Citáty

„Občas je to těšký. Když na člověka příde tak špatná myšlenka když je budoucnost je v hajzlu. Když z místa které skdysi bylo rájem plno ptáků pestrých škála rostlin stromů keřů se stane. Místem pro domy hloupí lidi co přírodě nikdy nic nevrátí a budou jenom dalším z hloupých co budou jen všechno přijímat brát bez naké hodnoty. Zase jenom přežití pro pár desítek bezcenych sráčů. A to si teprve člověk uvědomí jak chudý a bezmocný ve skutečnosti je když z místa které měl rád pro svůj klid zeleň a jedinečnost barevnost vznikne neklid na duši. Bráním se u vnitř ve svojí citlivé duši pokroku protože to je skáza to nepřináší klid. Příroda trpí umírá a mi lidi díky pokroku žijeme sice dýl ale zato míň hodnotně se stavíme k životu kolem sebe. Asi je to jak kde jaké místo ale tam kde jsem teť mě přepadla deprese jo deprese vidím to hodně negativně mám zlost. Ale nelze můžu nikomu vyčítat pokrok stavění toho jak zachází a smýšlí o životě a jak ho žije jak přistupuje k některejm věcem. Na to se nedá mit dlouho zlost a znechucení. Mám prostě takové období kdy si říkám že je všechno tak brutalně špatné. Přide mě to tak moc zlí že se směju všemu jako blázen 🤪. Protože to se nedá nijak změnit nijak zvrátit. Mužu k tomu mít pouze jiný přístup a snažit se na tom hledat pozitiva ať už jsou sebemenší. Zaplnit hlavu činnostma zájmama ale nikdy na to nezapomenu. Využiju všech možností k tomu abych žila víc psychicky připravena na ještě větší nápor ignoranství debility a lidské toxicity vůdči některým brutalně zlím lidem. Mezi tím o 50 kroků napřed né smířená ale psychicky duševně připravená. Na to že mě to bude ta zloba myšlení v zlých lidech zase probodavat svim zlim chováním a přístupem. Skratka je mě to fuk ať si mě to klidně psychicky ničí. Já jedu ve svi hlavě na jinou metodu dodávání motivace a tím je rozstěpit osobnost tak aby to bylo jako myslet za 7 lidi a ti maji jinou osobnost a vlastní strategií a uplně jiný pohled na věc a i jinou hodnotu uvědomění a dominanci. Jako sedmihlava saň ale s úplně jinou naturou. Projevuje se to po týdnech jiná myšlenka jiný člověk stejna pouze nádoba. Funguje to při nedostatku energie jedno štěpení dodá to co je potřeba si uvědomit. Ovsem omezený rozsah zapamatování si jeden mozek nestačí emocionální paměť logická rozumová instinktivní kreativní duchovní vcitujici se paměť do různých okamžiků a jak je spracovat. Při takové funci si člověk pride všelijak spíš se projeví to co je důležité nezbytně tam jde veškerá energie. A zbytek už je to jedna osoba. Která si představuje a myslí jako sedím hlav pokaždé tak co je nejpodstatnější pro danou situaci aby to působilo jako nic.“

Karel Satoria foto

„Mne oslovilo štěstí coby optimální existence.“

Karel Satoria (1953) český římskokatolický duchovní

Vnímat a učinit z toho, co právě řeším, svůj vrcholový životní výkon. To nej... čeho jsem v dané situaci schopen... Štěstí má v lidském životě trvalé bydliště. Rezignovat na něj je hrdelní zločin.
Zdroj: Satoria, Karel, Povoláním člověk, Cesta, Brno, 2015, 978-80-7295-196-3

