Vyhledávání

„Můžu Ti říct o holkách jedno tajemství?

Ne.
Mají rády, když jsi na ně hodný. Překvapilo by tě, jak daleko se se spoustou holek dostaneš, když k nim prostě přijdeš a řekneš: Podle mě jsi skvělá; podle mě jsi krásná. Ony totiž všechny mají strach, že nejsou.“

„Jen malá část lidí doopravdy ví, co jsem tím vším myslel. Která část knihy je má osobní zkušenost, která patří někomu jinému, co je můj strach, co přání… a co jen představivost, poskládaná ze vzpomínek a pocitů. Možná píšu román, horor, sci-fi. A možná taky jen něco úplně jiného.“

„Byl to muž beze strachu. V mládí se nebál perzekucí v diaspoře. Nebál se a nezlomilo jej vězení během oněch „Bílých nocí“. Neodradil je složitý život v podzemí, kdy byl neustále pronásledován. Neváhal podstoupit vážné a osudové rozhodnutí v životě národa. Nebál se ani války, ani domlouvání míru.“

„Podle Evy Holubové vypadám tak sviňsky, tak děsivě, že má strach, jestli se toho vůbec zbavím. Takže já asi budu muset jít na nějakou kúru, abych ze sebe sloupl toho Viktora… Když o tom tak přemýšlím, možná proto mě pan prezident obsadil – že si řekl, že mi nebude dělat problém být taková svině.“

„Strach je emoce; a je zhola nemožné – dokonce fyzicky nemožné – udržet si nějakou emoci dlouhou dobu. … Krizové pocity jakéhokoli druhu jsou ze své povahy přechodné. Pocity přicházejí a odcházejí, a když přijdou, lze jich využít dobrým způsobem; nemohou však být naší pravidelnou duchovní stravou.“

„Nemohu se ubránit obavám, že by lidé mohli dospět k takovému stavu, kdy by považovali každou novou teorii za nebezpečí, každou novotu za obtížný zmatek, každý sociální pokrok za první krok k revoluci a ze strachu, že by je mohl někam strhnout, by odmítali jakýkoliv pohyb.“

„Dobrý film, který o svém tématu pojednává opravdu do hloubky, může i dnes myšlení společnosti ovlivnit, i když ne v utopickém či revolučním smyslu. Umění už není zbraň, nicméně to, že u někoho umenšíte strach z neznámého, prohloubíte jeho empatii, může být v důsledku přínosné. Film je malá věc. Ale pořád může být užitečný.“

„… je třeba, aby řeholník měl zdravý selský rozum a podle možnosti aby byl na jisté intelektuální výšce, přiměřené svému vzdělání. Pokud to v hlavě nebude mít vše v pořádku, je riziko, že řeholní život takového řeholníka se stane karikaturou zasvěceného života, plnou pověr, demagogií, obav a strachu.“

„Dobrým se dobro i zlo stává tehdy, když člověk nepracuje s přesvědčením, že se za své činy bude muset odpovídat Bohu, a také tehdy, neočekává-li vůbec žádný osobní zisk z toho, co vykonává. Naproti tomu zlým je dobré i zlé konání, které člověk doprovází ustrašenectvím, sebeobviňováním a strachem před trestem.“

„Fenomén smrti je pořád ožehavé téma a trochu tabu. Je to jeden ze strachů, který si člověk nese v sobě a snaží se ho vytěsnit. Já ho v sobě měl od dětství, kdy jsme navštívili kostnici v Mělníku. Před časem to došlo tak daleko, že tíseň a stavy úzkosti byly u mě přítomné skoro neustále.“

„Krycí emoce je emoce, která existuje z toho důvodu, aby vás chránila před pocity nižších vibrací. Například hněv je krycí emocí strachu. Krycí emoce jsou jako led na jezeře, který vám brání spadnout do hluboké vody skryté pod ním. Otupělost a nedostatek citu jsou ve skutečnosti krycí emoce pro emoci zoufalství.“

„Z psychologického hlediska je porozumění mechanismům toho, co nás zúskostňuje a jak na tato ohrožení reagujeme, základním žádoucím efektem jakékoli psychoterapie, potažmo emancipace.
Kognitivní a afektivní kontrola nad sebou samými nám pomáhá eliminovat náš strach a měnit naše nazírání na realitu.
Trestným činem pro oběť vše teprve začíná…“

„Tlak budí protitlak. Alespoň u lidí s rovnými páteřemi. Když nás bijou po hubě, když nás vyhánějí, když nám věší na krk všechny zločiny světa, člověk, kterému nevypověděla službu čest, naučí se být teprve židem; stáhne se do sebe, nenechá se vyhazovat z národa a půjde sám. Tak by to řekl asi maloměšťák. Ale já jinak: Bijte si, blbci, bijte! Zatím jsem si vydobyl právo nazývat se Čechem, ne žvaněním o vlastenectví. Ne ze strachu o místo, o příslušnost, ale ze strachu o zem, o národ se z národa vyhodit nedám. Nazývat se Čechem, to si musí každý právo k tomu vydobýt. A já si je ještě vydobudu!! Pánové z pravicových večerníků, ještě se pozná, kdo je to český národ a kdo smí nosit jméno Čecha bez bázně.“

„Není romanopisec, který by mi byl dražší než Robert Musil. Zemřel jednoho rána, když zvedal činky. Když já sám je zvedám, pozoruju úzskostně tep svého srdce a mám strach ze smrti, protože zemřít s činkou v ruce stejně jako muj zbožňovaný autor, to by bylo epigonství tak neuvěřitelné, tak zuřivé, tak fanatické, že by mi okamžitě zajistilo směšnou nesmrtelnost.“

„Tělo stejně umře, ale co zůstane tobě?! Strach rozumné hmotné struktury z nevyhnutelného zničení je pravým důvodem, kvůli kterému u člověka vzniká základní odpor vůči Bohu a jeho světu, který vychází z Materiální podstaty. Podobný odpor se objevuje tam, kde se setkávají nebo kříží duchovní a materiální svět.“

„(O neuskutečněné svatbě s Vlastimilem Brodským) Jednou jsme už měli vyplněné dokumenty a zadaný termín k svatbě. Bróďa ale dostal strach. Vymyslel si, že mu umírá milovaná babička, a proto se nemůže oženit. A pak mi nechal na stole odvážně dopis na rozloučenou, že se loučí, neboť si uvědomil, že stále miluji Pleskota.“

„Je zvláštní, jak vás osudy některých lidí ovlivní. Cítíte povinnost jim pomoct, ale zároveň máte strach z neúspěchu. Co máte tedy dělat? Kladete si jednu otázku za druhou, čas jde dál a potkáváte nové osudy, zatímco ty staré se pomalu vytrácí.
Zapomínáme, litujeme a snažíme se to vždy nějak napravit. Bohužel někdy už je pozdě…“

„Práce s duší není snadná. Obvykle nás přivádí na taková místa, jejichž návštěvu bychom si raději odpustili, a probouzí takové pocity, o které nejméně stojíme. Nejcennější cesta může být také tou nejobtížnější. Není snadné pohlédnout na obraz, který nám nahání nejvíce strachu. Přesto však duše bývá právě tam, kam dojdeme jen s největším úsilím.“

„Znič strach a obavy, ničeho se neboj a otevři nové možnosti, jen tak budeš moci vidět jasně, co je před tebou. Seber si z minulosti to nejlepší a potom ji nech navždy rozplynout v mysli. Je to jako zavřít dveře a otevřít okno. Dýchej volně celým tělem, ať máš mysl klidnou, prázdnou, čistou jako zimní vzduch.“