Alan Watts citáty

„Předpokládejme, že byste každou noc byli schopni snít jakýkoliv sen, který si vyberete. A že byste například měli možnost během jedné noci prosnít 75 let v čase. Nebo jakoukoli jinou dobu byste chtěli. Ze začátku tohohle dobrodružného snění byste si samozřejmě splnili všechna svá přání. Dosáhli byste všech druhů potěšení, na která byste si pomysleli. A po několika nocích 75 letých snů dokonalé radosti a štěstí, byste si řekli: „Wow, to bylo super! Ale teď, teď se nechám překvapit. Chci zažít sen, který nemám pod kontrolou. Ve kterém se mi přihodí něco, o čem nevím, co to bude.” A až byste ho dosnili a probudili se, řekli byste: „Jej, to bylo teda na hraně!” A pak byste se stávali čím dál většími dobrodruhy, měli více odvahy a podstupovali další rizika, podle toho, co byste si vysnili. Až nakonec…, nakonec byste snili přesně o tom, kde jste TEĎ. Snili byste sen života, který právě teď prožíváte. Bylo by tomu tak v rámci toho celého nekonečného počtu možností. Hraní si na to, že nejste Bůh. Protože podle této myšlenky si celá podstata Božství hraje a předstírá, že jím není. Takže dle této myšlenky je každý ve své podstatě jen ultimátní skutečností. Ne bohem v politicko-vládnoucím smyslu, ale Bohem ve smyslu vnitřního bytí. Tím hlubokým základem, esencí, podstatou, jakkoliv to nazveme. A my všichni tím jsme, jen předstíráme, že nikoliv.“

—  Alan Watts

„Filozofové často zapomínají na to, že jejich závěry se vztahují nejen k okolnímu vesmíru, ale i k jejich výrokům a jim samotným.“

—  Alan Watts

Zdroj: Vědění pro nejisté časy: Průvodce věkem úzkosti, s. 112

„Když jsme naplněni radostí, většinou se nad ní nepozastavíme a nepřipomeneme si: "jsem šťastný" nebo "toto je radost". Obdobné myšlenky k nám přicházejí až tehdy, když jsme již vrcholu štěstí dosáhli, nebo když se obáváme, že radost pomine.“

—  Alan Watts

Zdroj: Vědění pro nejisté časy: Průvodce věkem úzkosti, s. 91

„Skutečný původ lidského zoufalství a frustrace nevězí v nevyhnutelných faktech života, mezi které patří smrt, bolest, strach či hlad. Šílenství člověka spočívá v tom, že když tyto skutečnosti naplní jeho přítomnost, snaží se z ní iluzi, které říká "Já", za každou cenu vymanit.“

—  Alan Watts

Zdroj: Vědění pro nejisté časy: Průvodce věkem úzkosti, s. 87

„Tak moc jsme si navykli chápat přítomnost pomocí minulosti, neznámé pomocí známého a živoucí pomocí mrtvého, až se náš život stal jakousi vysušenou mumií bez duše a radosti. Když se člověk dlouho schovává před životem, stane se z něj měkkýš uzavřený v tvrdé schránce "tradice".“

—  Alan Watts

Zdroj: Vědění pro nejisté časy: Průvodce věkem úzkosti, s. 93

„Pokud jsme schopni prožívat štěstí jen tehdy, když před sebou vidíme světlou budoucnost, tak ve skutečnosti jen pronásledujeme bludičku, která nás vede stále hlouběji do močálu smrti.“

—  Alan Watts

Zdroj: Vědění pro nejisté časy, s. 9-10

„Osamoceni se cítíme jen kvůli tomu, že jsme rozděleni sami v sobě, protože se snažíme odloučit od našich vlastních pocitů a vjemů.“

—  Alan Watts

Zdroj: Vědění pro nejisté časy: Průvodce věkem úzkosti, s. 106

„Klidu dosáhnete jen tehdy, když se přestanete snažit od utrpení utéct a dojde vám, že taková snaha by byla zcela marná. … Utrpení se lze zbavit jen tak, že ho vstřebáme. … Když se vzdáme boje s bolestí, tak utrpení odejde, nebo se alespoň zmírní a stane se snesitelným.“