Karel Havlíček Borovský foto

„Časem zvykne člověk všemu, časem zvykne si i redaktor na konfiskace a naučí se je považovat za chléb svůj vezdejší. Konfiskace spisu tištěného, má-li skutečně mít účinek, nesmí se tak příliš zhusta opakovat a musí také vždy jen zasahovat spis skutečně nebezpečný. Jestli si naše čtenářstvo povšimne úředního oznámení c. k. podkrajského úřadu (resp. státního zastupitelství) stran zabavení našeho posledního sobotního čísla, zpozoruje tam, že c. k. zastupitelství jenom v tomto čísle nachází sedm přestupků. (následuje výčet přestupků a odpovídajících trestních sazeb) Musí se tedy říci, že pan kutnohorský státní zástupce má dobře na zřeteli zásadu: Co děláš, dělej důkladně, neboť 26 let 6 měsíců žaláře a k tomu ještě 5100 zlatých pokuty je zajisté pro každého redaktora dostatečné kvantum a zvláště pro takového, který má na krku ještě několik jiných procesů. Půjde-li to takto dále, budou zajisté někteří páni biskupové donuceni vypsat všeobecné modlení za redaktora Slovana a přiměřené prodloužení jeho života, aby spravedlnosti mohl být dán náležitý průchod, neboť by se jinak mohlo lehce stát, že by tento redaktor při vší své známé úctě a poslušnosti k zákonům a při vší své naději na dlouhé stáří, přece k velkému svému zármutku nebyl v stavu celý trest náležitě odsedět.“

Karel Havlíček Borovský (1821–1856) český básník, literární kritik, novinář, politický spisovatel, satirik a spisovatel

Zdroj: (Slovan, 2, č. 46, s. 9, 2. 7. 1851, převedeno do modernějšího jazyka)

„Věří také, že musíme respektovat přání jednotlivce, který se rozhodl přestat brát potravu a usadil se venku, aby ukončil svou pozemskou existenci. Nevěří, že smrt způsobená nemocí nebo úrazem je přirozená. Konec konců není přece možné zabít něco, co je věčné, a člověk nemůže zabít, co sám nestvořil. Tento názor souvisí s jejich vírou ve svobodnou vůli. Duše se svobodně rozhodne přijít. Proč by tedy mělo být spravedlivé zakázat jí odejít? Nejde o osobní rozhodnutí provedené v naší zjevné skutečnosti, ale o věčné rozhodnutí provedené vševědoucí součástí naší bytosti na rovině věčnosti.
Věří, že nejpřirozenější způsob, jak odejít z lidské zkušenosti, je uplatnit svobodnou vůli a právo na volbu. Když jeden z nich dosáhne věku 120 nebo 130 let a začne ho vzrušovat myšlenka na návrat do věčnosti, otáže se Božské Jednoty, zda je to v zájmu Nejvyššího Dobra a uspořádá slavnost na počest svého života.
Národ Opravdových Lidí po staletí pronáší k novorozencům jednu a tutéž větu a každý z nich tedy po narození slyší stejná první slova: „Milujeme tě a budeme ti na tvé cestě nápomocni.“ Při poslední oslavě obejmou jeden po druhém odcházejícího a opakují tutéž větu. Při příchodu na tento svět slyší totéž, jako když ho opouští! Pak se odcházející posadí do písku a doslova vypne své tělo. Zemře během dvou minut. Nikdo ho neoplakává a nikdo netruchlí.“

Zdroj: kniha Poselství od protinožců

John Green foto

„Jmenuji se Hazel. Augustus Waters byl velká láska mého života, i když nám hvězdy nepřály. Náš příběh byl jako milostný epos a já bych o něm nedokázala říct víc než jednu větu, protože pak bych se utopila v louži slz. Gus to věděl. Gus to ví. Nebudu vám vypravovat náš milostný příběh, protože - jako všechny skutečné milostné příběhy - zemře s námi, a je to tak správně. Doufala jsem, že on bude jednou mluvit na mém pohřbu, protože není nikdo, koho bych tam radši…" Rozplakala jsem se. "Dobře, neměla bych brečet, ale nejde to. Dobře. Taky dobře…" Párkrát jsem se zhluboka nadechla a vrátila jsem se ke svému papíru. "Nemůžu mluvit o naší lásce, a tak budu mluvit o matematice. Nejsem matematik, ale vím jedno: Mezi nulou a jedničkou je nekonečná množina čísel. Je 0,1 a 0,12 a 0,112 a nekonečná sbírka dalších. Samozřejmě je větší nekonečný soubor čísel mezi nulou a dvojkou nebo mezi nulou a milionem. Některá nekonečna jsou větší než jiná nekonečna. To nás naučil jeden spisovatel, kterého jsme oba mívali rádi. Jsou dny, a je jich hodně, kdy mi hrozně vadí, jak malé je to moje nekonečno. Chci víc čísel pro Augusta Waterse, než kolik jich měl. Jenže Gusi, lásko moje, nedokážu ti ani říct, jak jsem vděčná za to naše malé nekonečno. Nevyměnila bych ho za nic na světě. Dal jsi mi v těch vyměřených dnech celou věčnost a já jsem ti za to vděčná.“

