“Death to the imperialist! Return Kuwait to its homeland!”
As quoted in "Kassem's Corner", Time (July 21, 1961).
Abdul Karim Kásim byl irácký důstojník a politik, faktický vládce země v letech 1958 až 1963.
Pocházel ze smíšené rodiny, jeho otec byl Arab a matka Kurdka. Po střední škole pracoval jako učitel, pak vstoupil do armády, absolvoval britskou vojenskou akademii a získal hodnost brigádního generála. Zúčastnil se v řadách irácké armády první arabsko-izraelské války. V roce 1956 založil skupinu důstojníků, usilující o svržení královského režimu. Byl jedním z iniciátorů státního převratu 14. července 1958, kdy vojáci 20. brigády pod jeho velením v brzkých ranních hodinách obsadili královský palác a další klíčové budovy v Bagdádu a postříleli královskou rodinu.
Nový režim změnil prozápadní orientaci Iráku, vystoupil z Bagdádského paktu a vyjednal odsun britských vojsk ze země. Byl zrušen zákaz politických stran a přislíbeno provedení pozemkové reformy. Byla vytvořena Rada suverenity, v níž byli zastoupeni sunnité, šíité i Kurdové, její předseda Muhamad Najib ar-Rubají byl formální hlavou státu, skutečnou moc však držel Kásim jako předseda vlády a ministr obrany, který se dával titulovat jako az-zaím . Další organizátor převratu Abdul Salám Árif byl jmenován místopředsedou vlády. Brzy však mezi ním a Kásimem došlo ke sporu: Árif navrhoval spojenectví se Sjednocenou arabskou republikou a vytvoření panarabského státu, kdežto Kásim byl irácký nacionalista, provedl neúspěšné pokusy o připojení Kuvajtu a Chúzistánu. V březnu 1959 se pokusili panarabisté vyvolat povstání v Mosulu, 7. října téhož roku spáchali členové strany Baas, mezi nimiž byl i pozdější diktátor Saddám Husajn, neúspěšný atentát na Kásima v centru Bagdádu. Odpovědí byly rozsáhlé represe, Árif byl odsouzen k trestu smrti, ale nakonec dostal od Kásima milost.
Kásim se pro svůj voluntarismus a kult osobnosti dostal do mezinárodní izolace, doma se proti němu postavila levice i pravice. Pokusil se řešit národnostní otázku: zakotvil v ústavě rovnoprávnost arabského a kurdského národa, mezi státními symboly se ocitlo kurdské slunce a zahnutý meč. Kurdové však požadovali stále rozsáhlejší autonomii a nakonec vyvolali ozbrojené povstání.
Kásim usiloval o rozsáhlé sociální reformy: zakázal mnohoženství a sňatky nezletilých, investoval do rozvoje školství , nechal na předměstí Bagdádu postavit velké sídliště pro nejchudší vrstvy, dnešní Sadr City. Své plány chtěl financovat z iráckého ropného bohatství: inicioval založení Organizace zemí vyvážejících ropu, plánoval znárodnění iráckých ropných vrtů. Proto CIA podporovala Árifa a baasistickou opozici, která o ramadánu 1963 provedla ozbrojený převrat. Kásim a jeho nejbližší spolupracovníci byli zatčeni a odsouzeni k smrti. V přímém televizním přenosu je vojáci připoutali k židlím a zastřelili. Těla byla svržena do hromadného hrobu nedaleko Bagdádu, který byl objeven až v roce 2004.
“Death to the imperialist! Return Kuwait to its homeland!”
As quoted in "Kassem's Corner", Time (July 21, 1961).
Speech delivered in the gardens of the Shaab Hall (May 1, 1959).
Principles of the 14th July Revolution (1959)
“The freedom of an individual merges in the freedom of all and serves the freedom of all.”
Speech delivered at the second congress of the peace partisans (April 14, 1959).
Principles of the 14th July Revolution (1959)
Speech delivered in the gardens of the Shaab Hall (May 1, 1959).
Principles of the 14th July Revolution (1959)
Speech delivered at the second congress of the peace partisans (April 14, 1959).
Principles of the 14th July Revolution (1959)
The historical extempore speech at the Reserve Officers' College (1959)
Speech delivered at the second congress of the peace partisans (April 14, 1959).
Principles of the 14th July Revolution (1959)
Speech delivered at the second congress of the peace partisans (April 14, 1959).
Principles of the 14th July Revolution (1959)
Speech delivered in the gardens of the Shaab Hall (May 1, 1959)
Principles of the 14th July Revolution (1959)
Speech delivered at the officers' club (June 16, 1959).
Principles of the 14th July Revolution (1959)
As quoted in Ibrahim Al-Marashi and Sammy Salama (2008), Iraq's Armed Forces: An Analytical History.
Speech delivered at the officers' club (June 16, 1959).
Principles of the 14th July Revolution (1959)
The historical extempore speech at the Reserve Officers' College (1959)
Speech delivered in the gardens of the Shaab Hall (May 1, 1959).
Principles of the 14th July Revolution (1959)
The historical extempore speech at the Reserve Officers' College (1959)
Speech delivered in the gardens of the Shaab Hall (May 1, 1959).
Principles of the 14th July Revolution (1959)
The historical extempore speech at the Reserve Officers' College (1959)
August 5, 1958, as quoted in Dr Lorenzo Kimball (1972) The Changing of Political Power in Iraq, 1958 to 1971.
The historical extempore speech at the Reserve Officers' College (1959)
Speech delivered at the officers' club (June 16, 1959).
Principles of the 14th July Revolution (1959)
The historical extempore speech at the Reserve Officers' College (1959)
The historical extempore speech at the Reserve Officers' College (1959)
The historical extempore speech at the Reserve Officers' College (1959)
Speech delivered at the second congress of the peace partisans (April 14, 1959).
Principles of the 14th July Revolution (1959)
The historical extempore speech at the Reserve Officers' College (1959)
Speech delivered in the gardens of the Shaab Hall (May 1, 1959).
Principles of the 14th July Revolution (1959)
The historical extempore speech at the Reserve Officers' College (1959)
March, 1959, as quoted in Adeed Dawisha (2009), Iraq: A Political History from Independence to Occupation.
Speech delivered at the second congress of the peace partisans (April 14, 1959).
Principles of the 14th July Revolution (1959)
Speech delivered in the gardens of the Shaab Hall (May 1, 1959).
Principles of the 14th July Revolution (1959)