Beznaděj citáty (strana 2) | Citáty slavných osobností

„Realitu beru jako takový mixér, ve kterém se naděje a sny promíchávají se strachem a beznadějí. Jen ve filmech, v pohádkách a na pohledech k narozeninám končí všechno šťastně. - Násobky sedmi“

Holly Goldberg Sloan (1958) filmová režisérka, producentka, spisovatelka a scenárista

„Člověk se nikdy neobětuje v zoufalství, nýbrž v nadšení. Neočekává od svého obětování smutek a beznaděj, nýbrž naopak blaženost, která převýší všechno, co mu může poskytnout běžný život.“

Jean Dutourd (1920–2011) francouzský spisovatel

„Později se mnohokrát přesvědčí, že kořenem ideologických přízní a nenávistí nebývá vždycky prvotní potřeba zlepšit stav světa, ale někdy jen křečovitý pokus přehlušit vlastní beznaděj.“

Pavel Kohout (1928) český básník, dramatik, exilový spisovatel, filmový režisér, politický spisovatel a romanopisec

„Já a se mnou celé lidstvo stojíme dnes na křižovatce. Jedna cesta vede k zoufalsví a naprosté beznaději. Druhá k úplnému vyhynutí. Už nemám ani sílu doufat, že budeme dost moudří a vybereme si správně.“

Woody Allen (1935) americký scenárista, režisér, herec, komik, spisovatel, dramatik a hudebník

„Karel Čapek je stále okouzlující, hravý spisovatel. Ale ten jeho humanismus, ten inteligentní, nesentimentální, průzračný humanismus – ten způsobil, že se z něj najednou stal spisovatel naší doby. V ten humanismus by doufal i v okamžiku nejhlubší beznaděje.“

Bas Heijne (1960) nizozemský spisovatel

Zdroj: [Bruin Hüblová, Magda de, Karel Čapek v Nizozemsku, iliteratura.cz, 2011-05-24, 2011-07-22, http://www.iliteratura.cz/Clanek/28381/karel-capek-v-nizozemsku]

„Dnes, víc než kdy jindy v historii, stojí lidstvo na křižovatce. Jedna cesta vede do zoufalství a naprosté beznaděje. Druhá do totálního zničení. Modleme se abychom v sobě našli moudrost zvolit si tu správnou.“

Woody Allen (1935) americký scenárista, režisér, herec, komik, spisovatel, dramatik a hudebník

„Ten pocit beznaděje byl šílený. Když zavíráte lidi, kteří si vybrali dráhu zločince, je to na obou stranách jasné, ale když dáváte pouta na ruce kolegovi, který ví, kde bydlíte, kam chodí vaše děti do školy, s kým se stýkáte, ví o vás všechno, tak to příjemné není. Nevíte, co na vás mohou nachystat.“

Helena Kahnová

Zdroj: [Dana, Braunová, Policistka, jež inspirovala tvůrce seriálu Expozitura, http://www.novinky.cz/zena/styl/245027-policistka-jez-inspirovala-tvurce-serialu-expozitura.html, 2011-09-22, 2013-08-30, Novinky.cz]

„Sám sebe jsem se často ptal, jestli mám opravdu rád lidi, jak jsem se dlouho domníval, nebo zda je můj zájem o ně čistě profesionální. Veškeré moje chování bylo předurčeno vnitřním pocitem zoufalého osamění. I moje šílená práce byla způsobem, jak zaplnit obrovské prázdno a vyjít ze zoufalství či beznaděje tím, že se budu zajímat o druhé.“

Pierre Bourdieu (1930–2002) francouzský sociolog, antropolog a filozof

Zdroj: [Lukavec, Jan, Bourdieu, Pierre: Sociologické hledání sebe sama, iliteratura.cz, 2012-09-12, 2012-09-14, http://www.iliteratura.cz/Clanek/30527/bourdieu-pierre-sociologicke-hledani-sebe-sama]

„Lidi do sebe cpou pitomosti, stará melodramata přešitá na moderní fazónu, obrázkové idyly a utahané romance, aby se nezalkli ze samých továren, elektroniky, or-ganizace práce, cest do vesmíru a politiky bloků. Je to protiváha. Je to hradba proti beznaději, do které by se musel lidský rod propadnout, kdyby si uvědomil, co udělal ze světa, který mu daroval Bůh.“

Jean Dutourd (1920–2011) francouzský spisovatel

„Musíme uzdravit svět. Chaos, beznaděj a nesmyslné ničení nás obklopují a jsou následkem odcizení, které lidé cítí mezi sebou a vůči svému prostředí. Toto odcizení má často kořeny v citově ochuzeném dětství. Děti byly o své dětství okradeny. Dětská mysl potřebuje záhady, kouzla, divy a vzrušení. Chci, aby má práce pomohla lidem objevit dítě, které se v nich skrývá.“

Michael Jackson (1958–2009) americký zpěvák

„Nemůže být každý občan odborníkem na všechno. Ale každý občan po čertech dobře pozná, jestli žije ve stavu permanentní beznaděje a nakonec skončí u nějakých drog, anebo jestli je součástí nějakého lidského společenství, které mu v tísnivých chvílích, například když ztratí lásku, nebo mu někdo umře, které ho podrží, které je schopno mu pomoci právě proto, že má ještě nějaké lidské dimenze.“

Václav Havel (1936–2011) disident, dramatik, esejista a prezident České republiky

Zdroj: Hovory v Lánech, 27. března 1999
Kontext: Každý občan nemusí všechno vědět a všemu rozumět. Od toho jsou zde politici, veřejně činní lidé, odborníci, aby občanům pár věcí vysvětlovali.

