„Vyšlo slunce a oknem skladiště pronikl proužek světla. Vincent vstal ze stoličky. Pohlédl na své dílo. Vonělo slaninou, kouřem a párou z brambor. Usmál se. Namaloval svoje Klekání. Zachytil, co nepomíjí v tom, co pomíjí. Brabantský venkovan nikdy nezemře…“Irving Stone kniha Žízeň po Životěscéna po tom, co Vincent namaloval Jedlíky brambor
„Jste nervově vypjatý člověk, Vincente. Nikdy jste nebyl normální. Ovšem který umělec je normální? Kdyby byl, nebyl by umělcem. Normální lidé nevytvářejí umělecká díla. Jedí, spí, vykonávají běžné každodenní práce a umírají. Vy jste přecitlivějí k životu i k přírodě, proto jste schopný nám ostatním ji přetlumočit. Ale jestli nebudete opatrný, právě ta přecitlivělost povede k vaší zkáze. To neustálé vypětí každého umělce časem zlomí.“Irving Stone kniha Žízeň po Životě
