Vyhledávání

„Nevěřím, že utrpení samo o sobě učí. Kdyby utrpení samo o sobě učilo, celý svět by byl moudrý, protože všichni trpí. K utrpení je nutné přidat smutek, pochopení, trpělivost, lásku, otevřenost a ochotu zůstat zranitelný.“

„Když se tak ohlédnu zpět.
Všichni měli pravdu, co říkali, že za pár let vše pochopím a budu se na vše zlé koukat opačně.
Člověk, kterému dáte celé své srdce a čas, Vás nakonec podvede a zničí Vás! Všechnu špínu hodí na Vás, protože je pro něj lehčí všechnu vinu hodit na druhé, než sám sobě přiznat, že vše zničil. Bude všude lhát a dál podvádět. A vy budete stále věřit, že se vše změní k něčemu lepšímu a budete dávat další a další šance. Nic se nezmění! A raní Vás znova a znova! Až nakonec spadnete na samé dno plné zklamání a nenávisti. Dokud budete na dně a plni neštěstí, on bude za to rád. Sám je totiž nešťastný a nechce ani Vás vidět šťastnými.
Časem zjistíte, že to nikam nevede. A tak řeknete stop utrpení a odpoutáte se od všeho, co Vás ničí. Vyhrabete se z toho dna a půjdete s hlavou vztyčenou a plný síly. Řeknete si, že už všeho bylo dost a je čas být šťastný! Vše zlé se stalo proto, abychom, mohli potkat někoho lepšího a pochopit, že bezhlavá láska nikam nevede. Naučil ses milovat a neztrácet hlavu, je to hlubší a opravdovější.
Nikdy nezapomínejme na to, že se vše každému, co dělá, vrátí jako bumerang.
Když nevinného potopíš, nejlepší přítel ti vrazí kůl do zad! Tomu se říká rovnováha. Můžeš srazit autem muže, který byl tvůj syn, na kterého jsi celý život kašlal. Můžeš pomoct paní, která je dcerou osoby, která tě před mnoha lety okradla….
Nikdy nevíš, koho potkáš, a co ti osud nachystal. Bud opatrný na to jaké kroky uděláš.“

„[Mahometovi] ne všickni chtějí věřiti, že Alkorán sama pravda boží jest, a kdo tomu nevěří, aby jen to povážil, že v světě člověka není, který by takový Alkorán sepsati mohl, ba ani jednu kapitolu. (…) Čemuž já dobře věřím, že v kom by nejmenší jiskřička svědomí nějakého byla, že by nerci-li psáti, ale ani na takové básně a podvody mysliti nesměl.“

„Někteří technici si myslí, že humanitní obory jsou snazší, což bych z vlastní zkušenosti potvrdit nemohl. Je ale možná pravda, že v humanitních oborech se dá snáz předstírat a podvádět. Asi je obtížnější rozpoznat, jak je dobrý třeba student historie, než v testu z matematiky, jenže schopnost počítat příklady o studentovi zase tak mnoho neříká. O jeho nadání a tvořivosti neříká skoro nic.“

„Bojíte se mluvit pravdu
Jste smutný existence
Které vysávají život těm
Co mají srdce na dlani
Měníte je v horší svině
Jenom svými komplexy

Proč se stydíte za svůj život?
Tvoříte si ho samy
Jste jen nuly které nakonec
Zůstanou samy
V hlavách bludy
Už ani nevíte kudy máte jít
Kudy směřovat život aby bylo líp
Je mi zvas smutno
Karma vám jednou vrátí
Na hlavu pořádné hovno.“

„Lidé křičí, že chtějí vytvořit lepší budoucnost, ale není to pravda. Budoucnost, to je jen lhostejná prázdnota, která nikoho nezajímá, kdežto minulost je plná života a její tvář nás dráždí, popuzuje, uráží, takže ji chceme zničit nebo přemalovat. Lidé chtějí být pány budoucnosti, jen aby mohli měnit minulost. Bojují o vstup do laboratoří, v nichž se retušují fotografie a přepisují životopisy a dějiny.“

„Vždycky jsem si myslela, že tyhle věci se změní spíše, až dospěje moje dcera. Nikdy by mě nenapadlo, že by se to mohlo stát už za mě. Systém jsem považovala za nastavený proti ženám, přičemž ty chytré se v něm naučí proplouvat. Teď to ale začínám vidět jinak. Co kdybychom si stěžovaly? Co kdybychom nefňukaly, ale promluvily nahlas o pravdě? Co kdyby to zafungovalo a změnilo to svět právě teď?“

„Je možné, že se brzy dočkáme chvíle, kdy lidé z celého světa,
nehledíc na rasu, vyznání či národnost, přiloží ruku k dílu
a to všichni společně.

