Citáty o květinách

Sbírka citátů na téma květiny.

Celkem 87 citátů o květinách, filtrovat:

• Doporučené
• Oblíbené
• Nové

„Slavný ruský biolog Pavlov už dávno zjistil pokusy na psech, že spokojenost a pocit bezpečí jsou ještě lepší kuchař, než hlad. Jinými slovy: jest vědecky dokázáno, že příjemné okolí, světlo, pohled na květiny, útulnost a čistota pomáhají jedlíkovi vylučovat větší množství žaludečních šťáv. Tím se zlepší trávení, čili lépe využije suroviny, ať už ta surovina je buřt nebo Gigot d’agneau en croute avec gratin Dauphinois a la Créme.“

— Jan Werich český herec, dramatik a spisovatel 1905 - 1980

O pocitech, o světle, o hladu

„Vše v přírodě - každá květina, každý strom a každé zvíře nás může mnohému naučit.“

— Eckhart Tolle německý spisovatel 1948

O stromech, o zvířatech, o přírodě

Reklama

„Miluješ-li květinu, která vyrostla na nějaké hvězdě, rád se v noci díváš na nebe. Všechny hvězdy rozkvétají květinami...“

— Antoine de Saint-Exupéry, kniha Malý princ

O milování, o lásce, o noci, o hvězdách

„Hvězdy jsou krásné, protože je na nich květina, kterou není vidět…“
"Ano, jistě," řekl jsem a mlčky jsem pozoroval vlnu písku ve svitu měsíce.
"Poušť je krásná…," dodal.
A měl pravdu. Vždycky jsem miloval poušť. Usedneme na pískový přesyp… Nevidíme nic... Neslyšíme nic…
A přece něco září v tichu…
"Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu…," řekl malý princ.
Byl jsem překvapen, že pojednou chápu to tajemné záření písku. Když jsem byl malým chlapcem, bydlil jsem ve starobylém domě a pověst vyprávěla, že je tam zakopán poklad. Nikdy jej ovšem nikdo nedovedl objevit a snad jej ani nehledal. Ale dodával kouzlo celému tomu domu. Můj dům skrýval ve svých hlubinách tajemství…
"Ano," řekl jsem malému princi, "ať je to dům, hvězdy nebo poušť, to, co je dělá krásnými, je neviditelné!"“

— Antoine de Saint-Exupéry francouzský letec a spisovatel 1900 - 1944

O tichu, zamilované, o pravdě, o tajemství,

„Krása je květina - moudrost kámen.“

— Valeriu Butulescu 1953

O kráse, o moudrosti

„Utrhl jsem květinu, zvadla mi. Chytil jsem motýla, zemřel. Až pak jsem pochopil, že krásy je třeba dotýkat se srdcem.“

— Andrej Plavka československý básník a spisovatel 1907 - 1982

O zlomeném srdci, o kráse, o smrti

„Když má někdo rád květinu, jedinou svého druhu na milionech a milionech hvězd, stačí mu ke štěstí, když se na ty hvězdy dívá. A řekne si: Tam někde, je má květina... Ale když sežere beránek květinu, bude to, jako by najednou všechny hvězdy pohasly! A to není důležité?“

— Antoine de Saint-Exupéry francouzský letec a spisovatel 1900 - 1944

O štěstí, o hvězdách

„Jsou lidé, kteří ti hodí na hlavu vázu květin z pátého patra a pak řeknou: Tady ti daruji růže.“

— Bruno Ferrero 1946

O lidech

Reklama

„Někde v nás vždy zůstane malá radost - jsou květiny, které rostou i v zimě.“

—  Neznámý autor

O zimě, o radosti

„Být dítětem, to znamená.. Celý svět v zrnku písku zřít a nebe v polní květině, nekonečno do dlaně uchopit, věčnost žít v pouhé hodině.“

— William Blake anglický romantický básník 1757 - 1827

O světě, o životě

„A je to příroda, která mne vždy povznáší. Jsem šťastná, když slyším, jak trylkují ptáci. Mám raději květiny než brilianty.“

— Aenne Burda 1909 - 2005

O ptácích, o přírodě

„NEBE TI MOČÍ NA VLASY / pojď ke mně, bydlím blízko / vždyť celá mokrá jsi / a zas se blýsklo / pojď, než oba na kost zmoknem... / nemám mnoho místa v bytě / vyřeším to ale hbitě / vyhážeme všechno oknem / vše, co bude překážet / i květiny s vázou... / vyhážeme všechno ven / všechno půjde do hoven / všechno, včetně nás dvou“

— J. H. Krchovský český básník 1960

Reklama

„Když ležíš v posteli a jsi nemocný, svět funguje dál svým vlastním tempem. Neptá se tě, zda může nebo zda s tím ty souhlasíš. Když se vrátíš z dovolené nebo ze zahraničního pobytu domů, život se zde nezastavil, vše pokračuje přirozeně dál, ani tě nepotřeboval k tomu, aby fungoval. Vše se děje automaticky, jakoby to řídila neviditelná síla podle jakéhosi záměru. Když jdeš spát, lidé na jiných místech planety se baví, pracují nebo odpočívají, nepotřebují k tomu tvé požehnání. Stromy rostou, květiny kvetou, příroda prochází jednotlivými ročními obdobími. Pokud bys usnul na několik dní, nic by se v tomto přirozeném procesu nezměnilo. Vše se děje bez tebe, a s tebou si to hraje tak, jak je napsáno ve vesmírném scénáři. Až zase jednou budeš chtít ovládat ze své přední pozice – ze své role okolnosti a podmínky kolem sebe, vzpomeň si, že tvé snažení Vesmír bere v potaz stejně tak, jako by se nechumelilo. Chumelit se totiž bude, až se rozhodne Vesmír – Vědomí - kosmický architekt.“

— Karel Spilko

O stromech, o síle, o dovolené, o lidech,

„Květiny a knihy jsou pro mnoho lidí právě tak nezbytné jako denní chléb.“

— Honoré De Balzac francouzský spisovatel 1799 - 1850

O lidech, o knihách

„Statisíce Norů prožívají svůj smutek s květinami v rukou a slibují v tuto chvíli jeden druhému: Budeme držet pohromadě, o svůj zármutek se rozdělíme. Na nenávist a agónii odpovíme nadějí.“

— Jostein Gaarder norský autor 1952

O nenávisti, o smutku, o naději

„Všichni ustavičně ztrácíme něco důležitého... Důležité šance a možnosti, city, které se nedají ničím nahradit. To už je jeden ze smyslů lidské existence. Ale někde ve svých hlavách, aspoň já myslím, že v hlavách, máme každý takový malý pokojík, kam ukládáme vzpomínky na všecky ty ztracené věci. Takovou nějakou místnost s regály, jako máme tady v knihovně. A v jednom kuse vyplňujeme katalogizační lístky, abychom se ve své vlastní mysli ještě vůbec vyznali. Musíme v té místnosti zametat, větrat, vyměňovat květinám vodu. Jinými slovy: žiješ pak na věky ve své osobní knihovně.“

— Haruki Murakami, kniha Kafka na pobřeží

O vodě, o věku, o šanci, o životě,