Vyhledávání

„Právě jako jsou zlí a dobří duševně "zdraví" lidé, existují také zlí a dobří duševně nemocní. Zlo musíme vždycky označit jako zlo, náš morální soud se nezruší klinickou diagnózou. Na druhé straně i nejhorší člověk zůstává člověkem a má nárok na náš soucit.“

„Právě teď je největší záhubou lidstva to, že pracují jen ku prospěchu svých omezených individualistických ambicí. Lidé by měli pracovat s hloubějším pohledem na svět a smysl života svého a životů všeho živého a neživého kolem nich. Nemá cenu nic redukovat, omezovat.“

„Ale pro Boha jsou všichni lidé Jeho dětmi! Člověk se od osmého dne po narození, jen co se duše usídlí v těle, stává Jeho ‚dítětem‘, člověkem s malým písmenem. A jestli se bude moct stát Člověkem s velkým písmenem a přistoupit k Bohu jako vyzrálá bytost, to už závisí na něm samotném, na jeho vůli a volbě.“

„Moudrý muž nemůže stát v slově, je-li mu to na škodu a jestliže pominuly okolnosti, za nichž je dal. Kdyby všichni lidé byli čestní, moje rada by byla špatná. Ale protože nejsou a sami dané slovo neplní, rozumný panovník je nemůže dodržet: Byl by sám proti sobě.“

„že se k tobě někdo chová dobře, nebo,že ti někdo nelže, ještě neznamená,že je to dobrý člověk.
ten co nelže může vyslovit pravdu, kterou někomu mnohdy zbytečně ublíží. a ten co se dobře choová k tobě se nemusí chovat stejně i k ostatním.
.. a jsou to třeba lepší lidé, než jsi ty.“

„Lidé nesoudí stejně jako soudy, nevynášejí rozsudky, ale házejí blesky, neodsuzují krále, ale vrhají je zpět do prázdna, a tato spravedlnost má stejnou hodnotu jako ta soudní. Jestliže se pro svou spásu chopí zbraní proti svým utlačovatelům, jak je lze přimět k tomu, aby přijali způsob jejich trestání, který by pro ně představoval nové nebezpečí?“

„"Tak se mi zdá že lidé v mé zemi nepotřebují řeči, nepotřebují pasivní ochranu a kolikrát ani přetvařování, potřebují především hodnoty, potřebují porozumění a pochopení, obávám se ale že nepolitického politika, který by byl tou ikonou, v České politice nemůžeme najít, a tak národ čeká a já s ním".“

„Z knihovničky v pokoji, o který se dělila s Rosou, vytáhla Tolstého tlustou knihu, z níž se lidstvo stejně nepoučilo, protože ti lidé, kteří čtou klasiky, jsou dost chytří aby chápali nesmyslnost války i bez líčení její krutosti, a ti, kdo by se poučit potřebovali, po žádné z moudrých knih nikdy nesáhnou.“

„Lidé se vám sami "vybarví"- stačí se jen dívat a poslouchat. Znáte je také - pokud byli u moci, potírali svobodu slova eufemistickým "bojem s dezinformacemi".
Nyní, když už jsou mimo nejvyšší politiku a zbaveni rozhodovacích pravomocí - je jim svoboda slova nadevše a budou ji hájit až do roztrhání těla, (ale ne toho svého).“

„Velikost historických osobností nikdy nespočívala v jejich absolutním podrobení konvenci, ale tkvěla naopak v jejich osvobození od konvence a ve spásné svobodě. Vyčnívaly jako vrcholky hor z masy, která setrvávala v zajetí kolektivních úzkostí, přesvědčení, zákonů a kolektivních metod, a volily si vlastní cestu. A obyčejnému člověku vždycky připadalo podivné, že někdo před vyšlapanou cestou a známými cíli dává přednost strmé a úzké stezce vedoucí do neznáma. Proto se také vždycky mělo za to, že pokud takový člověk není šílený, jistě v něm sídlí démon nebo bůh; neboť ten zázrak, že by to někdo mohl dělat jinak, než jak to lidstvo odedávna dělalo, se dal vysvětlit jen nadáním démonickou silou nebo božským duchem.“

