdo se nikdy nevrátí zpátky, myslím. Žiješ svůj život.
Doufám, že si někdo uvědomí, že nemůže žít bez tebe.“

A.S

„Nemůže být každý občan odborníkem na všechno. Ale každý občan po čertech dobře pozná, jestli žije ve stavu permanentní beznaděje a nakonec skončí u nějakých drog, anebo jestli je součástí nějakého lidského společenství, které mu v tísnivých chvílích, například když ztratí lásku, nebo mu někdo umře, které ho podrží, které je schopno mu pomoci právě proto, že má ještě nějaké lidské dimenze.“

Václav Havel (1936–2011) disident, dramatik, esejista a prezident České republiky

Zdroj: Hovory v Lánech, 27. března 1999
Kontext: Každý občan nemusí všechno vědět a všemu rozumět. Od toho jsou zde politici, veřejně činní lidé, odborníci, aby občanům pár věcí vysvětlovali.

Co ale každý občan v sobě má, je, že pozná, jestli se mu žije dobře. Nemyslím tím teď jenom jeho životní standard. Ale v takovém, řekl bych, humánním smyslu. Zda je nějak šťasten, spokojen, anebo zda se trápí stresy a zoufalstvím. To přece každý pozná.

Mnoho lidí, a možná i většina, má i jakýsi cit na to, kdo z těch odborníků v uvozovkách, to znamená politici, novináři, veřejně činní lidé, kdo asi je důvěryhodnější, přesvědčivější a kdo méně. A to stačí, víc není potřeba.

Nemůže být každý občan odborníkem na všechno. Ale každý občan po čertech dobře pozná, jestli žije ve stavu permanentní beznaděje a nakonec skončí u nějakých drog, anebo jestli je součástí nějakého lidského společenství, které mu v tísnivých chvílích, například když ztratí lásku, nebo mu někdo umře, které ho podrží, které je schopno mu pomoci právě proto, že má ještě nějaké lidské dimenze.

A nemusí být, opakuji na závěr to, co jsem řekl na začátku, nemusí být každý občan sociologem, psychologem, ekologem či odborníkem na vše. Nicméně měl by rozpoznat, kdy se mu žije líp a kdy hůř. A měl by rozpoznat, kterému politikovi v těch jeho výkladech upřímně běží o to, aby se těm ostatním žilo líp, a který ty výklady vede jen proto, aby budoval jakési schodiště vzhůru ke stále vyšším a vyšším funkcím, z nichž se posléze on bude stále víc snad radovat.

„Jako režisér si myslím, že můžete zůstat věrný klasickému střihu, jako je ten z filmů 40. a 50. let, aniž byste projevili nějakou nostalgii...“

Serge Bozon (1972)

Originál: (fr) En tant que réalisateur, je pense qu’on peut rester fidèle à un découpage classique, comme celui des films des années 40-50, sans faire preuve d’une nostalgie quelconque...
Zdroj: [Serge Bozon : "Avec Don Juan j’ai voulu faire un film spectral et romantique", franceculture.fr, 2022-05-20, https://www.radiofrance.fr/franceculture/podcasts/par-les-temps-qui-courent/serge-bozon-cineaste-2933941]