Alan Alexander Milne citáty

strana 6

„Slib mi, že na mě nikdy nezapomeneš, protože kdybych si myslel, že zapomeneš, nikdy bych neodešel.“

„Pú, jak se píše láska? Láska se nepíše Prasátko, tu cítíš.“

„Sníme abychom nemuseli být dlouho jeden bez druhého. Pokud o sobe vzájemně sníme, můžeme být neustále spolu.“

„Jednou z výhod neuspořádanosti je, že člověk neustále činí vzrušující objevy.“

„Někteří lidé se příliš starají. Myslím, že se to nazývá láska.“

„Já ho nepotřebuju, ale je vždycky dobře vědět, kde jsou naši přátelé a příbuzní; ať je potřebujeme nebo ne.“

„Přátelství, řekl Christopher Robin, je velmi uklidňující věc, kterou máme.“

„Pů věděl, co chce říci, ale protože byl jen hloupoučký medvídek, nevěděl, jak to říci.“

„Jestli někdy přijde den, kdy nebudeme moci být spolu, udrž mě ve svém srdci. Zůstanu tam navždy.“

„Jak by jsi správně vyhláskoval slovo ‚láska‘? – zeptalo se Prasátko
Láska se nehláskuje, ale cítí.“

„Co je za den?
Je dnes, odpovědělo Prasátko.
Můj oblíbený den, řekl Pú.“

„Jednomu není tak veselo jako dvěma, kteří mohou držet spolu.“

„Slib mi, že si vždy budeš pamatovat, že jsi odvážnější, než věříš, silnější, než se zdáš a chytřejší, než si myslíš.“

„Nepodceňujte hodnotu nicnedělání, jen kráčet dál, poslouchat všemu, co nemůžete slyšet, a být v klidu.“

„Jestli mluvíš k nějaké osobě a ta vypadá, že tě neposlouchá, buď trpělivý. Může to být jednodušše tím, že má trochu chmýří v uchu.“

„Láska je učinit pár kroků zpět a možná ještě více… aby byla dána cesta ke štěstí člověka, kterého milujete.“

„Prasátko zezadu přicházelo k medvídkovi Pú.
"Pú!" zašeptalo.
"Ano, Prasátko?"
„Nic,“ řeklo Prasátko a vzalo medvídka Pú za ruku. „Chtěl jsem si být jistý.“

„Někteří lidé mluví se zvířaty. Ne mnoho jich naslouchá. To je problém.“

„Přestali jste někdy myslet a zapomněli znovu začít?“

„Věřil jsem v navždy, ale navždy je příliš dobré na to, aby to byla pravda.“

„Trochu ohleduplnosti, trochu myslet na jiné, v tom je celý ten rozdíl.“

„Jaké mám štěstí, že mám něco, s čím je velmi těžké se rozloučit.“

„Je strašně těžké být statečné, když jsem jen takové malé.“

„Plevele jsou také květy, jakmile je poznáte.“

„Jednoho dne, pomyslel si, že půjde a navštíví Eeyora, protože ho včera neviděl.“

„Lidé říkají, že nic není nemožné, ale já nic nedělám každý den.“

„"Když se ráno probudíš, Pú," řeklo konečně Prasátko, "co je tvá první myšlenka?"
"Co bude k snídani," řekl Pú. "A co tvoje, Prasátko?"
"Co se dnes asi stane zajímavého," řeklo Prasátko.
Pú zamyšelně přikývl.
"To je totéž," řekl."“

„Nemůžeš zůstat v rohu lesa a čekat, až přijdou ostatní. Někdy se za nimi musíš vydat sám.“

„Prasátko si všimlo, že i když měl velmi malé srdce, dokázalo pojmout poměrně velké množství vděčnosti.“

„Když vidíte někoho obouvat si své velké boty, můžete si být docela jistí, že se blíží dobrodružství.“

„Věděl jsem, že když se s tebou setkám, přijde i dobrodružství.“

„Jestli je všechno medem a jestli jsem tím, co jím, musím být vytvořený z medu… A život je velice sladký!“

„Někdy, když stojíte na spodní lávce mostu a nakloníte se, abyste se podívali, jako řeka pomalu teče pod vámi, najednou se dozvíte vše, co jste měli vědět.“

„Když mluvíte s medvědem s velmi malým mozkem, pamatujte, že dlouhá slova ho mohou obtěžovat.“

„Jednou z výhod neuspořádanosti je, že člověk má vždy překvapivé objevy.“

„Otočila se ke slunečnímu světlu
A zavrtěla žlutou hlavou,
A zašeptala svému bližnímu:
Zima je mrtvá.“

„Je zábavnější mluvit s někým, kdo nepoužívá dlouhá, obtížná slova, ale spíše krátká, snadná jako „Co takhle oběd?“

„Tady je Edward Bear, který nyní sestupuje dolů, narazil, narazil, narazil do zadní části hlavy za Christophera Robina.“

