Vyhledávání

„Pokud přijmete odpovědnost za to, že říkáte lidem pravdu a zároveň za to, že se díky vám lidé cítí dobře, často zjistíte, že se jedná o naprosté protiklady.“

„Člověk, který chce znát pravdu, se stane vědcem; člověk, který chce dát volný průchod své subjektivitě, se může stát spisovatelem; ale co má dělat člověk, který chce něco mezi tím?“

„V životě lidí jsou chvíle, kdy slova mají moc změnit fakta, kdy se s ohromením konstatuje, že slovní balast nahrazuje vědeckou pravdu.“

„Vypadat o dost mladě a nemuset pro to nic dělat, je trest, když ti nikdo nevěří v pravdu kterou říkáš a téměř každý tě odsuzuje za lháře. Není to požehnání, ale trest!“

„Když chtějí přetvářet tvé světlo, říkají, že je moc ostré.
Ale když je požádáš, aby upravili to své — vzplane střecha.
A ty mlčky sleduješ, jak se bojí pravdy, kterou v tobě zapřeli.“

„Uhasit oheň v sobě neznamená prohrát, ale najít smíření. Omluvit se těm, které jsme cestou zranili, je hrdinský čin, který nevyžaduje meč, ale odvahu pohlédnout pravdě do očí.“

„Láska. Jedno jediné slovo, lehounké jako chmýří, ani delší, ani silnější než ostří. A to je přesně to. Láska je ostří břitvy, jež vám projede životem a rozdělí ho na dvě části. Před a po. A všechno na světě zůstane buď na jedné, nebo na druhé straně.“

„Myšlenka na lásku mi až dosud připadala jako otázka podrobení. Poddání se nějakému mocnému citu, ztrátě kontroly. Teď mi láska připadala samozřejmá, jako něco, co člověk ani nepotřebuje připomínat, jako dech či letní nastavení tváře slunci.“

„Pro mé kněžství měla překladatelská činnost zásadní význam. Ale nemohu říci, že by překládání bylo mým koníčkem nebo láskou. Kněz má jedinou Lásku, pro kterou chce žít celým životem a naplno, a tou je náš Pán.“

„Láska je vzácný chemický nebo duševní propojení. Každý má jinou chemii a jinou duši. Někdy je až neuvěřitelné, jak lidi vnímají vztah a lásku, možná i věrnost. Jak důležité je, aby jsme našli člověka, který to má nastavený stejně… je to dlouhý proces.“

„Láska je přechodné šílenství, vybuchne jako sopka a potom opadne. A když opadne, musíš se rozhodnout. Musíš zjistit, zdali je vaše kořeny propletený takovým způsobem, že váš rozchod není vůbec myslitelný. Protože právě tohle je láska. Láska není ta bezdechnost, není to vzrušení, nejsou to halasné sliby věčné vášně, není to touha pářit se čtyřiadvacet hodin denně a není to, když v noci zůstaneš vzhůru a představuješ si, že líbá každý záhyb tvého těla. Ne, nečervenej se, já ti teď říkám náramné pravdy. To je jenom zamilovanost, to svede každý hlupák. Láska samotná je to, co zbude, když se zamilovanost vyčerpá, a to je jak umění, tak šťastná náhoda. Mně a tvé mamince se to povedlo, měli jsme kořeny, které kdesi v podzemí srostly k sobě, a když nám z větvi opadaly všechny ty krásné květy, zjistili jsme, že jsme jeden strom, ne dva. Ale někdy korunní plátky opadnou a ty zjistíš, že kořeny nesrostly. Představ si, že opustíš domov a svůj lid, jen abys po šesti měsících, roce, třech letech zjistila, že strom tvé lásky nezapustil kořeny a vyvrátil se. Představ si to zoufalství, představ si, jak by tě to dusilo.“

„Z kolika zlých lidí by se stali dobří, milí, kdyby se našel někdo, kdo by je pochopil, kdo by jim porozuměl, trochu tu jejich vyprahlou duši pohladil… Vždyť snad každý člověk potřebuje lásku, vždyť snad dokonce i ta policie, která stíhá prostituci, potřebuje lásku, zlí lidé jsou zlí jen proto, že jim nikdo nikdy trochu lásky neposkytl…“

„Dobré panování lásky, neboť odvrací mysl svého věrného od všech věcí nízkých. Nedobré je panování lásky, neboť čím větší věrností je jí oddán její věrný, tím větší a bolestnější jsou rozpoložení, jimiž musí projít.“

„Člověk nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastí-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým.“

„Člověk prý se vždy vrací k svým prvním láskám. Zvláště k těm, kterých tehdy ve své hlouposti nepochopil. S lidskými láskami se to daří jen ve snu, ale dvě věci hodné pomilování uvítají ztraceného milence i v šedinách: knihy a rodná země.“

„Láska je možná jen tehdy, kdy dva lidé navážou styk z centra své existence, tedy, když každý z nich prožívá z centra své existence sám sebe. Jen tato ‚centrální zkušenost‘ je lidská realita, jen v ní je živost, jen v ní je základ lásky.“

„Láska je penězokaz, který dokáže měnit halíře na zlaté mince a zlaté mince často na halíře.“

„Možná, že bychom byli mnohem šťastnější, kdybychom dávali do oběhu méně peněz a více lásky.“

„Láska nespočívá v tom, že se díváme jeden na druhého, ale v tom, že se díváme stejným směrem ven.“