Bohumír Kolář citáty

„Oč v mládí zavadíš, zavoní jarem a v slunci rozpučí jako květ lásky… Škoda, že k podzimu dostaneš darem danajskou vakcínu zmoudřelé vrásky.“

„Nejvýkonnější bývají lidé osamělí.“

„Nepodceňujte radosti pro jejich pomíjivost, stálé radosti neexistují.“

„Nevědět je trestuhodné, zapomínat lidské. To první se vždy týká žáků, druhé jen učitelů.“

„Fámy se mění ve skálopevné pravdy především proto, že si téměř nikdo nic neověřuje.“

„Pamatuj! Chudoba cti netratí, ale neměla by být životním programem.“

„Zakázané ovoce nejvíc chutná. Obtížné ale bývá najít chvilku, kdy by člověka nikdo nepřistihl při jeho konzumaci.“

„Co obtížné? Vysvobodit člověka ze zajetí jeho vlastních představ.“

„Rozčilení signalizuje, že člověku na něčem záleží, ale k nápravě obvykle nevede.“

„Většinou vyšší životní úroveň bez skromnosti vede k plýtvání.“

„Vytrvalost není tvrdohlavost. Vytrvalost nepřešlapuje na místě, tvrdohlavost si v tom libuje.“

„Jen myšlenkám dovolme, aby nás napadaly, kdykoli je to napadne.“

„Nejskromnější bývá ruka, která podpírá slabé. S chtivou stále mamon cuká, tak jen hrabe a hrabe.“

„Pomíjivost. Je opakem věčnosti, a tak se týká všeho živého.“

„Pýcha se nejčastěji prozradí přezíráním dobra.“

„Závist vždy nabude podoby ostrých loktů, je-li předmět závisti v jejím dosahu.“

„Každá doba má své Quijoty a mlýny, své věčné pravdy a trůny s baldachýny Co po nich zůstává, jak ta léta plynou? Děti a blázni ranění člověčinou…“

„Bylo mu jasné. Ale jen do doby, než se mu rozsvítilo v hlavě.“

„Co je těžké? Přiznat přednosti jinému.“

„Co ví dětství o stáří? Ani to, že bude, že přijde.“

„Často stačí znát ty, kteří rozhodují, abychom věděli, jak rozhodnou.“

„Dlouhou chvíli nelze zkrátit. Kdo ji ale naplní, z kořenů ji vyvrátí.“

„Chce-li se muž vyhnout nedorozumění s ženami, stačí mu jediné: přehlížet je.“

„Máš-li problémy s páteří, je to jasný důkaz, že nejsi bezpáteřný.“

„Není dobrým hostitelem, kdo nepřipustí hosty ke slovu.“

„Nikdy neprohrál. Pokud nevedl, vzdal to před cílem.“

„Nuda. Forma bezradnosti, jak naložit s časem.“

„Přisouzení díla jinému obvykle vadí jen skutečnému tvůrci. Domoci se autorství bývá však obtížnější než vytvořit další dílo.“

„Rovnost je jen jedna, ale vždycky trvá jen chvilku. To proto, že čas, který nezastavíš, diferencuje.“

„Veškerá omezení jsou v člověku samém. Svalovat vinu na jiné nepomůže.“

„Zvláštní doba. Přišla doba, kdy všechno bylo o něčem jiném, a nikdo nevěděl o čem.“