Alan Watts foto

„Předpokládejme, že byste každou noc byli schopni snít jakýkoliv sen, který si vyberete. A že byste například měli možnost během jedné noci prosnít 75 let v čase. Nebo jakoukoli jinou dobu byste chtěli. Ze začátku tohohle dobrodružného snění byste si samozřejmě splnili všechna svá přání. Dosáhli byste všech druhů potěšení, na která byste si pomysleli. A po několika nocích 75 letých snů dokonalé radosti a štěstí, byste si řekli: „Wow, to bylo super! Ale teď, teď se nechám překvapit. Chci zažít sen, který nemám pod kontrolou. Ve kterém se mi přihodí něco, o čem nevím, co to bude.” A až byste ho dosnili a probudili se, řekli byste: „Jej, to bylo teda na hraně!” A pak byste se stávali čím dál většími dobrodruhy, měli více odvahy a podstupovali další rizika, podle toho, co byste si vysnili. Až nakonec…, nakonec byste snili přesně o tom, kde jste TEĎ. Snili byste sen života, který právě teď prožíváte. Bylo by tomu tak v rámci toho celého nekonečného počtu možností. Hraní si na to, že nejste Bůh. Protože podle této myšlenky si celá podstata Božství hraje a předstírá, že jím není. Takže dle této myšlenky je každý ve své podstatě jen ultimátní skutečností. Ne bohem v politicko-vládnoucím smyslu, ale Bohem ve smyslu vnitřního bytí. Tím hlubokým základem, esencí, podstatou, jakkoliv to nazveme. A my všichni tím jsme, jen předstíráme, že nikoliv.“

Alan Watts (1915–1973) anglický básník, filosof a spisovatel

„Ano, ale uvědomila jsem si, že je to jen návyk, a tak jsem s tím skončila.“

Tohle je podle mého názoru message celé knihy o záchvatovitém přejídání a bulimii. Absolutně netradiční způsob, jakým nahlíží Kathryn na poruchu příjmu potravy - neřeší osobní problémy v životě a emocionální pozadí poruchy, nýbrž samotnou poruchu a patologické chování. Vlastní myslí, znalostmi a rozumem tuto poruchu překonala.

Papež František foto

„Někdy slýcháme: Vy katolíci jste proti interrupcím, to je problém vaší víry.“

Papež František (1936) 266. papež římskokatolické církve

Ne! Je to přednáboženský problém. Nepřikládejme víře něco, co jí nepřísluší. Je to lidský problém. Pomohou nám to pochopit dvě otázky. Za prvé: je dovoleno eliminovat lidský život, aby se vyřešil problém? Za druhé: je dovoleno pronajmout si nájemného vraha? Odpověď je na vás. To je ten bod. Nezabíhat do náboženského, pokud jde o to, co je lidské. Není to dovoleno. Nikdy nelze eliminovat lidský život, ani si pronajímat nájemného vraha, aby se vyřešil problém. (na sympoziu Yes to Life!, 2019)

Source: Papež František: Prenatální diagnózy za účelem selekce je třeba rezolutně odmítat, 2019-05-27, 2019-05-30, Církev.cz https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/190527interrupce-nikdy-neni-odpovedi-kterou-zeny-a-rodiny-hledaji?fbclid=IwAR0Ls76rQzKhFcFslQjzZei3aAzL5-AlLL0cq90bH1EdmotSFVaZTH1tBpo,

Václav Havel foto

„Že je člověk „disidentem“, se obvykle dozvídá a uvědomuje si to, až když už jím dávno je; toto postavení je důsledkem jeho konkrétních životních postojů, vedených úplně jinými motivy než získat takový či onaký titul.“

Václav Havel (1936–2011) disident, dramatik, esejista a prezident České republiky

v Moci bezmocných

Source: [Tichý, Daniel, Havlova proslulá esej. Životem v pravdě se bezmocní mohou zbavit své bezmocnosti, ČT24, ČT24, 2016-10-05, 2016-10-06, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1928255-havlova-proslula-esej-zivotem-v-pravde-se-bezmocni-mohou-zbavit-sve-bezmocnosti]