Jelikož, pokud se pravda přikloní k lidem z první skupiny,
budou ti druzí zesměšňováni a prohlášeni za blázny.
Avšak je-li to naopak a oni se mýlí,
tak dobrovolně kráčíme, po vzoru stáda oveček,
vstříc své vlastní porážce,… společně.“

„Kladu si otázku… Jak je možné, že od počátku věků se v každém století náhle pravda změní v lež, svoboda dostane své okovy, prostý lid se rozdělí na dva tábory a vrchnost začne tvrdě vládnout? Naštěstí jen do té doby, než se lid opět spojí a řekne vrchnosti dost. Bohužel to prozření je vždy vykoupeno spoustou nevinných obětí!!!“

„Hranici si můžeme představit jako pomyslnou linii, která jedinečným způsobem vymezuje a odděluje vaše osobní štěstí, vaši osobní integritu, vaše osobní touhy, vaše osobní potřeby, a především tedy vaši osobní pravdu od zbytku vesmíru. Ten, kdo si nenaslouchá a nerespektuje, co cítí, narušuje své vlastní hranice. Ten, kdo nenaslouchá druhým a nerespektuje, co cítí ostatní, narušuje hranice druhých lidí. Tak jednoduché to je.“

„Přátelství se může udržovat i mezi lidmi různého pohlaví, a to vší hrubosti prosté. Nicméně žena v muži vidí vždy muže a naopak, muž v ženě ženu. Tento poměr není ani láskou, ani čistým přátelstvím. Tvoří jistý druh vztahu sám pro sebe.“

„Těm, kdo si někdy oblíbili věrného a chytrého psa, nemusím snad ani vysvětlovat, jak nesmírné potěšení z toho plyne. V nesobecké, obětavé lásce němé tváře je cosi, co přímo zasahuje srdce toho, kdo nejednou zakusil vratké přátelství a chatrnou věrnost pouze lidského tvora.“

„Po nějaké době člověk objeví, že ve světových dějinách se neděje nic skutečně ‚‘‘nového‘‘. O něčem skutečně novém by se mohlo mluvit teprve tehdy, až by jednou nastal ten nepředstavitelný případ, že by rozum, lidskost a láska dobyly trvalého vítězství.“

„Občas člověk narazil na někoho, kdo se vyznával z lásky k jazzu, jenže nakonec se vždycky ukázalo, že dotyčný nezbožňuje pravý jazz, ale takzvanou fúzi - nekonečné improvizace bez špetky úcty k těm precizně cizelovaným skvostům, které posloužily jako výchozí materiál.“

„Byly mé lásky, mé zkušenosti, mé názory, kdeco bylo mé. Teprve později člověk vidí, že to všechno nebylo tak tuze jeho a jenom jeho, že to jsou věci obecné, kterými mu bylo projít, zatímco si myslel, že je objevuje.“

„Stálost v lásce je stálá nestálost, s jejíž pomocí se naše srdce po řadě přichyluje ke všem vlastnostem milované bytosti a brzy dává přednost té, brzy oné. A tak není stálost vlastně nic jiného než nestálost vázaná a omezená na týž předmět.“

„Za prvé, nezapomeňte se podívat nahoru na hvězdy a ne dolů na nohy. Za druhé, nikdy nevzdávejte práci. Práce vám dává smysl a účel a život je bez ní prázdný. A za třetí, pokud máte to štěstí najít lásku, pamatujte si, že tam pořád je a jen tak to nezahazujte.“

„Možná si někdy říkáš právě ty, že tuhle lásku mít nemůžeš…
Řeknu ti jedno.. Věř, běž a dokážeš!
Můžeš mít co koliv co chceš když věříš.
Může to zabrat i delší dobu ale nepřestaň věřit a být si s ní/nim jist že jí/jeho chceš.“

„Emoce jako strach, nepřátelství, zlost, vina, stud a deprese poškozují zdraví tím, že způsobují narušení našich hormonů a rozvracejí samoregulační procesy těla. Na druhou stranu emoce jako je láska, soucit, radost a mír samoregulaci zvyšují a uzdravují.“