mila3

„Život jednotlivce je vždy z celkového pohledu tragédií, ale v podrobnostech má charakter komedie.“

„Dcera, to je něco jako druhá žena. Moje žena už zná všechny moje myšlenky, všechno, co říkám, ví, v co věřím, co umím i co neumím a co umět nikdy nebudu. A já zase vím všechno o své ženě – dopodrobna. Ale je tady najednou někdo, koho neznáte a kdo nezná vás, někdo, kdo vás má rád v nevinnosti své, a kdo je pro vás oba cizí. Kdosi nesmírně půvabný, kdo vám patří a přitom nepatří…“

„Bez tmy by nebylo světla a bez světla stínů.
Stíny jsou jak někteří lidé.
Drží se vás a následují jen za slunných dnů.
Jakmile však ve vašem životě nastane tma, stíny…“

„Ctižádost zdánlivě nevinná chyba, ale je hrozná nemoc a pramen sterých jiných chorob…Co životů a národů zničila! Co štěstí zahnala z duší, jaký nepokoj tam vnesla! Je to strašný bič, který nedá člověku klidu a štve ho stále výš k větším poctám, slávě. To není zdravá snaživost vyniknout, osvědčit se, udělat pořádné dílo…Ctižádost vidí cíl v své slávě, ve svém „Já“ – ne v díle. Hledá slávu neúměrnou svým schopnostem a ta ho žene k různým nepoctivostem, k úskokům a pomluvám, aby druhého snížil, k podvodům, aby druhého oklamal.“

„Od partnera, který tě nehorázně pomlouvá u svých přátel, nečekej nic dobrého. A od jeho přátel, kteří mu jeho slova žerou, taky nečekej nic dobrého.“

„V téhle zemi sebou všichni navzájem pohrdají. Kde jinde najdete v novinách tolik útoků a pomluv? A co teprve intelektuálové? To jsou třída sama pro sebe. Živí v sobě nesnášenlivost a nepřátelství, jejich rozhovory jsou plné posměšků, zášti a zlomyslnosti.“

„Kdyby někde kolovala nějaká hanebná pomluva a nemohl být vypátrán vydavatel té lži, ať mají postižení právo hojit se na těch, kteří ji odkoupili.“

„Pomluva byla tak krásná, že šla rychle od ucha k uchu.“

„Pomlouváním ostatních se stáváš lepším pouze ve svých očích.“

„Nic nevzbuzuje u lidí větší důvěrnost a vzájemnou blahovolnost než pomlouvání třetího.“

„Kdo umí vejít do lesa nejen tělem, ale také srdcem, tomu se to může přihodit. Za dlouhá léta života na samotě jsem do určité míry zdivočil, jak zrakem, tak i sluchem, a kdo si i v dnešní době zachoval v sobě něco z divocha, ten mi uvěří, že jsem dokázal vnímat celým povrchem těla.“

„Knihy jako největší přátelé rády s námi rozmlouvají, o čemkoli s námi upřímně a jasně a bez přetvářky hovoří, poučují nás, dávají nám návody, povzbuzují nás, utěšují a jako přítomné nám předvádějí věci našemu zraku velmi vzdálené. Ó, podivuhodná je moc, vznešenost a přímo jakási božskost knih.“

„Každý šťastný vztah potřebuje zdravou dávku smíchu.“

„Každé zlo, má-li se prosadit ve velkém, musí se šířit pomalu, plíživě a nevystrašit. A ukazovat se jako dobro pro člověka.“

„Muži, kteří posuzují ženu, zapomínají, jak těžké je jí být.“

„Muž, který dovede o lásce duchaplně mluvit, je málo zamilován.“

„Pro mnohé z nás je svoboda lepším manželem než láska.“

„Přejít ze sna do skutečnosti není tak těžké, je to jedna dvě a člověk se okamžitě přizpůsobí. Těžké je rozhodnout se opustit sen a vstoupit do skutečnosti. Vyžaduje to úžasnou sílu vůle a je to tím těžší, čím víc narostl sen.“

„Pokud jde o nápoje, nevědomí novináři mě spojují s becherovkou, aniž tuší, že už léta dávám přednost vynikající Jaroškově slivovici.“