Krása citáty (strana 30) | Citáty slavných osobností

„V říši algebry, jíž se po století zabývali nejnadanější matematici, objevila metody, které mají nesmírnou důležitost. Čistá matematika je v jistém smyslu poezií logických myšlenek. Ve snaze dosáhnout logické krásy, jsou objevovány duchovní formule nezbytné k hlubšímu průniku do zákonů přírody… Existuje, naštěstí, několik lidí, kteří ve svém životě včas poznají, že nejkrásnější a nejuspokojivější prožitky dostupné lidstvu nepocházejí odněkud z vnějšku, ale souvisejí s rozvojem vlastního cítění, myšlení a práce jednotlivce. Skuteční umělci, objevitelé a myslitelé byli vždy lidmi tohoto druhu. Přestože životy těchto lidí probíhají nenápadně, plody jejich úsilí jsou nejcennějším přínosem, který nějaká generace může zanechat svým potomkům.“

Albert Einstein (1879–1955) německo-americký fyzik, autor teorie relativity

New York Times, nekrolog, Emmy Noetherová

„Všechno to, co vykonal pro osvobození obou našich národů ze jha kořistnického kapitalistického řádu, pro udržení a upevnění řádu lidově demokratického, pro jeho rychlý a úspěšný přechod k řádu socialistickému a tím k nové epoše v našem národním a státním vývoji, je výsledek Gottwaldova geniálního ducha, jeho geniálních myšlenek, které nabyly tvůrčí mohutnosti, když byly vtěleny do jazyka.“

František Trávníček (1888–1961) český československý politik, akademik, esejista, lexikograf, lingvista, profesor, publicista, vysokoškolsk…

Zdroj: TRÁVNÍČEK, František. Síla a krása Gottwaldova slova. In: Naše řeč, 1953, č. 5–6. – dostupné též online http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4290

„Ženy a muži žijí na jedné zemi, a přece každý ponechán sám sobě, bez pomoci! Je tohle lidstvo? Kdo se je odvažoval definovat jedním slovem? Žena, až do dnešní doby otrokyně, zůstávala stále naprosto neznámá a všechny domýšlivé psychologické studie dokazovaly jenom lichost vývodů, které sloužily ničím nepodloženým výmyslům spisovatelů a moralistů. A muž, ani ten nechápal sám sebe; zbaven opory ženy, jež by ho doplňovala, byl nucen sám se probíjet životem, sám se radovat a sám bojovat; zbytečně se zřeknuv spontánního úsměvu, který by mu mohl odkrýt smysl krásy celého vesmíru, zůstával slabý nebo krutý, vždy nedokonalý. Žena i muž, oba dva byli každý jiným způsobem hodni politování.“

Sibilla Aleramo (1876–1960) autorka a feministka

„Těším se ze života a trochu se o sebe starám.“

Zdena Studenková (1954) slovenská herečka

její obvyklá odpověď na otázku, jak to dělá, že vypadá tak mladě
Zdroj: [Zdena Studénková : Chodící recept na krásu, Magazín Dnes + TV, 1210-1168, 5, 31, leden, 2008, 67, rubrika Profil]

Tento citát čeká na kontrolu.

„Před prací čekám, čas jako by stál,
pak skočíš mi kolem krku, jak jsem si přál.
Ta sladká pusa, ten známý třpyt,
zase je to poprvé – jen s tebou chci být.
V tvé barvě růže a v očích tvých jas,
malý dárek pro radost, zastavil se čas.
Pak Šumava v pátek, les a ranní chlad,
tam pochopil jsem naplno, jak moc tě mám rád.
Dva kroky v jeden, smích a společný cíl,
osud nás propojil, v pravou chvíli nás svedl kříž našich chvil.
Jsme si souzeni, to v horách se potvrdilo nám,
že s tebou a dětmi už nikdy nebudu sám.
Budeme se podpírat, užívat si každý den,
v lásce a zábavě žít náš společný sen.
Hledat cesty k lepšímu, tvořit svět plný krás,
protože to „my“ je v nás napořád, v každý čas.“

Robajz Novák

„Když lidé říkají, že vypadám tak kouzelně, sofistikovaně nebo elegantně, je to úžasné. Ale když říkají, že jsem krásná, přijde mi to neupřímné. Teď je to ještě horší, protože říkají: jste stále krásná. Vím, že mi tím chtějí lichotit, ale je to stejné jako říct černošce, že není tak tmavá nebo že nevypadá tak černá. Jsem stará. Takto lidi v 65 letech vypadají.“

