Citáty o smrti a loučení

„Bohumil Hrabal holuby nekrmil, nýbrž vědomým skokem spáchal sebevraždu.“

„Začínám se toho opravdu bát… nejsem vyděšená z toho, co bude po smrti, jsem se smrtí smířená, ale hrozně se bojím toho předtím.“

„Vždy jsi sám, někdy o samotě, jindy obklopen lidmi, ale vždy jsi sám.“

„Když se opravdu ponoříš do podstaty nějakého velkého příběhu, který je schopen lidi zaujmout - udržet jejich pozornost slušnou dobu... lidské příběhy jsou prakticky vždy o tom jediném, nemyslíte? O smrti. O nevyhnutelnosti smrti.“

„Osud to tak určil, život to tak chtěl, ale já to nečekala.“

„Osamělost je pouhou zastávkou na cestě ke spokojenosti.“

„Osamělost nemusí být stavem mysli, ale procházejícím okamžikem.“

„Od chvíle, kdy ses narodil, je smrt tvým přirozeným vlastnictvím. Lidé, kteří mají pocit, že je stále dost času připravit se na zítřek, a nedbají na blížící se okamžik smrti, nemají rozum. Nyní máš možnost výběru vydat se nahoru či dolů. Pošetilí jsou lidé, kteří se nevěnují praxi dharmy, jež přináší vysvobození! Putování samsárou nemá konce, proto lidé, kteří šálí sami sebe, nemají rozum!“

„Můžete mít sílu a moc jako vládce světa, ale pokud se vám nepodaří dokonale ovládnout svou mysl, až přijde okamžik smrti, stále jste ještě nezískali absolutní svobodu.“

„Dotek tvého těla byl tak příjemný, že jsem se ocitnul v nebi. Každá noc bez tebe, každé ráno bez tebe bylo horší než osud Fínea. Nemohu se na tebe ani podívat, bez záplavu bolesti mého srdce. Máš mozek tak pěkný, že by se dal vystavit do muzea a tělo nádherného atleta.“

„Pokud jsi chorobně posedlý myšlenkou ničit a zničit! - předurčil jsi tím svůj vlastní osud.“

„Kdyby se život opakoval jako metrix nebo by se vracel čas, tak by se vše událo vždycky stejně, protože v tu dobu jsme měli zkušenost, podle které se to stalo a podle toho se odvijí další a podle toho další…
Proto nic není náhoda ani štěstí, je to vše osud nebo taky příběh, který se odehraje tak jak má a jen my to vidíme z hlavní role.“

„Všechny rány osudu zahojí trpělivost a čas.“

„Prožíváme-li delší dobu idylu, přestaneme ji vnímat a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz. Pak bychom nevzpomínali na to, že kamna trochu kouřila, nýbrž na to, že hřála. A na to, že bylo ostatně v naší moci aby jenom hřála.“

„Snažme se žít tak, aby naší smrti litoval i majitel pohřební služby.“

„Box je osamělý sport.“

„K samotě neodsuzují člověka nepřátelé, ale kamarádi.“

„Nikdo neví, co je smrt, a přece se jí všichni bojí, jako by uznávali, že je největším zlem, třeba je pro člověka největším dobrem.“

„Smrt je pouhá iluze, stejně jako vaše ztotožnění s hmotnou formou.“