—  Alan Watts

Zdroj: Vědění pro nejisté časy: Průvodce věkem úzkosti, s. 96-97

„Otázku "Co si s tím vším počít?" si kladou jen ti, kteří problém nepochopili. Pokud je řešitelný, stačí mu porozumět a v tu chvíli známe i řešení.“

—  Alan Watts

Zdroj: Vědění pro nejisté časy: Průvodce věkem úzkosti, s. 77

„Vesmír si prostřednictvím nás uvědomuje sám sebe.“

—  Alan Watts

„Ego je společenská instituce bez fyzické reality. Ego je prostě vaším symbolem sebe samého.“

—  Alan Watts

„Život je hra, jejíž pravidlo zní: To není žádná hra, tady jde o život“

—  Alan Watts

„Jsou chvíle, kdy jsou mužské vášně mnohem důvěryhodnější než jejich principy.“

—  Alan Watts

„How is it possible that a being with such sensitive jewels as the eyes, such enchanted musical instruments as the ears, and such fabulous arabesque of nerves as the brain can experience itself anything less than a god.“

—  Alan Watts

Page 138
The Book on the Taboo Against Knowing Who You Are (1966)

„Ego is a social institution with no physical reality. The ego is simply your symbol of yourself.“

—  Alan Watts

Buddhism : The Religion of No-Religion
Kontext: Ego is a social institution with no physical reality. The ego is simply your symbol of yourself. Just as the word "water" is a noise that symbolizes a certain liquid without being it, so too the idea of ego symbolizes the role you play, who you are, but it is not the same as your living organism.

„That is an example of our perennial confusion of symbols with realities.“

—  Alan Watts

Audio lecture "Individual and Society"
Kontext: I am amazed that Congressmen can pass a bill imposing severe penalties on anyone who burns the American flag, whereas they are responsible for burning that for which the flag stands: the United States as a territory, as a people, and as a biological manifestation. That is an example of our perennial confusion of symbols with realities.

„The problem comes up because we ask the question in the wrong way. We supposed that solids were one thing and space quite another, or just nothing whatever. Then it appeared that space was no mere nothing, because solids couldn't do without it. But the mistake in the beginning was to think of solids and space as two different things, instead of as two aspects of the same thing. The point is that they are different but inseparable, like the front end and the rear end of a cat. Cut them apart, and the cat dies. Take away the crest of the wave, and there is no trough.
Here is someone who has never seen a cat. He is looking through a narrow slit in a fence, and, on the other side, a cat walks by. He sees first the head, then the less distinctly shaped furry trunk, and then the tail. Extraordinary! The cat turns round and walks back, and again he sees the head, and a little later the tail. This sequence begins to look like something regular and reliable. Yet again, the cat turns round, and he witnesses the same regular sequence: first the head, and later the tail. Thereupon he reasons that the event head is the invariable and necessary cause of the event tail, which is the head's effect. This absurd and confusing gobbledygook comes from his failure to see that head and tail go together: they are all one cat.
The cat wasn't born as a head which, sometime later, caused a tail; it was born all of a piece, a head-tailed cat. Our observer's trouble was that he was watching it through a narrow slit, and couldn't see the whole cat at once.“

—  Alan Watts

Zdroj: The Book on the Taboo Against Knowing Who You Are (1966), p. 26-27

„It comes only in the awareness that one has no self to love.“

—  Alan Watts

The Wisdom of Insecurity (1951)
Kontext: There is no formula for generating the authentic warmth of love. It cannot be copied. You cannot talk yourself into it or rouse it by straining at the emotions or by dedicating yourself solemnly to the service of mankind. Everyone has love, but it can only come out when he is convinced of the impossibility and the frustration of trying to love himself. This conviction will not come through condemnations, through hating oneself, through calling self love bad names in the universe. It comes only in the awareness that one has no self to love.

„Listen intently to a voice singing without words. It may charm you into crying, force you to dance, fill you with rage, or make you jump for joy. You can't tell where the music ends and the emotions begin, for the whole thing is a kind of music—the voice playing on your nerves as the breath plays on a flute. All experience is just that, except that its music has many more dimensions than sound. It vibrates in the dimensions of sight, touch, taste, and smell, and in the intellectual dimension of symbols and words—all evoking and playing upon each other.“

—  Alan Watts

Zdroj: The Book on the Taboo Against Knowing Who You Are (1966), p. 95