Anaïs Nin citáty

strana 10

„Neexistuje jeden velký vesmírný smysl pro všechny, existuje pouze smysl, který každý z nás dává svému životu.“

„Sen mě vždycky předběhl. Zázrakem bylo dohnat ho, žít chvíli ve shodě.“

„Přišel den, kdy riziko zůstat v poupěti bylo bolestivější než riziko, že rozkvete.“

„Život se zkracuje nebo prodlužuje podle toho, jakou má člověk odvahu.“

„Vlastnictví vědomostí nezabíjí smysl pro úžas a tajemství. Vždycky existuje další tajemství.“

„Nenajdete lásku, láska najde vás. Má to něco společného s osudem a tím, co je napsáno ve hvězdách.“

„Člověka nemůžete zachránit, můžete ho jen milovat.“

„Mým posláním, pokud se rozhodnu ho přijmout, je najít mír přesně s tím, kým a čím jsem. Být pyšná na své myšlenky, svůj vzhled, své talenty, své nedostatky a zastavit neustálé obavy, že nemůžu být milována taková, jaká jsem.“

„Člověk nepotká člověka ve stejném stavu bytí, fázi, náladě, nikdy.
Všichni sedíme na houpačce.
Čím je Henry přesycen, po tom já lačním, zbrusu novým, zdravým, obrovským hladem.
Co ode mě chce, nemám náladu dávat.
Jak opačné jsou naše rytmy….“

„Úkolem spisovatele není říkat to, co dokáže říct každý, ale to, co říct nedokážeme.“

„Nevidíme věci takové, jaké jsou, ale takové, jací jsme my.“

„Když slepě přijmeme náboženství, politický systém, literární dogma, staneme se automaty. Přestaneme růst.“

„Každý přítel v nás představuje svět, který se možná zrodil až po jeho příchodu, a teprve tímto setkáním se zase rodí nový svět.“

„Sny přecházejí do reality činů. Z činů pak opět vychází sen a tato vzájemná závislost vytváří nejvyšší formu života.“

“You are so terribly nimble, so clever. I distrust your cleverness. You make a wonderful pattern, everything is in its place, it looks convincingly clear, too clear. And meanwhile, where are you? Not on the clear surface of your ideas, but you have already sunk deeper, into darker regions, so that one only thinks one has been given all your thoughts, one only imagines you have emptied yourself in that clarity. But there are layers and layers — you're bottomless, unfathomable. Your clearness is deceptive. You are the thinker who arouses most confusion in me, most doubt, most disturbance.”

“For me, the adventures of the mind, each inflection of thought, each movement, nuance, growth, discovery, is a source of exhilaration.”

“Everything but happiness is neurosis.”

“I need a place where I can shout and weep. I have to be a Spanish savage at some time of the day. I record here the hysteria life causes in me. The overflow of an undisciplined extravagance. To hell with taste and art, with all contractions and polishings. Here I shout, I dance, I weep, I gnash my teeth, I go mad — all by myself, in bad English, in chaos. It will keep me sane for the world and for art.”

“Because so many of our writers were born in ugly environments, in monstrous poverty and humilitation, they continue to assert that this is the natural environment, reality, and that beauty is artifice. Why should the natural state be ugliness? Natural to whom? We may be born in ugliness, but the natural consequences should be a thirst for its opposite. To mistake ugliness for reality is one of the frauds of the realistic school. A hunger for the unknown, and an aspiration towards beauty were inseparable from civilization. In America the word art was distorted to mean artificial.
We are born with the power to alter what we are given at birth.
When the Japanese paint flowers or the sea on a kimono they mean to establish a link with nature. But they select only what is beautiful in nature to maintain their love of life.
The creative personality never remains fixed on the first world it discovers. It never resigns itself to anything. That is the deepest meaning of rebellion, not the wearing of different clothes, haircuts, or the adopting of other cultures.”

“One handles truths like dynamite. Literature is one vast hypocrisy, a giant deception, treachery. All writers have concealed more than they revealed.
But paradoxically, we create fiction out of human concern for the victims of the revelations. This concern is at the root of literature.”

“There is not one big cosmic meaning for all, there is only the meaning we each give to our life.”