Vyhledávání

Témata

Autoři

Václav Krása foto
Václav Krása 1
český aktivista a místní politik

Citáty

Albert Einstein foto

„Všechno to, co vykonal pro osvobození obou našich národů ze jha kořistnického kapitalistického řádu, pro udržení a upevnění řádu lidově demokratického, pro jeho rychlý a úspěšný přechod k řádu socialistickému a tím k nové epoše v našem národním a státním vývoji, je výsledek Gottwaldova geniálního ducha, jeho geniálních myšlenek, které nabyly tvůrčí mohutnosti, když byly vtěleny do jazyka.“

František Trávníček (1888–1961) český československý politik, akademik, esejista, lexikograf, lingvista, profesor, publicista, vysokoškolsk…

Zdroj: TRÁVNÍČEK, František. Síla a krása Gottwaldova slova. In: Naše řeč, 1953, č. 5–6. – dostupné též online http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4290

Sibilla Aleramo foto
Zdena Studenková foto

„Těším se ze života a trochu se o sebe starám.“

Zdena Studenková (1954) slovenská herečka

její obvyklá odpověď na otázku, jak to dělá, že vypadá tak mladě
Zdroj: [Zdena Studénková : Chodící recept na krásu, Magazín Dnes + TV, 1210-1168, 5, 31, leden, 2008, 67, rubrika Profil]

Tento citát čeká na kontrolu.
Isabella Rosselliniová foto

„Když lidé říkají, že vypadám tak kouzelně, sofistikovaně nebo elegantně, je to úžasné. Ale když říkají, že jsem krásná, přijde mi to neupřímné. Teď je to ještě horší, protože říkají: jste stále krásná. Vím, že mi tím chtějí lichotit, ale je to stejné jako říct černošce, že není tak tmavá nebo že nevypadá tak černá. Jsem stará. Takto lidi v 65 letech vypadají.“

Isabella Rosselliniová (1952) italská herečka

Zdroj: [Isabella Rossellini: Uráží mě, když mi říkají, že jsem stále krásná, revue.idnes.cz, 2016-07-11, 2017-03-16, http://ona.idnes.cz/isabella-rossellini-krasa-stari-starnuti-fg2-/spolecnost.aspx?c=A160711_103943_spolecnost_zar]

„Snažím se reagovat na primitivismus a vulgarizaci šířící se zejména prostřednictvím soukromých televizních kanálů, které, jak kdysi římská cloaca maxima, chrlí masmediální splašky národu rovnou do ksichtu.“

Anton Lauček (1950)

Originál: (sk) Usilujem sa reagovať na primitivizmus a vulgarizáciu šíriacu sa najmä prostredníctvom súkromných televíznych kanálov, ktoré, ako kedysi rímska cloaca maxima, chrlia masmediálne splašky národu rovno do ksichtu.
Zdroj: [Medňanský, Michal, SPISOVATEĽ ANTON LAUČEK: KAŽDÁ KRÁSA MÁ SNAHU SPOJIŤ NÁS S BOHOM, slovoplus.sk, 2017-04-20, 2018-06-04, https://www.slovoplus.sk/clanok/2017-04-21-spisovatel-anton-laucek-kazda-krasa-ma-snahu-spojit-nas-s-bohom]

Marcello Mastroianni foto

„Neměla správnou italskou výslovnost, ale učila se francouzsky, anglicky, německy, nemohla mít děti a pak měla dvě, publikum ji milovalo. Byla lidová v pravém slova smyslu.“

Marcello Mastroianni (1924–1996) italský filmový herec

o Sofii Lorenové
Zdroj: [Sophia Lorenová: Za krásu a šarm vděčím špagetám, novinky.cz, 2009-09-25, 2011-03-20, http://www.novinky.cz/zena/styl/179882-sophia-lorenova-za-krasu-a-sarm-vdecim-spagetam.html]

Inga Iwasiówová foto
Marek Vácha foto
Sophia Loren foto

„Souměrné rysy ani dokonalé proporce z nikoho krasavce neudělají… Musíte mít jiskru, oheň a určité sebevědomí… Ostatně za všechno, co vidíte, vděčím špagetám.“

