„Neomylným měřítkem vzdělanosti srdce národa a člověka je, jak pohlíží a zachází se zvířaty.“

„Skutečným měřítkem člověka je, jak zachází s někým, kdo mu škodí.“

—  Ann Landers americká fejetonista 1918 - 2002

„Člověka lze jen tehdáž osvítiti, když se jazyku svému mateřskému dokonale vyučí; mateřská řeč bývá často měřítkem vzdělanosti.“

—  Jerzy Samuel Bandtkie polský knihovnice 1768 - 1835

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 244, česky]

„Jen u zvířat si mohu jistě počítat s tím, že se ke mě budou chovat tím lépe, čím se s nimi sám budu lépe zacházet, u člověka však nikoli, dokonce často naopak.“

—  Jean Paul německý spisovatel 1763 - 1825

„Láska je sázka na neomylnost srdce.“

—  Théophile Gautier francouzský spisovatel 1811 - 1872

„Nezávislost je jediným měřítkem lidského charakteru a hodnoty člověka.“

—  Ayn Rand rusko-americká spisovatelkyně a filozofka 1905 - 1982

„Bez ohledu na to, jak talentovaní, bohatí nebo inteligentní jste, jak zacházíte se zvířaty mi říká vše, co o vás potřebuji vědět.“

—  Ralph Smart psycholog a spisovatel

„Srdce neomylně vytuší i neviditelné znamení.“

—  Ilja Grigorjevič Erenburg rusko-sovětský spisovatel a básník 1891 - 1967

„Víte, proč většina přeživších holocaustu je veganská? Je to proto, že vědí, jaké to je zacházet se zvířaty.“

—  Chuck Palahniuk americký spisovatel 1962

„Otázka zní: Je a bylo kdy vůbec lidstvo schopno štěstí? Člověk jistě, jako každý živoucí tvor, ale lidstvo nikoli. Celé neštěstí člověka spočívá v tom, že byl nucen stát se lidstvem, nebo se jím stal příliš pozdě, kdy byl už nenapravitelně diferencován v národy, rasy, víry, stavy a třídy, v bohaté a chudé, ve vzdělané a nevzdělané, v panující a porobené.“

—  Karel Čapek český spisovatel 1890 - 1938

„Kdyby nějací kanibalové navštívili naše moderní vědecké mučírny, museli bychom se my, křesťané před nimi propadnout studem. Ale přesto s povzneseným úsměvem provádějí naši křesťanští studenti tento zlořád, ze kterého by i divoši měli hrůzu. Kdo proti tomu neprotestuje ze soucitu se zvířaty, ten musí protestovat v zájmu člověka. Protože toho taková cvičení niterně poškozují. Vždyť aby mohl člověk zacházet se zvířaty jako s necitelnými kameny nebo kusy dřeva, musí v sobě nejdříve usmrtit srdce.“

—  Otto Funke německý fyziolog 1828 - 1879

„Sebeobětavá a nezištná láska zvířete proniká do srdce toho, kdo zakusil vratké přátelství a iluzorní věrnost člověka.“

—  Jack London americký autor, novinář a sociální aktivista 1876 - 1916

„Všichni lidé byli stvořeni, aby nesli kupředu stále se rozvíjející kulturu… Žít stejně jako zvířata na poli, je člověka nedůstojno. Ctnosti, které přísluší jeho důstojenství, jsou trpělivost, slitovnost, soucit a dobrota vůči všem národům a pokolením země.“

—  Bahá'u'lláh zakladatel Bahá'í Faith 1817 - 1892

„Jeden den člověka vzdělaného je delší než nejdelší život člověka nevědomého.“

—  Seneca římský filozof -4 - 65 př. n. l.

„Konečným měřítkem člověka není to, kde stojí v momentech klidu a pohodlí, ale kde stojí v době výzev a kontroverzí.“

—  Martin Luther King americký duchovní, aktivista a vůdce v americkém hnutí občanských práv 1929 - 1968

„Čím mladší, jednodušší a zbožnější národ, tím více lásky ke zvířatům.“

—  Jean Paul německý spisovatel 1763 - 1825

„Od zabití zvířete k zabití člověka je jen krok a tím také od mučení zvířete k mučení člověka.“

—  Lev Nikolajevič Tolstoj ruský spisovatel 1828 - 1910

„Ó, mocná lásko, která dokáže změnit zvíře v člověka, stejně jako člověka ve zvíře.“

—  William Shakespeare anglický básník a dramatik 1564 - 1616

„Říká se, že máme tolik nepřátel, kolik máme otroků. Nepřátele si z nich děláme sami, když zapomeneme, že to jsou lidé, a zacházíme s nimi jako s tažnými zvířaty.“

—  Seneca římský filozof -4 - 65 př. n. l.

„Šťasten národ, který, co života schopno v samorostlé vzdělanosti lidu, pěstuje, šlechtí a vyvíjí dále! Vzdělanost takto vypěstovaná jako jarní míza probíhá všemi cevami tělesa národního, všude život a jarou sílu budíc.“

—  František Bartoš český pedagog, jazykovědec a etnograf 1837 - 1906

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 151, česky]