Isabella Rosselliniová (1952) italská herečka

Zdroj: [Isabella Rossellini: Uráží mě, když mi říkají, že jsem stále krásná, revue.idnes.cz, 2016-07-11, 2017-03-16, http://ona.idnes.cz/isabella-rossellini-krasa-stari-starnuti-fg2-/spolecnost.aspx?c=A160711_103943_spolecnost_zar]

„Snažím se reagovat na primitivismus a vulgarizaci šířící se zejména prostřednictvím soukromých televizních kanálů, které, jak kdysi římská cloaca maxima, chrlí masmediální splašky národu rovnou do ksichtu.“

Anton Lauček (1950)

Originál: (sk) Usilujem sa reagovať na primitivizmus a vulgarizáciu šíriacu sa najmä prostredníctvom súkromných televíznych kanálov, ktoré, ako kedysi rímska cloaca maxima, chrlia masmediálne splašky národu rovno do ksichtu.
Zdroj: [Medňanský, Michal, SPISOVATEĽ ANTON LAUČEK: KAŽDÁ KRÁSA MÁ SNAHU SPOJIŤ NÁS S BOHOM, slovoplus.sk, 2017-04-20, 2018-06-04, https://www.slovoplus.sk/clanok/2017-04-21-spisovatel-anton-laucek-kazda-krasa-ma-snahu-spojit-nas-s-bohom]

„Neměla správnou italskou výslovnost, ale učila se francouzsky, anglicky, německy, nemohla mít děti a pak měla dvě, publikum ji milovalo. Byla lidová v pravém slova smyslu.“

Marcello Mastroianni (1924–1996) italský filmový herec

o Sofii Lorenové
Zdroj: [Sophia Lorenová: Za krásu a šarm vděčím špagetám, novinky.cz, 2009-09-25, 2011-03-20, http://www.novinky.cz/zena/styl/179882-sophia-lorenova-za-krasu-a-sarm-vdecim-spagetam.html]

„Poláci závidí, že sami nemají mezi spisovateli tak velkého psychologa. S naším pocitem nedostatečnosti se však mísí dvojznačný vztah ke všemu ruskému – jejich kulturu milujeme, nenávidíme, obdivujeme i zesměšňujeme zároveň. Milujeme ji ovšem právě proto, že ji můžeme tak snadno odsoudit – ukazuje přece tolik hrůz, špatných životních podmínek, pohrdání lidskou důstojností a krutostí páchaných na malých národech. Ale zase – polská knihkupectví jsou plná knih, opakujících dokola, že Dostojevskij nenáviděl Polsko, ale plynně hovořil naší mateřštinou. To nás uklidňuje, protože nic nepovažujeme za krutější pohrdání, než neúctu ke kráse polštiny. A teď si představte, že sám velký Dostojevskij dobře znal naši kulturu, tajně ji obdivoval, četl Mickiewicze a možná si od něj trochu vypůjčoval. No není to skvělé?.“

Inga Iwasiówová (1963) polská literární vědkyně, literární a divadelní kritička a spisovatelka

Zdroj: [Poláci se nově zamilovali do Dostojevského, rozhlas.cz, 2010-07-28, 2011-02-28, http://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/764494]

„Navzdory kráse a akčnosti těch sebědomých, jsem byl ale vždy na straně těch, kterým to v životě moc nesluší, na straně nepraktických introvertů, na straně chlapců, kterým moc nešel život a ve škole byli z tohoto předmětu na propadnutí. Vždycky jsem spíš fandil dívkám, které se obvykle moc neuměly obléknout a byly si toho trapně vědomy. Byl jsem spíš na straně bojácných typů, kterým se nikdy nedařily vztahy a těžko se seznamovaly.