Sophia Loren (1934) italská herečka

Zdroj: [ČTK, Česká tisková kancelář, Sophia Lorenová: Za krásu a šarm vděčím špagetám, Styl, Novinky.cz, Novinky.cz, 2009, září, 25, 2018-09-14, http://www.novinky.cz/zena/styl/179882-sophia-lorenova-za-krasu-a-sarm-vdecim-spagetam.html]

William Saroyan foto
Tento citát čeká na kontrolu.
Josef Hoffmann foto

„Existují dva druhy umělců: jedni, kteří určitou věc budují na základě rozumu a systematicky ji rozvíjejí, a druzí, které zkrátka něco napadne…“

Josef Hoffmann (1870–1956) český architekt

Zdroj: [Sartnitz, August, Josef Hoffmann 1870–1956. Ve vesmíru krásy, https://books.google.cz/books?id=_nGQAwAACAAJ&dq=August+Sarnitz+Josef+Hoffmann&hl=cs&sa=X&redir_esc=y, Taschen, Köln, 2008, 96, přebal, 978-80-7391-085-3]

Leóš Janáček foto

„Když již prostou radost, žalost neukryjeme v obličeji, tím méně dovedeme zatajit prudké vášně. Ozývá se v jejich průběhu srdce klokotem, dech vyrážíme, tepna bije mlátem. A jindy nenahmatáš tepny, dechu nepopadneš, „krve se nedořežeš.““

Leóš Janáček (1854–1928) český hudební skladatel

I kráse a pravdivosti skladby nevěříme, dokud „po zádech mráz nejde“, dokud nezapomeneme dýchat, dokud obličej nestrnul, dokud se nezabarví ruměně, aby hned nato nepokryl se bledostí.
Zdroj: Janáček, Leoš: O průběhu duševní práce skladatelské, 1916. Cit. podle Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, s. 587

Emil Filla foto
William Saroyan foto

„Možná ti co osvobodí nosí jenom smrt. Ale pokud nejsi srdečný a bez svědomí nemůžeš soudit kroky minulosti. Ani budoucnosti ve vším se skrývá mnohem větší síla která přesahuje naše chápání. Musel by si mít boží svolení aby si mohl měnit k lepšímu. Každý člověk je sám sobě Bohem. Ruzným ale silným zároveň ta víra je síla ta naděje pandořina skříňka jest navěky věků. Můžeme být jako hrdinové davnověku nebo padnout jako lidi co nevěřili sílu uvěřit svojí síle. Vesmír a život je moc moc života smrti a něčeho víc. Jsme lepší než zvířata přesto tolik lidí se snaží pouze přežít a né mít hloubku a skutečný smysl. Jsem stejná snažím se pouze přežít ale cit můj je veliký větší než dokážeš si představit. Boj za to se z toho vymanit ukázat duši praví úděl. Stracím se padám všechno mě ničí alkohol otupuje moje smysly notak člověče mysli tvoje síla je i v mojích myšlenkách. Matka příroda sama přes mě mě žáda neubližij mě. Příde ti to malicherné nevěříš v život a v jeho krásu. Maš jeho spásu ve svích rukách člověče pouze jen ty jediný. Víš jak mi pomoci ale přesto to není radikální. Ti kdoš promlouvají ti velkou sílu nemají.Životem žijem to těšký znají nemůžu nutit to samo moudrost nalezne. Tehdy až sama potřeba nouze svou sílu a potřebu uvidí. Pak svojí pravdu míjí svou zem sama odhalí. Slová má jsou pouhý rým však v jeho pravdy síly vím. Jedna nemůže změnit vše však může ukázat zápal to já vím.“

