„Co učinilo potomstvo pro mě? Nic! Totéž učiním i já pro ně.“

„Pospěš si! Potomstvo klepe na dveře.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Potomstvo splatí každému zásluhy, jež mu náleží.“

Publius Cornelius Tacitus (54–120) antický senátor, historik

„Potomstvo nepochopí, proč jsme znovu museli žít v tak hluboké tmě, když už jednou nastalo světlo.“

Castellio

„K nebezpečné koncentraci majetku nedojde. Dokud existují tři instituce - berní úřad, manželství a potomstvo.“

Jacques Tati (1907–1982) francouzský filmař

„Vždyť si jenom všimněte: zvířata páří se jen tenkrát, když mohou zplodit potomstvo. Ale hanebný vládce přírody stále, jen když je to příjemné. A málo toho, ještě toto opičí zaměstnání povznáší na perlu stvoření, na lásku!“

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910) ruský spisovatel

„Obavy z možných negativních důsledků legalizace eutanazie jsou zřejmě velmi opodstatněné - pokud by potomstvo mělo právo rozhodovat o svých starých rodičích v bezvědomí či jinak nesvéprávném stavu, mohli bychom se dočkat velmi nedobrých konců.“

Jan Zrzavý (biolog) kniha Proč se lidé zabíjejí

„Železným pravidlem našich dnů je požadovat od života cíl a účel. Z nás všech se činí součástky složitého soukolí pokroku, který nás může přivést jedině do studenějších a bezútěšnějších končin, než v jakých jsme se narodili. Trvá se na tom, aby každý něco přidal - třeba špetičku, ale vydřenou neúnavným úsilím - k nahromaděné kupě užitečnosti, jež bude užitečná jen k tomu, aby naše potomstvo zavalila ještě tíživějšími myšlenkami a nezřízenější lopotou než nás. Žádný život dnes neplyne jako nespoutaná řeka, i nejnepatrnější potůček má své mlýnské kolo. Z příliš usilovného odhodlání jít naprosto správně jdeme naprosto špatně.“

Nathaniel Hawthorne (1804–1864) americký romanopisec a spisovatel novel

„Snad to bylo i tím, co všechno jsem slyšel od pana profesora, který se překonával v nadávání, žádný kočí nedovedl tak nadávat ani koním, ani lidem tak, jako pan profesor francouzské literatury a estetiky…, a přitom nám vykládal o všem, co zajímalo i jej, vykládal každý večer, ještě jsem otvíral dveře, a on než usnul, než jsme usnuli, tak do poslední chvíle vykládal taky, co je estetika a co je etika a o filozofii a filozofech, vždycky o těch filozofech vykládal tak, Krista Pána nevyjímaje, že to je banda raubířů a syčáků a vrahounů a darebáků, že kdyby nebyli, bylo by lidstvu líp, ale lidstvo že je potomstvo zlé a blbé a zločinné, a tak snad ten profesor mě utvrdil v tom, že je třeba být sám, že večer jsou vidět hvězdy a v poledne jen hluboké studny…“

Bohumil Hrabal kniha Obsluhoval jsem anglického krále