Vyhledávání

„Zločin není je to jen jenom skutek který neschvaluje většina. Protože jaky je rozdíl v tom když na člověka spadne omítka a zabije ho. A v tom když člověka zabije jineho člověka. Ale jak můžeme neurčito vědět že nenastal vesmír a nezasloužil si to. Každý tvrdí že je bez viny a kdo soudí lidi když nemyslí když se nesnaží a mají vadné myšlenky a přístup ke všemu a k životu. Nikdo neví jak by se mělo správně žít ale nikdo nesoudí život v zárodku a rodiče zločinců přitom to jsou jejich geny a jejich výchova co z nich dělá bestie. A pokud ne geny tak zlá společnost která se nechávala moudře a všecho ignoruje nenaslouchá neudělala ten život lepší a klidnější a (příjemný).“

„Navzdory kráse a akčnosti těch sebědomých, jsem byl ale vždy na straně těch, kterým to v životě moc nesluší, na straně nepraktických introvertů, na straně chlapců, kterým moc nešel život a ve škole byli z tohoto předmětu na propadnutí. Vždycky jsem spíš fandil dívkám, které se obvykle moc neuměly obléknout a byly si toho trapně vědomy. Byl jsem spíš na straně bojácných typů, kterým se nikdy nedařily vztahy a těžko se seznamovaly.

Mám rád především ty, co neumějí život. Žehnám všem nesebevědomým, co mají plno dobré vůle a lásky, kterou touží dát, co jsou citliví a se kterými se život zpravidla nemazlí. Žehnám úzkostným typům, kteří se nejsou s to prosadit, ne proto, že by byli zbabělí, ale zkrátka jen proto, že pro některé jemnější květiny je džungle příliš nemilosrdná. Mám moc rád nehezká děvčata a introvertní chlapce, protože v nich vidím diamanty nerozkvetlých květů.“

„Mám strašlivou zlost megamonstrozní a proč. Protože život je spravedlivej. Ale já uznávám přírodní zákony života a smrti a stoho vychází taky moje myšlení. Neštve mě systém štve mě to že to správný je taková dřina a být sám sebou a celoživotně být věrný svím myšlenkám je neskutečný boj. Když blízcí a všechno vás občas zase potopí kednu a hážou vám překážky do vaší hlavy. Vzdorujete a musíte mýt silní pro svojí jedinečnost pro to svoje dobro protože pak už vidíte jenom. Jak chcete ukončit tenhle život. Protože mě žere veškerá krutost lidského bytí toho jak je nikdo tak zlej ve svím srdci historie krutosti pohlcuji to do sebe jako houba. Nebojuju se svíma vnitřníma demonama to oni mi dávají sílu žít ale hořce to bolí mé strážné anděly. A nijak mě to nebere moje dobro. Pouze mě to trénuje moje mozkové závity abych byla ve střehu a měla z života respekt úctu a vážila si ho.“

„Je zvláštní jak jeden okamžik tak silný dokáže změnit člověka uvnitř. Jak když to bere příliš vážně ten život a hluboce to prožívá a cítí tak ho to ničí. Když se sejdou všechny bolesti psychický že života a najednou tě pohltí a cítím takovou únavu a bolest v duši. Už chce se jenom spát. A něco dělat není síla. Tělo je unaveno s pozemské tíže všeho v hlavě. A horší je to když ti lidi co tě posilovali jsou taky na tom zle. Ale se zdravím né s psychikou protože to byl zase opačnej extrém. Nebrali to vážně užívali si života až příliš nechodili na preventivní prohlídky neuvědomovali si sami sebe a svoje myšlení a svůj nezdravej způsob života. A najednou jim tělo chřadne a já nemám taky sílu ale pouze ve své mysli jak to nakopnout. Nejde to ignoruju to každej sám za sebe svého zdravý a štěstí tvůrce. Že je to nespravedlivé to je pouze úhel pohledu.“

„Chcete-li zažít, že máte určitou moc, nechte někoho dalšího tento pocit zažít. Chcete-li ve svém životě zažívat vášeň, pomozte jiným, aby i oni ve svých životech vášeň prožívali. Chcete-li mít víc přátel, pomozte ostatním, aby měli víc přátel. Chcete-li mít v životě víc legrace, vneste víc legrace i do života jiných lidí. Zkuste to se vším! Se vším! Funguje to. Toto učení lze shrnout do tří slov: BUĎTE ZDROJEM. Pro některé jedince to znamená totální výměnu rolí. Většina lidí se staví do role příjemce životních darů. Nejdříve jsou prosebníkem, poté příjemcem. Zprvu žádají, posléze čekají na to, až něco dostanou. Jde mi o to, že byste neměli ani žádat, ani na nic čekat. Měli byste dát to, co chcete dostat. To, co chcete zažít vy, umožněte zažít ostatním.“