„Citát o úvaze o počasí a fantazie
Sluníčko sluníčko hrabe🤪 mi z něj maličko. A je mi to jedno stejnak jsou všichni hříšníci tak proč by se neměly vařit v teple jako v pekelných kolech. A stejnak to není tak hrozný. A navíc co když by projednou vypnuli ty měřiče a spíš než se stresovali z možných problému se hodili do klidu a nechali to na přirodě. Ale ještě předtím moc moc plevelu do města a pnoucích plevelů po fasádách a nechat tu zeleň svobodně růst vždyť i ona chce demokracií v růstu ne diktování kde si má růst a kde má bejt hubena proč by to nemohla bejt džungle zarostlá zeleně plná. Na estetiku krasu měst bych nehleděla taková trochu scenerie jako z apokaliptickych filmů kde z měst zmizela lidská činnost a příroda si to pretvořila k obrazu svému. Náke zakony pro přirodu nezabráni odplavováni a ničeni zeleně na úkor potřeb lidského života a stavění nového a nových budov který zaplacenou zabijou zeleň a stejnak to nic nezmění. 🤷‍♀️A adaptovat se na to nikdo nemusí protože jsou všichni chudí a nezajímají se o to a nemužou to zmirnit ani změnit. A navíc beztak víc řeší to jak se uživit než jak ochladit planetu. A nemají k tomu takovej cit jako ti kteří něco pěstujou a mají to jako obživu a musí odhadovat a počítat z rozmary počasí a nejen to počasí ale i škůdci a choroby a jiný problémy. Takže vesměs se počasí podléhají ti co něco mají, a ti co nic nemají ti nemají co stratit a co sčítat a s čím se trápit. Takže mladí co žijou v mamahotelu nemužou být v depresi že jim uhoří odfoukne pomlatí úrodu počasí když maji beztak hovno💩 🤔🤣. Nebo aspoň já.“

Dmitry Glukhovsky foto

„Lidé si ochočili čas a spoutali ho v hodinkách a stopkách; pro ty, kteří drží čas v řetězech, plyne stejně. Avšak dopřej mu svobodu a uvidíš, že pro každého plyne odlišně.“

Zdroj: Metro 2033
Kontext: Lidé si ochočili čas a spoutali ho v hodinkách a stopkách; pro ty, kteří drží čas v řetězech, plyne stejně. Avšak dopřej mu svobodu a uvidíš, že pro každého plyne odlišně. Pro jednoho se pomalu vleče a měří ho vykouřenými cigaretami nebo počtem nádechů. Jinému naopak letí jako šílený a jeho jednotkou jsou prožité lidské životy.

Alexej Čepička foto

„Hrdá socha husitského bojovníka je důkazem toho, že každá doba nachází a tvoří si vůdce. Je štěstím nejen pro sovětský lid, že v čele přestavby lidské společnosti je tak velký člověk, jakým je Stalin.
při odhalování sochy Jana Žižky na Vítkově“

Alexej Čepička (1910–1990) československý ministr národní obrany, ministr spravedlnosti ČR, československý politik a armádní generál

Zdroj: [Lukavec, Jan, Novotný, Robert; Šámal, Petr (eds.): Zrození mýtu. Dva životy husitské epochy (in LtN), iliteratura.cz, 2011-08-25, 2012-09-16, http://www.iliteratura.cz/Clanek/28707/novotny-robert-samal-petr-eds-zrozeni-mytu-dva-zivoty-husitske-epochy-in-ltn]

František Šmahel foto

„Kdo vlastně o husitství a Žižku ještě stojí? Hrdinové Hřebejkových filmů s tendencí, co jsme si to jsme si‘, jimž jsou dříve uznávané i vysmívané sokolské ctnosti cizí?.“

František Šmahel (1934) český historik a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Lukavec, Jan, Novotný, Robert; Šámal, Petr (eds.): Zrození mýtu. Dva životy husitské epochy (in LtN), iliteratura.cz, 2011-08-25, 2012-09-16, http://www.iliteratura.cz/Clanek/28707/novotny-robert-samal-petr-eds-zrozeni-mytu-dva-zivoty-husitske-epochy-in-ltn]

Božena Viková-Kunětická foto

„Říkáme-li fašismus, vyslovujeme přitom jméno Žižka.“

Božena Viková-Kunětická (1862–1934) česká poslankyně Českého zemského sněmu, československá politička, feministka, spisovatelka a dramatička