„Pak byste si přečetli knihu Sustaining Book, která by pomohla a utěšila klínového medvěda ve Velké těsnosti.“

„Pro nevzdělaného je A jen tři čárky.“

„Organizace je to, co děláte, než něco uděláte, takže když to uděláte, není to všechno smíšené.“

„Pokud zasadím včelí plást před můj dům, pak vyroste v úl.“

“James James
Morrison Morrison
Weatherby George Dupree
Took great care of his mother
Though he was only three.
James James said to his mother
Mother he said, said he:
You mustn't go down to the end of the town if you don't go down with me.
James James Morrison's Mother
Put on a golden gown.
James James Morrison's Mother
Went to the end of the town
James James Morrison's Mother
Said to herself, said she:
I can go right down to the end of the town and be back in time for tea!”

“"If there's a buzzing-noise, somebody's making a buzzing-noise, and the only reason for making a buzzing-noise that I know of is because you're a bee."
Then he thought another long time, and said: "And the only reason for being a bee that I know of is making honey."
And then he got up, and said: "And the only reason for making honey is so I can eat it." So he began to climb the tree.”

“"Good morning, Pooh Bear", said Eeyore gloomily. "If it is a good morning", he said. "Which I doubt", said he.”

“Pooh always liked a little something at eleven o'clock in the morning, and he was very glad to see Rabbit getting out the plates and mugs; and when Rabbit said, "Honey or condensed milk with your bread?" he was so excited that he said, "Both," and then, so as not to seem greedy, he added, "But don't bother about the bread, please."”

“I found a little beetle, so that beetle was his name,
And I called him Alexander and he answered just the same.
I put him in a matchbox, and I kept him all the day…And Nanny let my beetle out
Yes, Nanny let my beetle out
She went and let my beetle out-
And beetle ran away.She said she didn't mean it, and I never said she did,
She said she wanted matches, and she just took off the lid
She said that she was sorry, but it's difficult to catch
An excited sort of beetle you've mistaken for a match.She said that she was sorry, and I really mustn't mind
As there's lots and lots of beetles which she's certain we could find
If we looked about the garden for the holes where beetles hid-
And we'd get another matchbox, and write BEETLE on the lid.We went to all the places which a beetle might be near,
And we made the sort of noises which a beetle likes to hear,
And I saw a kind of something, and I gave a sort of shout:
"A beetle-house and Alexander Beetle coming out!"It was Alexander Beetle I'm as certain as can be
And he had a sort of look as if he thought it might be ME,
And he had a kind of look as if he thought he ought to say:
"I'm very, very sorry that I tried to run away."And Nanny's very sorry too, for you know what she did,
And she's writing ALEXANDER very blackly on the lid,
So Nan and me are friends, because it's difficult to catch
An excited Alexander you've mistaken for a match.”

“It's a little Anxious," he said to himself, "to be a Very Small Animal Entirely Surrounded by Water.”

“Now it happened that Kanga had felt rather motherly that morning, and Wanting to Count Things — like Roo's vests, and how many pieces of soap there were left, and the two clean spots in Tigger's feeder.”

“I'm not going to do just nothing anymore."
"You mean never again?"
"Well, not so much. They don't let you.”

“"I'm giving this to Eeyore," he explained, "as a present. What are you going to give?"
"Couldn't I give it too?" said Piglet. "From both of us?"
"No," said Pooh. "That would not be a good plan."”

“These notices had been written by Christopher Robin, who was the only one in the forest who could spell; for Owl, wise though he was in many ways, able to read and write and spell his own name WOL, yet somehow went all to pieces over delicate words like MEASLES and BUTTEREDTOAST.”

“One day when Pooh was thinking, he thought he would go and see Eeyore, because he hadn't seen him since yesterday.”

“There are some people who begin the Zoo at the beginning, called WAYIN, and walk as quickly as they can past every cage until they get to the one called WAYOUT, but the nicest people go straight to the animal they love the most, and stay there.”

“"What?" said Piglet, with a jump. And then, to show that he hadn't been frightened, he jumped up and down once or twice more in an exercising sort of way.”

“…and then he and Roo pushed each other about in a friendly way, and Tigger accidentally knocked over one or two chairs by accident, and Roo accidentally knocked over one on purpose, and Kanga said, "Now then, run along."”

“When we asked Pooh what the opposite of an Introduction was, he said "The what of a what?" which didn't help us as much as we had hoped, but luckily Owl kept his head and told us that the Opposite of an Introduction, my dear Pooh, was a Contradiction; and, as he is very good at long words, I am sure that that's what it is.”

“I have been Foolish and Deluded," said he, "and I am a Bear of No Brain at All.”

“"That's what Jagulars always do", said Pooh, much interested. "They call 'Help! Help!' and then when you look up, they drop on you."”

“One of the advantages of being disorderly is that one is constantly making exciting discoveries.”