Citáty na téma dub

„(O zaniklé vesnici) Již z dálky bylo možno vidět mohutné lípy překypující listím, duby a kaštany, cosi jako plísně […] na mrtvém stvoření, které se postupným rozkladem stává základem stvoření jiných.“

„Pod mnoha ranami padne i dub.“
MULTIS ICTIBUS DEICITUR QUERCUS.

„Až uvidíte že se chystám umřít, odneste mě do stínu dubu! Slibuji Vám, že se odtud vrátím.“

„Lepší kořen dubu nežli stvol břečťanu.“

„Pohřběte mě pod dubem. Má mysl se bude stovky let rozechvívat  listím.“

„Ó, Přírodo! Kdybys mě tak byla stvořila alespoň jako dub! Ale tys mě stvořila jako list.“

„Břečťan je přesvědčen, že podpírá dub.“

„Břečťan vidí v pyšném kmeni dubu jen neschopnost se plazit.“

„Jedinou ranou dub nepadne.“

„V zemích Střední a Severozápadní Evropy se v pozdním šestnáctém a v sedmnáctém století – což není tak dávno – nacházelo více lesů, než si dnes vůbec dokážeme přestavit. Co dnes tyto země spatřují na místě svých královských dubů, svých bříz a jedlí? Spletitou síť silnic a železnic, veliká průmyslová města, venkov zaplněný pečlivě vymezenými políčky s jedlými plodinami, vesnice smáčknuté jednu k druhé. A pětkrát větší populaci, než jaká je pro ně vhodná – nepokojnou populaci plýtvající časem a inteligencí na vynalézání a řešení nových „problémů“ a léčení nových „komplexů“, místo aby se kochala krásou světa ležícího ve sluneční záři, v mlze nebo pod sněhem.“

„Víra je velký strom, je to dub zakořeněný v srdci Francie.“

„Housličky cvrčků až zazní z luk a na stráni usedneme pod starý dub, budeme zpívat písně z lásky“