„Květiny se kývaly, vlnily, chvěly a natahovaly se ke světlu. jiné, ještě ve stínu, se třasly touhou dostat se na světlo… Jsme slunečnice zapomenuté ve tme. I nstiktivně se otáčíme za nejnepatrnějším světýlkem, protože hladovíme po světle, totiž po lidském teple.“
Poslední aktualizace 17. dubna 2023.
Historie
Pomozte nám doplnit zdroj, originální znění a další informace
Máte bližší detaily o citátu "Květiny se kývaly, vlnily, chvěly a natahovaly se ke světlu. jiné, ještě ve stínu, se třasly touhou dostat se na světlo…" — Thérèse de Saint Phalle?