„Je tolik možností, jak být v tomhle světě odvážný. Odvaha někdy znamená položit život za něco důležitějšího, nebo za někoho jiného. Odvážný člověk se ve jménu vyššího zájmu někdy musí vzdát všeho, co dosud poznal, všech, které miloval.
Ale někdy ne.
Odvaha někdy znamená snášet bolest se zatnutými zuby a odžít si každý další den, který člověka dělí od lepšího života.“

„Tradice praví, že v poslední vteřině před smrtí si každý uvědomí pravý důvod existence. A v tom okamžiku se objeví Peklo, nebo Ráj. Peklo znamená pohlédnout v tom zlomku vteřiny zpět a zjistit, že jsme promarnili příležitost oslavit zázrak života. Ráj znamená moci v té chvíli prohlásit: “Dopustil jsem se některých chyb, ale nebyl jsem zbabělec. Prožil jsem svůj život a učinil jsem, co jsem měl.“

„Tradice praví, že v poslední vteřině před smrtí si každý uvědomí pravý důvod existence. A v tom okamžiku se objeví Peklo, nebo Ráj. Peklo znamená pohlédnout v tom zlomku vteřiny zpět a zjistit, že jsme promarnili příležitost oslavit zázrak života. Ráj znamená moci v té chvíli prohlásit: “Dopustil jsem se některých chyb, ale nebyl jsem zbabělec. Prožil jsem svůj život a učinil jsem, co jsem měl.“

„Víte, svět ve skutečnosti neřídí zákony napsané na papíře. Řídí ho lidé. Někteří podle zákona, někteří ne. Záleží jen na každém jedinci, jaký bude jeho svět a jaký si ho udělá. Je ale důležité, aby člověk udržoval rovnováhu. Vždycky a ve všem. V lásce, v životě, ve válce. Ten, kdo chce příliš mnoho, riskuje absolutně vše. Samozřejmě ten, kdo chce od života příliš málo, taky nemusí dostat nic.“

„Fanatismus je určitý nedostatek statečnosti. On je to strach přijímat svět v jeho složitosti. Fanatismus je cesta k zjednodušení života. Je to útěk před odpovědností, kterou člověk přijímá tím, že se pořád rozhoduje.“

„Utrpení je potřebnou podmínkou vzrůstu jak fyzického, tak duševního. Bez utrpení nemůže život přejít z jedné formy do druhé. Nemůže, neboť samo utrpení působí vzrůst.“

„Každý den je malý život - každé probuzení a vstávání je malé narození, každé čerstvé jitro je malé mládí, každé uléhání a usínání je malá smrt.“

„Žena pojímá celkem politiku stejně konkrétně jako věci života; muž pokud nevytlouká z politiky přímo zisk, je s to pojímat ji s dogmatickým fanatismem jako nějakou teologickou otázku.“

„Čím jsem starší, tím víc se mi potvrzuje, že být pesimistou je naprosto správný přístup k životu. Přišel jsem na to už někdy v pěti letech a od té doby se nestalo nic, co by můj názor vyvrátilo.“

„Život se nám jeví jako záhadný a je v lidské přirozenosti pokoušet se záhady řešit. Je příliš mnoho pocitů, náznaků a jevů, které nás jakoby přesvědčují, že to celé má nějaký význam.“

„Nikdo nepočítá miliardy slov pronesených a napsaných v polemikách mezi Trockým, Bucharinem, Stalinem… Co životů to stálo, kolik tragédií a hrůz. A kdo měl nakonec pravdu? Nikdo.“

„Nepochybuji, že z historického hlediska a na základě toho, co dosud víme o životě a činnosti kněze Jozefa Tisa, může být, po pozitivním výsledku církevního procesu blahořečení, vyzdvižen na oltář.“

„Byl to šok také pro všechny muslimy. Stejně jako celá francouzská společnost, rozhodně odsuzujeme atentát a pokus prezentovat jej tak, jako by měl co do činění s islámem. Odsuzujeme vraždu a útok na život.“

„Lidem, kteří prožívali francouzskou revoluci nebo tatarské nájezdy, připadal život stejně těžkej jako nám, když s nasazením všech sil sháníme česnek nebo cihly. Velikost je přece relativní.“