Mám rád především ty, co neumějí život. Žehnám všem nesebevědomým, co mají plno dobré vůle a lásky, kterou touží dát, co jsou citliví a se kterými se život zpravidla nemazlí. Žehnám úzkostným typům, kteří se nejsou s to prosadit, ne proto, že by byli zbabělí, ale zkrátka jen proto, že pro některé jemnější květiny je džungle příliš nemilosrdná. Mám moc rád nehezká děvčata a introvertní chlapce, protože v nich vidím diamanty nerozkvetlých květů.“

Marek Vácha (1966) český evoluční biolog, vědecký spisovatel a římskokatolický duchovní

Zdroj: Neumělcům života

„Souměrné rysy ani dokonalé proporce z nikoho krasavce neudělají… Musíte mít jiskru, oheň a určité sebevědomí… Ostatně za všechno, co vidíte, vděčím špagetám.“

Sophia Loren (1934) italská herečka

Zdroj: [ČTK, Česká tisková kancelář, Sophia Lorenová: Za krásu a šarm vděčím špagetám, Styl, Novinky.cz, Novinky.cz, 2009, září, 25, 2018-09-14, http://www.novinky.cz/zena/styl/179882-sophia-lorenova-za-krasu-a-sarm-vdecim-spagetam.html]

„Rozumíte psychiatrii?" chtěl vědět Tracy. "Psychiatrii? Ne," odpověděl doktor Pingitzer. "Lidi - trochu. Malou, malounkou trochu. Každý rok, každý den míň a míň. Proč? Lidi jsou složité. Lidi jsou lidi. Lidi jsou legrace, hra, fantazie, kouzlo. Ach ja. Lidi jsou bolest, lidi jsou nemoc, lidi šílet, lidi mají ublížení, lidi ubližovat lidi, zabíjet, zabíjet sebe. Kde je legrace, kde je hra, kde je fantazie, kde je kouzlo? Psychiatrii já nerad. Lidi miluju. Šílení lidi, krásní lidi, zranění lidi, nemocní lidi, zlomení lidi, zhroucení lidi, mám rád, miluju. Proč? Proč lidi ztratí legraci, hru, fantazii, kouzlo? Proč to? Peníze?" usmál se. "Myslím si to. Peníze. Je láska, tyhle peníze. Je krása, tyhle peníze. Je legrace, tyhle peníze. Kde jsou peníze? Nevím. Už není legrace. Teď jen práce. Práce. Tygr. Tygr.“

William Saroyan (1908–1981) americký spisovatel

Tento citát čeká na kontrolu.

„Žena, na jedné polovině obličeje nalíčená a na druhé nikoli. Nicméně, ani jedna vás nedefinuje. V obou směrech se cítím dobře. Někdy ženám přidá na sebevědomí, když se nalíčí. Je to v pořádku. Stydíme se ukázat bez líčidel. Jakoby jsme si občas nasazovali masku, která se líbí víc. Budeme potom pro ostatní přijatelnější? Myslíme si to. Stydíme se za své nedokonalosti. Nechceme přijmout to, jak vypadáme. Své rádoby chyby. Otázka pro vás, jak potom chcete, aby vás přijmuli druzí? Aby vás viděli v celé své “kráse”? Brali vás se vším všudy, jaké jste? Když to nedokážete u sebe. Vidíte se pokřiveně. Ano, líčidla jsou a vždy asi budou nějakým způsobem formou umění, alespoň pro mě. Nicméně nedělejme z nich něco, co musí být nutně každodenní záležitostí. Nechte odpočinout svojí kůži, poděkuje Vám za to. Podívejte se do zrcadla s láskou, úctou a pokorou. Zkuste vidět něco víc, než je pouze nalíčená nebo odlíčená tvář. Zkuste vidět za celkový odraz v zrcadle.“

Asníková Adéla

„Existují dva druhy umělců: jedni, kteří určitou věc budují na základě rozumu a systematicky ji rozvíjejí, a druzí, které zkrátka něco napadne…“

Josef Hoffmann (1870–1956) český architekt

Zdroj: [Sartnitz, August, Josef Hoffmann 1870–1956. Ve vesmíru krásy, https://books.google.cz/books?id=_nGQAwAACAAJ&dq=August+Sarnitz+Josef+Hoffmann&hl=cs&sa=X&redir_esc=y, Taschen, Köln, 2008, 96, přebal, 978-80-7391-085-3]

„Když již prostou radost, žalost neukryjeme v obličeji, tím méně dovedeme zatajit prudké vášně. Ozývá se v jejich průběhu srdce klokotem, dech vyrážíme, tepna bije mlátem. A jindy nenahmatáš tepny, dechu nepopadneš, „krve se nedořežeš.““

Leóš Janáček (1854–1928) český hudební skladatel

I kráse a pravdivosti skladby nevěříme, dokud „po zádech mráz nejde“, dokud nezapomeneme dýchat, dokud obličej nestrnul, dokud se nezabarví ruměně, aby hned nato nepokryl se bledostí.
Zdroj: Janáček, Leoš: O průběhu duševní práce skladatelské, 1916. Cit. podle Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, s. 587

