„ANATOL: Ach, jak jsme se pak vraceli domů, v kočáře… jako dřív. Položila mi hlavu na prsa. Teď se už nikdy nerozloučíme - řekla…MAX: Probuď se, příteli, a koukej, abys dospěl ku konci.ANATOL: "Už se nikdy nerozloučíme"… A dnes ve dvě se žením!MAX: S jinou.ANATOL: Nu co; člověk se vždyždycky žení s jinou.“ Arthur Schnitzler Anatol