„Kdyby každé dítě na tomhle světě žilo šťastně a vesele v bohactví a v lásce. Tak by svět nepoznal pravou motivaci nadšení víru pro život. Protože by všichni byli zhejčkaní parchanti kteří by si diktovali podmínky a vymejšleli si samé hloupisti. Protože by jim nikdo neřekl STOP mohli by být všemocní a neznali by hranice omezení svích limitů jak existovat. A nakonec by je vedla zhejčkaná nálada která by z nich udělala bezcené a bezhodnoty líne ubohé nepřemýšlivé lidi které by se nechceli snažit a neměli by tu chuť cokoliv dělat. Protože by je nic neutvařelo v tom přemýšlet o dobru když nikdy by nemusely čelit krutosti a zlu a hnusnosti světa těškostem života. Protože to složitý dělá z lidí silnější né z lechkosti šťastnější.“

„To, že sis teď dovolil zastavit a přijmout jakoukoli podporu – je velmi důležitý krok. Nedělej nic, co tě tahá zpět do stresu. Tvůj úkol je regenerace.
Piš si deník, mluv s terapeutem nebo někým blízkým – slova léčí. Ucítíš to, až se síla vrací, ale tentokrát ji používej pro sebe, ne proti sobě. Buduj klid. Malé kroky teď dělají velké věci. Nech nápady zrát. Nepotřebuješ teď vědět, co bude dál. Plakat není slabost. Je to očista duše. Mluv o svých snech, ale netlač na výsledek. Vesmír tě slyší. Není třeba spěchat. Teď je doba léčení, ne výkonu. Obnova přijde sama, až budeš v klidu.“

„Dnes již není hranice mezi bližním a nepřítelem tak jasná, jako tomu bylo v minulosti. Když nastoupíme do vlaku, lepí se na nás nesčetné množství nepřátel, jako by byli našimi bližními. Někteří nepřátelé pronikají až do našeho domova v přestrojení za poštovní zásilky, jiní, proti nimž není obrany, nenápadně vnikají až do našich buněk v podobě radiových vln. A tak se pro nás obklíčení nepřítelem stalo již běžnou, každodenní samozřejmostí, zatímco bližní se stali těžko postřehnutelnými bytostmi, které abychom hledali jako jehlu v kupce sena.“

„Stalin: „Já vím, že vy, Čechoslováci, nám Rusům nedůvěřujete. Ani vy, dr. Beneši, nám nedůvěřujete!“
Beneš: „Ano!“
Stalin: „Avšak já vás ujišťuji, že dodržíme smlouvu, kterou jsme s vámi uzavřeli – že Československo bude svobodná a nezávislá země a že my se nebudeme vměšovat do vašich vnitřních záležitostí. Jak to budete dělat, takové to budete mít.““

„TOP 09 vyčórovala základní věci z našich stanov: nechceme kolektivní tendence, nechceme socialismus, chceme, aby trh pracoval sám, nechceme se plést lidem do života a regulovat jejich život, tak jak se to někdy snaží dělat i naši starostové, když zakazují lidem tu sekání trávy v neděli, tu pití alkoholu na veřejnosti.“

„Totalitní stát může dělat velké věci, ale jednu věc udělat nemůže: nemůže dát dělníkovi v továrně pušku a říct mu, aby si ji vzal domů a měl ji v ložnici. Puška visící na zdi dělníkova příbytku nebo farmářovy chýše je symbolem demokracie. A je naším úkolem dohlédnout, aby tam zůstala.“

„Nikdy jsem neuvažoval, že bych mohl dělat něco jiného. Neměl jsem žádný diplom, žádnou jasnou kariéru. Je však obtížné stát se spisovatelem jako mladý. Raději nečtu své rané knihy. Ne kvůli tomu, že by se mi nelíbily, nepoznávám se v nich. Je to něco jako když se starý herec dívá na své bývalé postavy.“

„Pokud se v literatuře držíte pravdy, skutečně přemýšlíte o tom, co děláte, jste upřímní a máte rádi svoje postavy, pak vaše tvorba může mít nějaký vliv. Ovšem nemyslím si, že můžete nějak předvídat, jaký konkrétně. Nemůžete říct: Teď napíšu o tomhle, a tak změním támhleto. Ale když následně k nějaké změně dojde, je to jedině dobře.“

„Pohybující se tělo je umění. Tanec je skutečné vyjádření emocí pohyby těla. Je to úžasná věc, být na podlaze, ale cítit se přitom nevýslovně svobodný, doslova ve vyšších sférách a dělat co chcete… Je to únik, způsob jak se dostat pryč od všeho a jen pohybem těla nechat veškeré napětí a bolest vyjít ven“