„Necháme-li stranou otázku, že chtění už samo o sobě nemůže býti podstatou, že k podstatě nějaké nepatří už svým charakterem něco měnit, že vůle k moci, neb vůle ke svobodě nepatří k substanci, vidíme, že to, co mělo odůvodňovati in determinismus je vlastně kritikou, neboť člověk má ctnost, víru, krásu právě proto, že chce a nemá usiluje tedy o to, aby svobodu měl: kdyby totiž svobodu měl, neměl by ani umění, ani morálky lidské, ani víry své pýchy. Člověk učinil s přírodou smlouvu státi se člověkem, a už to ho determinuje; musí tuto smlouvu plniti do písmene. A uměním, vírou, věděním a ctnostmi chce se od plnění smlouvy osvobozovati: býti ve všem indeterminován. Člověk začal jako člověk a patrně - není to ještě jisté, zda se nerozhodne býti více něčím jiným - patrně skončí jako člověk. Nezačal opicí a neskončí bohem, ale dle zákona,, vývinu a pokroku“ – zákona života a růstu skončí úpadkem člověčenství: všeobecnou dekadencí nebo šílenstvím.“

Emil Filla (1882–1953) český malíř a sochař

Zdroj: O svobodě - 1947

„V čase svého života snaž se žít – žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci – třeba ji jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít – žít tak, abys v onom čase zázraků nepřisypával na horu bídy a zármutku tohoto světa další valounky, žít tak, aby ses mohl usmívat nad nekonečnou blažeností a tajemstvím života.“

William Saroyan Čas tvého života

Čas tvého života, český překlad Věra Pourová, Eminent, Praha 1999

„Možná ti co osvobodí nosí jenom smrt. Ale pokud nejsi srdečný a bez svědomí nemůžeš soudit kroky minulosti. Ani budoucnosti ve vším se skrývá mnohem větší síla která přesahuje naše chápání. Musel by si mít boží svolení aby si mohl měnit k lepšímu. Každý člověk je sám sobě Bohem. Ruzným ale silným zároveň ta víra je síla ta naděje pandořina skříňka jest navěky věků. Můžeme být jako hrdinové davnověku nebo padnout jako lidi co nevěřili sílu uvěřit svojí síle. Vesmír a život je moc moc života smrti a něčeho víc. Jsme lepší než zvířata přesto tolik lidí se snaží pouze přežít a né mít hloubku a skutečný smysl. Jsem stejná snažím se pouze přežít ale cit můj je veliký větší než dokážeš si představit. Boj za to se z toho vymanit ukázat duši praví úděl. Stracím se padám všechno mě ničí alkohol otupuje moje smysly notak člověče mysli tvoje síla je i v mojích myšlenkách. Matka příroda sama přes mě mě žáda neubližij mě. Příde ti to malicherné nevěříš v život a v jeho krásu. Maš jeho spásu ve svích rukách člověče pouze jen ty jediný. Víš jak mi pomoci ale přesto to není radikální. Ti kdoš promlouvají ti velkou sílu nemají.Životem žijem to těšký znají nemůžu nutit to samo moudrost nalezne. Tehdy až sama potřeba nouze svou sílu a potřebu uvidí. Pak svojí pravdu míjí svou zem sama odhalí. Slová má jsou pouhý rým však v jeho pravdy síly vím. Jedna nemůže změnit vše však může ukázat zápal to já vím.“