Zdroj: [Lukavec, Jan, Novotný, Robert; Šámal, Petr (eds.): Zrození mýtu. Dva životy husitské epochy (in LtN), iliteratura.cz, 2011-08-25, 2012-09-16, http://www.iliteratura.cz/Clanek/28707/novotny-robert-samal-petr-eds-zrozeni-mytu-dva-zivoty-husitske-epochy-in-ltn]

„Chceme létat na Mars, ale už neznáme sami sebe.“

Marian Jelínek (1963) československý lední hokejista a hokejový trenér

Zdroj: https://region.rozhlas.cz/marian-jelinek-strach-o-zivot-jsme-vymenili-za-strach-o-nase-ega-8161239
Zdroj: https://www.newton.today/blog/letame-do-vesmiru-ale-nezname-sami-sebe-prednaska-mariana-jelinka Létáme do vesmíru, ale neznáme sami sebe: přednáška Mariana Jelínka
Newton Today, 2019-02-20 [2020-07-16
Ref: cs.wikiquote.org - Marian Jelínek / Výroky

„Když se tak ohlédnu zpět.
Všichni měli pravdu, co říkali, že za pár let vše pochopím a budu se na vše zlé koukat opačně.
Člověk, kterému dáte celé své srdce a čas, Vás nakonec podvede a zničí Vás! Všechnu špínu hodí na Vás, protože je pro něj lehčí všechnu vinu hodit na druhé, než sám sobě přiznat, že vše zničil. Bude všude lhát a dál podvádět. A vy budete stále věřit, že se vše změní k něčemu lepšímu a budete dávat další a další šance. Nic se nezmění! A raní Vás znova a znova! Až nakonec spadnete na samé dno plné zklamání a nenávisti. Dokud budete na dně a plni neštěstí, on bude za to rád. Sám je totiž nešťastný a nechce ani Vás vidět šťastnými.
Časem zjistíte, že to nikam nevede. A tak řeknete stop utrpení a odpoutáte se od všeho, co Vás ničí. Vyhrabete se z toho dna a půjdete s hlavou vztyčenou a plný síly. Řeknete si, že už všeho bylo dost a je čas být šťastný! Vše zlé se stalo proto, abychom, mohli potkat někoho lepšího a pochopit, že bezhlavá láska nikam nevede. Naučil ses milovat a neztrácet hlavu, je to hlubší a opravdovější.
Nikdy nezapomínejme na to, že se vše každému, co dělá, vrátí jako bumerang.
Když nevinného potopíš, nejlepší přítel ti vrazí kůl do zad! Tomu se říká rovnováha. Můžeš srazit autem muže, který byl tvůj syn, na kterého jsi celý život kašlal. Můžeš pomoct paní, která je dcerou osoby, která tě před mnoha lety okradla….
Nikdy nevíš, koho potkáš, a co ti osud nachystal. Bud opatrný na to jaké kroky uděláš.“

„Jdi klidně svou cestou halasem a spěchem a nezapomeň pro ně, jaký mír se skrývá v tichosti. Pokud tím nezradíš sám sebe, vycházej dobře s každým člověkem. Svou pravdu vyslovuj tiše a jasně a naslouchej jiným, ať mdlého rozumu nebo nevědomým; také oni mají svůj příběh. Vyhni se lidem hlučným a svárlivým, jen jitří tvoji mysl. Nesrovnávej se s jinými, abys nezahořkl nebo nepropadl pýše. Vždycky se najde někdo větší nebo menší, než ty sám. Z plánů měj stejnou radost jako z dosaženého, drž se své životní cesty, byť i sebeskromnější; v proměnlivosti osudu je právě jen ona tvým vlastnictvím. Zachovej obezřetnost v každém podnikání, vždyť svět je plný klamu. Nenech se jím však oslepit a nevidět v něm i ctnost. Je mnoho lidí zápasících o velké myšlenky a všude kolem život naplněný hrdinstvím. Vždy buď sám sebou. A nikdy nepředstírej náklonnost. Stejně tak nebuď v lásce cynikem, protože tváří v tvář veškeré vyprahlosti a deziluzi je láska vytrvalá jako tráva. S ochotou přijímej, co napovídá tvůj věk a v pravý čas s grácií přenech mládí, co mu náleží. Posiluj svého ducha, aby ti byl štítem při nenadálém neštěstí. Nestresuj se však zlými představami, vždyť mnohá úzkost vzniká z únavy a osamění. Buď ukázněný a k sobě mírný zároveň. Jsi stejné dítě Vesmíru jako jsou stromy nebo hvězdy, máš právo tady být. Ať už to chápeš nebo ne, vesmír jde dál tak, jak jít má. Buď proto v míru s Bohem, ať si ho představuješ jakkoli a ať už jsou tvé snahy a touhy jaké chtějí, měj v hlučném zmatku světa ve své duši mír. Při vší své falši, otročině a rozbitých snech je to ještě pořád krásný svět. Buď veselý. Snaž se být šťastný.“