„Tvl miluju ty motivační slova na youtube atd. To je tolik motivujících lidí až mě z toho škopek boli. Jó prachy úspěch dřina vytrvalost super. Absolutně super 👌 až na to.Že kdyby všichni bohatí kdo by zajišťoval základní věci pro život kdyby zemědělci pěstitelé chovatelé řeznici a základní povoláni nebyli a všichni byli prachama obsypaní doktoři zubaři vědci technici stavitelé a užívaly si života tak by se tu blbě žilo. Takže když se to sere všude motivační slova tak to vlastně. Každej ten kdo nedělá fakt něco potřebného a užitečného pro společnost civilizaci jí vlastně podkopává základy morálky. Protože prachy nejsou všechno taky je potřeba si říct že reálné věci co mají hodnotu jsou samotní lidi a když se bohužel ti lidi neumijou chovat dobře sami k sobě a nevážijou si samy sebe a neumijou být vděční a radovat ze svojí práce né pro prachy ale pro to poslaní a tu myšlenku že něco dobrého tvoří.Že to dělají pro větší celky které se zase pojí v celek a když nespojuješ celek. A v tomhle mě ti co maji vlastně práci co nesplňuje celek vlastně kreativci co třeba jen točí zábavný videa a celkově ty co se jen předvadějí pro publikum. Jasně chápu myšlenky pobaveni sranda musi bejt ale. Jako a jak tohle zlepší přírodní podmínky na planetě Zemi. A inteligenci společnosti. No ještě že na youtube nejsou jen zábavné videa ale taky ty co civilizaci něco učí a rozvíjí. Ale je škoda že na to utahani unavení lidé ze svich povolání nemají náladu. Jinak by to mohlo vést k tomu že by se lidstvo probralo což se díky bohu nestane. Prože to by nebyla ta pestrost kterou na životě zbožňuju. Krutost a krása života příjmutí toho jakej život je a analyzovaní různých myšlenkovích pochodů všech okolo a podivnosti a pitomosti života bez kterého by to nemělo vášeň ten život.“

„LÁSKA, JAKOU SI ZASLOUŽÍTE
Ze všeho nejvíc toužíme po tom být viděni.
Být drženi v prostoru bezpečné, neposuzující, všeobjímající přítomnosti,
být viděni milujícíma očima.
Být viděni - to je zároveň i to, čeho se nejvíc bojíme.
Víc než smrti. Děsíme se pronikavého důvěrného pohledu.
A zároveň po něm nejvíc toužíme.
Ukázat sebe sama vyžaduje tolik odvahy!
Sundat masku, zvlášť ve chvíli, kdy se cítíme nejhůř.
Sundat v takovou chvíli masku, (která nás přitom stejně jenom dusila), a říct, "Podívej! Podívej! Tady jsem, světe!"
Dovolit si být viděn,
ještě než se na to budeme cítit připraveni.
Když se cítíme nejvíc prohnile, špinavě, nejvíc uboze a nezvladatelně, nejvíc nudně, zmateně, opuštěně, zlomeně, smutně, naštvaně nebo bolavě… dovolit si být viděn právě tak.
V tomto bolavém, ostudném místě.
Nechat do něj proniknout světlo.
Vyjít z úkrytu a pozvat druhé do svého "soukromého" světa.
Dovolit, aby byli svědky našeho autentického bytí.
Pustit je za žalostně marnou ochrannou vrstvu, které říkáme "osobnost".
Říct, "Podívej! Podívej, příteli. Tady jsem!"
Podstupte riziko být milovaný.
Ano, to riziko, že budete odmítnuti.
Možná i riziko, že budete znovu zahanbeni, že se vám znovu vysmějí, poníží vás.
Riziko, že se na vás budou dívat jako na někoho, kdo selhal. Jako na špatného, zlomeného, škaredého, nebo slabého.
Ale riziko být milovaný?
Ano. Podstupte to riziko ještě dnes, protože život je krátký a potlačovat vaše přirozené já vás stojí tolik sil. Dovolte, abyste byli viděni ve své syrové kráse. Vaše zranitelné já. Vaše já bez falešné ochrany, bez odpovědí, bez vědomostí experta. Vaše nedokonalé já.
Neboť ten nejhlubší stud může být uzdraven jen ve světle lásky. Vaše nedokonalosti po celou dobu toužily po doteku vědomí tak jemného, že by pod ním našel sám sebe celý vesmír.
A tak se odevzdejte objetí milujícího přítele.
Který vás bude držet.
Ve vaší nahotě, odhalenosti, nedokonalosti.
Hodni lásky.
Takoví, jací jste.
To je láska, jakou si zasloužíte.
Lidská láska, která je i láskou Boží.
Láska, která vás něžně omývá, když se cítíte nejvíc zahanbeni, vyděšeni, nejvíc ztraceni. Když se cítíte docela maličcí.
Obrovská láska, která vás drží.
Nikdy se nespokojte s ničím menším.“

Jeff Foster (1980)

překlad Kateřina Grofová
Zdroj: https://www.facebook.com/LifeWithoutACentre/posts/the-kind-of-love-you-deservemore-than-anything-we-long-to-be-seento-be-held-in-a/1340515899379348/