MakaveliCZ

Přisuzované

„Смерть решает все проблемы. Нет человека, нет проблем."
Nejde o výrok historického Stalina, ale o slova, která byla připsána Stalinovi v románu.
Není doloženo, že by Stalin takovou větu řekl nebo napsal. Poprvé se objevuje v románu Anatolije Naumoviče Rybakova Děti Arbatu, který byl publikován v roce 1987 (pronáší ji románový Stalin o zastřelení vojenských odborníků). Ve svých vzpomínkách, které byly vydány v roce 1997 (Roman-vospominanije), Rybakov napsal, že tuto větu možná od někoho slyšel, možná si ji sám vymyslel, prostě jen krátce zformuloval „stalinský princip", což je právo umělce.

Původcem tohoto bonmotu není Stalin. Známý německý spisovatel Kurt Tucholsky publikoval nejprve v tisku (Vossische Zeitung, 1925) a později knižně následující anekdotu: &quot;Darauf sagt ein Diplomat vom Quai d´Orsay: «Der Krieg? Ich kann das nicht so schrecklich finden! Der Tod eines Menschen: das ist eine Katastrophe. Hunderttausend Tote: das ist eine Statistik!»&quot; [Povídá diplomat z Quai d&#x27;Orsay (fr. ministerstva zahraničí): Válka? Tu neshledávám tak hroznou! Smrt jednoho člověka: to je katastrofa. Sto tisíc mrtvých: to je statistika.] Source: TUCHOLSKY, Kurt. Lerne lachen ohne zu Weinen. 1.-10. Taus. Berlin: Ernst Rowohlt, 1931. 426 s. [Uvedená anekdota je na str. 148, v kapitole Französischer Witz.] – dostupné online https://de.wikisource.org/wiki/Franz%C3%B6sischer_Witz Německý spisovatel E. M. Remarque končí 8. kapitolu románu Černý obelisk, jehož 1. vydání vyšlo v roce 1956, touto větou: „Aber das ist wohl so, weil ein einzelner immer der Tod ist — und zwei Millionen immer nur eine Statistik.&quot; („To je zvláštní, myslím si, za války jsme přece všichni viděli tolik mrtvých a víme, že přes dva milióny nás padlo pro nic a za nic. Proč se tu teď rozčilujeme kvůli jedinému mrtvému, a proč jsme už skoro zapomněli na ty dva milióny? Ale snad je to proto, že u jediného člověka je to vždycky smrt, kdežto u dvou miliónů pouze statistika.&quot;) Source: REMARQUE, Erich Maria. Černý obelisk. Přeložil Jan Scheinost. Odeon : Praha 1975. Snahy připsat zmíněný bonmot Stalinovi se objevují od konce 50. let 20. století. V roce 1958 byl v New York Times uveřejněn článek, který přisuzuje tento výrok Stalinovi. Britský spisovatel John le Carré mu obdobný výrok připisuje v románu The Spy Who Came in from the Cold, který vyšel v roce 1965 (česky vydáno s názvem Špion, který se vrátil z chladu). Anton Vladimirovič Antonov-Ovsejenko tvrdí v knize The Time of Stalin: Portrait of a Tyranny (Stalinova doba : Portrét tyrana), kterou vydal roku 1981 v New Yorku, že Stalin tento bonmot vyslovil na Teheránské konferenci (28.11. – 1.12.1943). Nikde však nejsou uvedny přesvědčivé doklady, že Stalin nějakou podobnou větu opravdu pronesl. Anglická Wikipedie uvedený citát řadí do kategorie „misattributed&quot;, tedy výroků Stalinovi mylně připisovaných. <br class="br">Varianta: Smrt jednotlivce je tragédie, smrt milionů je statistika.

Připisované

původní název alba In Utero; skladba
I hate myself and I want to die.
Neověřené

Varianta: Je lepší zemřít pro něco než nežít pro nic.

Zdroj: Lucius Annaeus Seneca http://azcitaty.cz/citaty/lucius-annaeus-seneca/ na azcitaty.cz <br class="br">Zdroj: Seneca http://citaty.net/autori/seneca/ na citaty.net