Max Ehrmann (1872–1945)

Desiderata je krátká báseň v próze o tom, jak dosáhnout štěstí v životě. Jejím autorem byl americký právník a filosof Max Ehrmann žijící v letech 1872 – 1945, poprvé ji uveřejnil roku 1927. Existovala však legenda tvrdící, že se jedná o anonymní text, který pochází ze 17. století a byl nalezen v kostele sv. Pavla v Baltimore. Báseň byla populární v 60. letech v okruhu hnutí hippies.
Zdroj: Desiderata

Amelia Earhartová foto

„Chci to dělat, protože to dělat chci. Ženy se musí snažit dělat věci tak, jak se snažili muži. Pokud ony selžou, jejich selhání musí být výzvou pro jiné.“

Amelia Earhartová (1897–1937) americká průkopnice letectví a spisovatelka

Na otázku, proč riskuje svůj život?
Originál: (en) I want to do it because I want to do it. Women must try to do things as men have tried. When they fail, their failure must be but a challenge to others.
Zdroj: [Woods, Herriett, 1999, Stepping Up to Power: The Political Journey of American Women, 6, en, 0-8133-6815-4]

Hana Librová foto

„Luxus ne-mít, ne-kupovat, ne-cestovat.“

Hana Librová (1943) česká bioložka, ekoložka, ekopedagožka, profesorka a socioložka

sebekontrola popisovaná jako luxus, jedna z možných cest k pozvolné proměně způsobu života a vlastních hodnotových žebříčků; ekologicky příznivé chování, které uvědoměle zmenšuje ekologickou stopu – to, čím člověk zatěžuje planetu
Zdroj: Mojmír Vlašín. Ježíšku, už dost!. Publicistika. Právo. Borgis, 14. prosinec 2022, roč. 32, čís. 290, s. 6. [cit. 2022-12-15]. ISSN 1211-2119.

„Já však původ vidím v uctívání učení- uctívám les, který mi dá dřevo pro stavbu domu, zahřeje v zimě, skrývá potravu. Uctívám zvěř protože mi dává maso, kožich aj, uctívám šelmy pro schopnosti lovu. Uctívám moře pro moře ryb atd atd atd.
Čas plyne a lidé usazení v místě, mají čas přemýšlet nad mementem jednoduchých otázek jako jsou, proč, kvůli čemu, jak atd. Svět dostává pozemské hranice a člověk hledí vzhůru, noc co noc pozoruje hvězdy, planety, každé ráno uctívá slunce, které nese život a večer nechá zemi spát. Už jen krok zbývá k vyznávání bohů.
Pohádky a příběhy které si lidé generačně předávali a mísili k nim nové, brzy opomněli na původce a hle vznikla božstva. Bůh tedy znamená vědět a propagace i znásilňování druhých svými božstvi je dle mého názoru nejvíc stupidním počinem v historii lidstva. Je to jako by se sešli jednotliví kuchaři ze všech koutů světa a hlásali, že právě jejich kuchařka (kniha) je ta jediná správná a pokud nepřijmeš tato slova, mám ve jménu spisovatele mojí knihy právo tě donutit přijmout mou knihu za vlastní i za cenu, že tvou knihu spalím a zabiju každého kdo tvou knihu četl, vlastní či zná její obsah. Některá náboženství jsou jsou k druhým tolerantní, ale pokud přečtěte vše, co se o daném náboženství píše, zjistíte že pravá příčina je v aroganci a v opovrhování náboženstvích jiných.
Co mi z toho tedy vyplývá? Náboženství je stupidní přežitek a špatného chápání významu slova Bůh, tedy vědět. Přijde mi, že na téhle planetě neví už nikdo nic a je úplně jedno, že se píše rok 2016 neboť inelekt lidstva zamrzl již dávno a není cesty ven.
Pro mě tedy Bůh je výsměchem pravému významu slova a dokud to lidstvo nepochopí nikdy se neposune vpřed a možná lépe ať vyhyne…“