Citáty o naději

„Láska to je věc,
která vám zabodne dýku do srdce
a s úsměvem na tváři s dýkou v krvácející ráně otáčí.
A vy nevěřícně koukáte do očí člověka,
který vám ze dne na den vzal všechny naděje, sny i život.“

—  Digi66

„Věřím, že fantazie je silnější než vědění. Že mýty mají větší moc než historie. Že sny jsou mocnější než skutečnost. Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností. Že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt.“

—  Robert Fulghum, kniha Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce

Varianta: Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.

„Člověk se nemusí bát žádné krize; měl by se obávat jen toho, aby ho v krizi neoslepilo zoufalství, ztráta naděje.“

—  Tomáš Halík český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní 1948

„To, co je důležité, je ta naděje, mistře. To je velká součást víry. Dejte lidem sklenici džemu teď a oni si sednou a snědí ji. Konec. Slibte jim tu sklenici do budoucna, a ona je udrží na nohou navěky.“

—  Terry Pratchett anglický spisovatel 1948 - 2015

„Naděje znamená žít dál uprostřed zoufalství a zpívat si dál uprostřed tmy.“

—  Henri Jozef Machiel Nouwen holandský kněz a spisovatel 1932 - 1996

„Při návštěvě některých lidí nás utěšuje jen naděje na jejich odchod.“

—  Marie von Ebner-Eschenbach česká spisovatelka 1830 - 1916

„Člověk může žít bez naděje, bez přátel, bez knih, dokonce i bez hudby, pokud dovede naslouchat vlastním myšlenkám, zpěvu ptáka pod oknem a vzdálenému hlasu moře.“

—  Axel Munthe švédský lékař 1857 - 1949

„KONEC SPIRITUALITY
Mou jógovou podložkou se stala země pod nohama.
Mým oltářem se stal kavárenský pult, vtip vyměněný s baristou, přátelský úsměv postupně vítězící nad zamrzlým obličejem, a celý svět, který má zájem.
Mým chrámem je obchodní dům, čekárna u zubaře, klidná ranní louka s jemným žlutým slunečním světlem a čerstvým vzduchem.
Mým guru je kručení v briše, melancholie večera, naděje i zoufalství nepřikrášleného bytí.
Není třeba nic přidávat.
Mým osvícením je obyčejný okamžik, světský prožitek prosáklý sladkým nektarem mé pozornosti.
Mým východiskem je dech a dech je i mým cílem.
Součástí mého rodokmenu je hladová kočka, jež mě zdraví při návratu z večerní procházky, jde kousek se mnou a přitom se otírá svým kožíškem o mou holeň. Má srst jemnou jako kašmírová přikrývka mé babičky, do které nás za chladných večerů balila. Srst se stává kůží, kočka se nonšalantními pohyby vydává prozkoumat vyhozený obal od bagety a já jdu dál.
Má spiritualita je hluboko v zemi, v její bahně, horku, v jejích útrobách, ve zvláštním i nepohodlném, ve stesku po mámě i v odvaze vstoupit do neprozkoumaných krajin mé psyché. Je v touze po domově a ve šťastně vyčerpaném návratu.
Moje blaženost nespočívá v ničem, co by mohla uchopit moje mysl, i kdyby hledala milion roků.
Má radost je prostá, jako radost těch, kteří žili život naplno a jsou připraveni zemřít.
Ulehnu na louce, batoh jako polštář, zajedu prsty do hedvábné, lepkavé trávy, a celý můj život splyne v jeden jediný okamžik, vzpomínku i momentální vjem, a i to se vzápětí rozplyne, i se mnou. Je jen louka, jemné žluté světlo, čistý osvěžující vzduch, naděje i příslib, plnost i milosrdenství.
Nehledejte mě. Nenajdete mě, a pokud ano - nepoznáte mě. Jsem neviditelný, neboť jsem se stal vším, co je viděno, vším, co je poznáno i stále nepoznáno.
Nepraktikuji spiritualitu. Rozpadl jsem se, rozložil, vykostil a znovuzrodil, znovu se stal člověkem, beztvarou formou. Povstal jsem znovu, neoddělitelný od všedního, vzkříšený smíchem ptáků sedících za úsvitu na elektrickém vedení.“

—  Jeff Foster 1980

Překlad: Kateřina Grofová
Zdroj: https://www.facebook.com/LifeWithoutACentre/posts/the-end-of-spiritualitymy-yoga-mat-has-disappeared-into-the-ground-under-my-feet/2917818988315690/

„Možná se ptáte, o jaké republice sním. Odpovídám: o republice samostatné, svobodné, demokratické, o republice hospodářsky prosperující a zároveň sociálně spravedlivé, zkrátka o republice lidské, která slouží člověku, a proto má naději, že i člověk poslouží jí. O republice všestranně vzdělaných lidí, protože bez nich nelze řešit žádný z našich problémů – lidských, ekonomických, ekologických, sociálních a politických.“

—  Václav Havel disident, dramatik, esejista a prezident České republiky 1936 - 2011

Zdroj: [Melničuk, Petr, Sliby, přání, představy, Magazín Víkend - příloha Hospodářských novin, 2009, 11, 20, 47, 24]

„Naděje.
Je to jako kapka medu, jako pole tulipánů, které na jaře rozkvete. Jako ranní déšť, jako pošeptaný slib, jako bezmračná obloha, jako dokonalá tečka na konci věty.“

—  Tahereh Mafi americká spisovatelka 1988

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“

—  Václav Havel disident, dramatik, esejista a prezident České republiky 1936 - 2011

Chybí zdroj

„Naděje je pilíř světa.“

—  Benjamin Disraeli britský konzervativní politik, spisovatel, aristokrat a premiér 1804 - 1881

„Kdo žije z naděje, zemře hlady.“

—  Walter Benjamin německý literární kritik, filozof a sociální kritik 1892 - 1940

„Sebevědomí, láska a těžká práce tě mohou osvobodit i z chudoby a beznaděje.“

—  Richard Bach americký duchovní spisovatel 1936

„Demokracie zůstává nakonec nejlepší nadějí na rozšíření sféry společenské moci.“

—  Abraham Lincoln 16. prezident Spojených států 1809 - 1865

„Jenom ti, kteří vydrží ještě deset minut, když už je vše ztraceno, vytvářejí naději.“

—  Gilbert Keith Chesterton anglický romanopisec a křesťanský obhájce 1874 - 1936

„Kdo žije nadějí, umírá hlady.“

—  Turecké přísloví

„Naděje je dobrá přítelkyně, když vstáváme, ale špatná utěšitelka, když jdeme spát.“

—  Německé přísloví

„Stáří je smutné, ne proto, že přestávají všechny radosti, ale proto, že přestává naděje.“

—  Jean Paul německý spisovatel 1763 - 1825