Co ale každý občan v sobě má, je, že pozná, jestli se mu žije dobře. Nemyslím tím teď jenom jeho životní standard. Ale v takovém, řekl bych, humánním smyslu. Zda je nějak šťasten, spokojen, anebo zda se trápí stresy a zoufalstvím. To přece každý pozná.

Mnoho lidí, a možná i většina, má i jakýsi cit na to, kdo z těch odborníků v uvozovkách, to znamená politici, novináři, veřejně činní lidé, kdo asi je důvěryhodnější, přesvědčivější a kdo méně. A to stačí, víc není potřeba.

Nemůže být každý občan odborníkem na všechno. Ale každý občan po čertech dobře pozná, jestli žije ve stavu permanentní beznaděje a nakonec skončí u nějakých drog, anebo jestli je součástí nějakého lidského společenství, které mu v tísnivých chvílích, například když ztratí lásku, nebo mu někdo umře, které ho podrží, které je schopno mu pomoci právě proto, že má ještě nějaké lidské dimenze.

A nemusí být, opakuji na závěr to, co jsem řekl na začátku, nemusí být každý občan sociologem, psychologem, ekologem či odborníkem na vše. Nicméně měl by rozpoznat, kdy se mu žije líp a kdy hůř. A měl by rozpoznat, kterému politikovi v těch jeho výkladech upřímně běží o to, aby se těm ostatním žilo líp, a který ty výklady vede jen proto, aby budoval jakési schodiště vzhůru ke stále vyšším a vyšším funkcím, z nichž se posléze on bude stále víc snad radovat.

„Ano, je u nás možná až nedostatek zpěváků zabývajících se na úrovni barokní a starší hudbou. Někdy můžete mít i pocit, že stále do kola slyšíte ty samé lidi. Co se ale dá dělat, když většina mladých zpěváků o tuto hudbu nejeví zájem. Všichni chtějí být operními hvězdami a řada z nich snad ani netuší, že existuje nějaká hudba před Mozartem….“

Hana Blažíková (1980) česká sopranistka a harfenistka

Zdroj: [Hana Blažíková: V Bachově hudbě je obrovské množství emocí - těžký smutek, beznaděj, naděje i radost, casopisharmonie.cz, 2015-03-03, 2016-06-20, http://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/hana-blazikova-v-bachove-hudbe-je-obrovske-mnozstvi-emoci-tezky-smutek-beznadej-nadeje-i-radost.html]

„Neustálé hromadění majetku jednou třídou lidí by způsobilo velké příkrosti, zbídačení a ponížení druhé třídy lidí. Kdyby se moci zámožných nějakým způsobem nečelilo, stala by se neomezenou, a chudý, ač má v očích Božích stejnou cenu, by byl svými bohatšími bratry pokládán za méněcenného a podle toho by s ním i jednali. Pocit takového útlaku by vyvolal hnutí v chudší třídě. Zavládl by v ní pocit beznaděje a zoufalství, který by vedl ke zkáze mravů společnosti a otevřel dveře zločinům všeho druhu.“

Ellen Gould Whiteová (1827–1915) americká autorka a zakladatelka Církve adventistů sedmého dne

Tento citát čeká na kontrolu.

„Cokdyž jediné co opravdu mění svět jsou války hlavně to uvědomění smrti zoufalství a beznaděje. Cokdyž tohle potřebuje prožít Evropa aby byla silnější a celistvější. A nebo aby změnila svůj pohled na svět a pochopila že může uvažovat stejně jako USA. Proč se spoléhat na nikoho kdo ani není z Evropy a nemá k ní cit ale jenom jí pomáhá protože má ty možnosti. Jak by to vlastně moc zrujnovalo Evropu kdyby za celé ty roky co Rusko ubližuje Ukrajině to platila Evropa vážně by nás to tak zrujnovalo a nebo by se problém vyřešil rychlejc protože by ho Evropa brala vážněji a nechtěla by zchudnout kvůli Rusku
??????????????????????????????????????.“

Neznámý autor

„Čistý projev lásky aneb být či nebýt
… co se stane s lidmi, že o tohle během dospívání přijdou, proč zabíjí v sobě tu čistotu… proč svět je jedno velké jeviště… kde nikdo neví pro danou roli co jest vlastně tou realitou/ jestli ta hra či ta beznaděj v reálné mysli… teď přišlo mi významu k otázce být či nebýt: chceš-li být/ tedy žít ve společenství, nezbývá než nebýt/ tedy opomenout co jsem… a nebo nebýt/ tedy opustit své společenství a po té být/ tedy sám sebou, což v prostoru který nabízí nám matička Země pod záplavou přemnoženého lidstva vede k tomu, že nebýt nabírá jiných rozměrů., kdy jest člověk, který je hloubavěji myslí obdařen, nachází cestu v nebýt definitivně. A tak hledat cestu jak BÝT, tedy býti definitivně, může vésti k šílenství a člověk musí kontra této realitě vésti boj čistým sobectvím, což popírá vše dobré, a tak otázka o bytí se stává kruhem ze kterého není cesty ven a tak nevědomí je tedy spásou, a proto svět je tímto zaplaven… proto myslitelé končí v depresích, alkoholem, drogami či na provaze vázaného do korun stromů, které mají sílu tě nést neb jejich řád jim umožňuje kvést, dýchat, pít i odpočívat a v případě, kdy jeden prvek zmizí- zaniknou uschnout, rozpadnou se, dají život druhým… nebo zmizí v poušť……“

MartinMars

Martin Mars

Vyhledávání

Témata

Citáty