Chaos 🌌

„Tvl miluju ty motivační slova na youtube atd. To je tolik motivujících lidí až mě z toho škopek boli. Jó prachy úspěch dřina vytrvalost super. Absolutně super 👌 až na to.Že kdyby všichni bohatí kdo by zajišťoval základní věci pro život kdyby zemědělci pěstitelé chovatelé řeznici a základní povoláni nebyli a všichni byli prachama obsypaní doktoři zubaři vědci technici stavitelé a užívaly si života tak by se tu blbě žilo. Takže když se to sere všude motivační slova tak to vlastně. Každej ten kdo nedělá fakt něco potřebného a užitečného pro společnost civilizaci jí vlastně podkopává základy morálky. Protože prachy nejsou všechno taky je potřeba si říct že reálné věci co mají hodnotu jsou samotní lidi a když se bohužel ti lidi neumijou chovat dobře sami k sobě a nevážijou si samy sebe a neumijou být vděční a radovat ze svojí práce né pro prachy ale pro to poslaní a tu myšlenku že něco dobrého tvoří.Že to dělají pro větší celky které se zase pojí v celek a když nespojuješ celek. A v tomhle mě ti co maji vlastně práci co nesplňuje celek vlastně kreativci co třeba jen točí zábavný videa a celkově ty co se jen předvadějí pro publikum. Jasně chápu myšlenky pobaveni sranda musi bejt ale. Jako a jak tohle zlepší přírodní podmínky na planetě Zemi. A inteligenci společnosti. No ještě že na youtube nejsou jen zábavné videa ale taky ty co civilizaci něco učí a rozvíjí. Ale je škoda že na to utahani unavení lidé ze svich povolání nemají náladu. Jinak by to mohlo vést k tomu že by se lidstvo probralo což se díky bohu nestane. Prože to by nebyla ta pestrost kterou na životě zbožňuju. Krutost a krása života příjmutí toho jakej život je a analyzovaní různých myšlenkovích pochodů všech okolo a podivnosti a pitomosti života bez kterého by to nemělo vášeň ten život.“

Chaos 🌌

„LÁSKA, JAKOU SI ZASLOUŽÍTE
Ze všeho nejvíc toužíme po tom být viděni.
Být drženi v prostoru bezpečné, neposuzující, všeobjímající přítomnosti,
být viděni milujícíma očima.
Být viděni - to je zároveň i to, čeho se nejvíc bojíme.
Víc než smrti. Děsíme se pronikavého důvěrného pohledu.
A zároveň po něm nejvíc toužíme.
Ukázat sebe sama vyžaduje tolik odvahy!
Sundat masku, zvlášť ve chvíli, kdy se cítíme nejhůř.
Sundat v takovou chvíli masku, (která nás přitom stejně jenom dusila), a říct, "Podívej! Podívej! Tady jsem, světe!"
Dovolit si být viděn,
ještě než se na to budeme cítit připraveni.
Když se cítíme nejvíc prohnile, špinavě, nejvíc uboze a nezvladatelně, nejvíc nudně, zmateně, opuštěně, zlomeně, smutně, naštvaně nebo bolavě… dovolit si být viděn právě tak.
V tomto bolavém, ostudném místě.
Nechat do něj proniknout světlo.
Vyjít z úkrytu a pozvat druhé do svého "soukromého" světa.
Dovolit, aby byli svědky našeho autentického bytí.
Pustit je za žalostně marnou ochrannou vrstvu, které říkáme "osobnost".
Říct, "Podívej! Podívej, příteli. Tady jsem!"
Podstupte riziko být milovaný.
Ano, to riziko, že budete odmítnuti.
Možná i riziko, že budete znovu zahanbeni, že se vám znovu vysmějí, poníží vás.
Riziko, že se na vás budou dívat jako na někoho, kdo selhal. Jako na špatného, zlomeného, škaredého, nebo slabého.
Ale riziko být milovaný?
Ano. Podstupte to riziko ještě dnes, protože život je krátký a potlačovat vaše přirozené já vás stojí tolik sil. Dovolte, abyste byli viděni ve své syrové kráse. Vaše zranitelné já. Vaše já bez falešné ochrany, bez odpovědí, bez vědomostí experta. Vaše nedokonalé já.
Neboť ten nejhlubší stud může být uzdraven jen ve světle lásky. Vaše nedokonalosti po celou dobu toužily po doteku vědomí tak jemného, že by pod ním našel sám sebe celý vesmír.
A tak se odevzdejte objetí milujícího přítele.
Který vás bude držet.
Ve vaší nahotě, odhalenosti, nedokonalosti.
Hodni lásky.
Takoví, jací jste.
To je láska, jakou si zasloužíte.
Lidská láska, která je i láskou Boží.
Láska, která vás něžně omývá, když se cítíte nejvíc zahanbeni, vyděšeni, nejvíc ztraceni. Když se cítíte docela maličcí.
Obrovská láska, která vás drží.
Nikdy se nespokojte s ničím menším.“

Jeff Foster (1980)

překlad Kateřina Grofová
Zdroj: https://www.facebook.com/LifeWithoutACentre/posts/the-kind-of-love-you-deservemore-than-anything-we-long-to-be-seento-be-held-in-a/1340515899379348/

Vyhledávání

Témata

Autoři

Václav Krása 1

Citáty